Obvinený

Dnes jsem si spoluprožila hrůzu nevinných spáčů z probuzení do noční můry a seznámila se s útulným prostředím vazby, vlídným zacházením policistů i profesionalitou soudce, zapáleného pro spravedlnost, abych si vyslechla vznesená obvinění na základě sprostých lží a pochybných důkazů a pozorovala reakce nevinných... až laboratorní práce, řekla bych. Jsem v šoku - z naprosto věrohodné, šílené, strhující atmosféry (a vynikajícího výkonu P. Torretona!), mapující utrpení obyčejného, bezúhonného muže, vydaného na pospas prohnilému soudnictví díky šíleným obviněním jedné odporné pijavice na sociálním systému, kterou měli po dokončení zvláštní školy, ó pardón, teď již základní, abych snad nikoho nediskriminovala, neprodleně sterilizovat, a snad ještě odpornějšího kariéristy, jenž měl být ihned po procesu zbaven svéprávnosti, třeba by to odradilo některé z dlouhé řady čekatelů na úspěch přes mrtvoly... Dál už nemám slov. Zalkla bych se vzteky. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (08.04.2015)

Nejsem žádnym znalcem hororů, ale zrovna před pár dněma jsem znovu viděl Shining - jeden z nejděsivějších filmů, který znám. A teď můžu říct, že se to vůbec nedá srovnat s čistou hrůzou a absolutnim děsem, kterej jsem prožil za hodinu a půl sledování tohodle případu - a to zoufalství ještě roste právě s uvědoměním, že já jsem to zažil neosobně a jen nějakejch 90 minut, a že někdo jinej tohle štěstí neměl. Na světě se samozřejmě děje spousta zvěrstev a jen o nich nevim, ale tohle je tak blízko... Tohle neni fikce, je to Evropa, demokratickej právní systém, je to pár kilometrů odsud a pár desítek měsíců zpátky. Škody na vztazích, zdraví a životech jsou absolutní, fatální a trvalý, a přesto nikdo ani v 21. století nenese zodpovědnost - je to označený za justiční katastrofu, a stejně to končí jen důtkou (sic!) pro jednoho (sic!) soudce. Je to úplně stejnej systém vyviňování se, zbavování se odpovědnosti, schovávání se za instituce a nadřízený, stejnej princip neochoty a neschopnosti dělat rozhodnutí s vědomím vlastního dílu zodpovědnosti, kterej doved nacismus přesně k tomu, čim byl - a je to přesně to, co je napříč "všeobecnou společností" tak jednohlasně odsuzovaný. A přesto se tohle může stát i v roce 2000+, přesto si to ti mocní dovolej, aniž by je to trápilo, a samozřejmě to vůbec nemusí bejt jen v Německu. Žádnej systém neni dokonalej - nakonec je to o lidech, a jestli se jako lidi i chováme v situacích, kdy máme moc. Hon byl super, ale tohle mě sežehlo ještě úplně jinak - asi právě proto, jakej kousek od nás tohle je a jak moc to je bez jakýkoli nadsázky skutečný. A Torreton byl struhjící. (03.11.2019)

To k vám takhle nad ránem naběhne hromada lidí, ohání se lejstry a v ten okamžik, aniž by jste si to stačili uvědomit, skončil váš do té doby spořádaný a relativně spokojený život. Je až neuvěřitelné, že se něco podobného mohlo v moderních dějinách justice odehrát, ale od toho je vlastně spravedlnost slepá, že... Jistá malá útěcha pro mne vyvstala v otázce totální anarchie v justičním systému, protože zdaleka asi nejsme jedinou zemí, kde si právo vykládá každý po svém, ale jak je vidno, tak i jinde by se mohli řádně chytit za nos. Z pozice moci, tímto způsobem zlikvidovat člověka, naprosto zdecimovat jeho důstojnost a podstatu žití, to pro mne bylo tak šokující poznání, že jsem si ani nechtěl přiznat, že je film položen na reálném základu. Google má ovšem vždy pravdu a proto už teď vím, že ani Francouz nemůže mít jistotu v tom, že večer neulehne do postele jako svobodný člověk a nad ránem z něj neudělá systém zrůdu obdobných kvalit, jako Belgický soused Marc Dutroux. Bylo až neuvěřitelné sledovat s jakou laxností bylo vedeno vyšetřování a jak nikdo nebral v úvahu fakta a prokazatelné lži. Stejně tak nikdo nesklonil hlavu v okamžiku kdy si pravda svoji cestu na světlo našla a ač při té cestě k ní, umírali lidé v lepším případě se o to úmrtí někteří několikrát marně pokusili, tak bylo hlavní zachovat si tvář a i tak výkon moci aplikovat i za cenu totální blamáže. Je to jeden z nejsilnějších filmů ze soudního prostředí a budu ještě dlouho dumat nad tím, co bych udělal já v kůži Alaina Marecauxe. Viděno jako 9 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (03.04.2015)

Emočne silne nabitý príbeh, ktorý by fungoval aj bez 'nálepky' "podľa skutočného príbehu". Pôsobí veľmi vierohodne, teda až na to policajné vyšetrovanie, súdne rokovania...takéto zaobchádzanie s človekom, ktorý si platí celý svoj život dane, by sa dalo očakávať skôr od bacharov vo väznici, tí naopak, sa správavali ľudski a mentálne vyrovnane. By ste to nepovedali, že takto sa k vám súdna moc zachová v západoeurópskej a vyspelej kapitalistickej krajine? Škoda, že nie všetko je vysvetlené , príp. je to zahrané do autu. Niektoré malé výhrady by sa dali nájsť k spracovaniu. V každom prípade, jeden z tých filmov, ktorý som 'zhltol' na jeden šup. (07.05.2016)

Silné téma, špatně uchopené, respektive blbě natočené. Film, který vás má emočně přicucnout k hlavnímu hrdinovi, abyste ke konci zatlačovali slzu je pojat dost suše. Finální soud to poslal definitivně ke dnu. Místo nějaké profesionality, když už se celý film tváří důležitě a každým coulem z něj čouhá "podle skutečné události", dostaneme frašku alá soudkyně Barbara. (26.08.2016)