Phenomena

Dlouho je to takřka klasická Argentovská drsnější kriminálka (parádní začátek) s paranormální zápletkou – do švýcarské školy přijede američanka (mladičká Jennifer Connely), která umí komunikovat s hmyzem a trpí somnambulismem. A jako na potvoru zrovna v okolí školy někdo vraždí mladé studentky. A studentka se náhodou seznámí s vědcem, který zkoumá hmyz. A z těchto náhod Argento natočil film, kterému bych normálně dal za 3, ale kvůli parádním posledním tak 20-ti minutám to zvedám na 4. (20.06.2009)

Konečně! Dal jsem poslední šanci italskému hororu a naštěstí to vyšlo. Phenomena je unikátní svou zvláštní atmosférou, hudbou i prostředím Švýcarska. Jennifer Connelly byla krásná i jako mladá a hrála fakt úžasně, moc se mi její postava líbila stejně jako hmyzí vědec a jeho opička. Prostě tady do sebe všechno parádně zapadalo. Nebýt té zvláštní hudby, dal bych možná o deset míň. Škoda několika málo scén, které mi připadaly naprosto amatérsky natočené, ale jako celek za 75% (25.04.2009)

Pokud o nějakém filmu prohlašujeme, že je jako zlý sen, myslíme to obvykle jako negativní hodnocení; v případě hororu / mysteriózního gialla Daria Argenta jsou ovšem tato slova pochvalou. Phenomena je phenomenálně atmosférickým dílem, v němž si například práce se zvukem nepochybně zaslouží podrobný rozbor (mluvit o výborné kameře už by bylo jako nosit Gobliny do nahrávacího studia). Jasně, chvílemi jsem si přál, aby těm ochotníkům ve vedlejších rolích skočil na hlavu šimpanz vyzbrojený břitvou, ale zběsilé, grandiózně vygradované finále nakonec všechny podružné nedostatky bohatě vynahradilo. (02.04.2013)

Hororový úvod, jak má být. Žádné zbytečné rekvizity, jen poctivý flák učebnicových hororových postupů - Mařce ujede kdesi ve Švýcarských horách bus. Huláká a mává jako o život, ale bus si jede umanutě dál a Mařce nezbývá, než se porozhlédnout po okolí. Přichází k domu, jako správný buran se vetře dovnitř a dožaduje se pomoci. Divák mezitím sleduje záběry na řetězy, jež se nějaká bestie snaží vyrvat ze zdi, aby mohla Mařku patřičně uvítat. Brzy se Mařčin krk seznámí se zmíněnými řetězy důvěrněji, než by chtěl, a tak Mařka po chvilkovém zaváhání záporáka uhání od domu pryč, nakonec je ale ve skalnatém koridoru dostihnuta, ocejchována nůžkami a její hlava se vydává na plavbu divokou horskou říčkou. Výborné, prosté, působivé. Pak bohužel začne příběhová část, která je dost rozpačitá. Hraje v ní roli náměsíčnost a schopnost komunikace s hmyzem, přičemž to první je přítomno čistě pro efekt a to druhé působí v některých scénách nechtěně směšně. Hromadí se zde docela dost klišé a je jedině dobře, že se nakonec prokáže určité klamání tělem. Naprosto neuvěřitelným krokem bylo začlenění několika metalových skladeb do soundtracku. Sprostě a drasticky likvidují veškerou atmosféru a když začala v jinak skvělé závěrečné dvacetiminutovce hulákat jakási heavymetalová příšernost, měl jsem sto chutí pány tvůrce dekapitovat. Jinak je závěr famózní, od nervózního pobytu u paní Brücknerové, přes hezkou dávičku/zvracečku, lov na telefon, koupačku v mrtvolách (velmi chutná scéna), seznamovačku se synkem až po soukromá jatka. A ta opice byla sympaťačka, že jo. 7/10 (12.07.2008)

Dalo by se spekulovat o tom, zda by nebylo vhodnější vynechat tu hrdinčinu moc nad hmyzem (tedy titulní Phenomenu), ale myslím, že by to bylo jako vynechat telepatické schopnosti malého Dannyho z filmu Osvícení. Nepůsobí to tu nějak zvlášť rušívě, tak proč ne. Příjemnou se mi stala přítomnost mého oblíbence Donalda Pleasence, který se do role invalidního odborníka na hmyz velmi hodil. Taky mladá a krásná Jennifer Connelly v souboji proti pěkně ohavné obludě předvádí svůj velký talent. Velmi dobrý Argentův horor, na který se rád znova podívám. (19.06.2011)