Šéf

1. série: V podstatě jediný zápor na tom asi bude, že jsem se s každým dalším dílem více těšil na nové lechtivé záběry Kathleen Robertsonové než na vývoj politických událostí a osobní trable skvěle zahraných postav. Boss je hodně podobný čtvrté sezóně The Wire a je to sakra povedený seriál, trochu mi tu ale chybí zásadnější, napjatější atmosféra. Možná vypustit hudbu, jako u již zmíněné starší televizní řady? Těžko říct, ovšem zejména závěrečná epizoda "šéfa" ukazuje, že držet diváka napnutého celou hodinu Starz umí. Uvidíme, co přinese další řada - jen doufám, že jich nebude víc. 2. série: Nevěřitelné. Každá minuta seriálu nabitá dramatickou energií, o kterou se marně snaží kompletní televizní konkurence. Poslední tři epizody jsou vzhledem k hrozícímu infarktu jen na vlastní nebezpečí! (24.05.2012)

Více artovní a ne tak strhující jako House of Cards (přece jen komunální politika není tak glamorózní jako ta supervelmocenská), ale Kelsey Grammer to všechno drží spolehlivě. Seriály stavějící na jediném silném charakteru, typu Bosse a House of Cards, mají ale stejnou nevýhodu - jakmile hlavní protagonista sleze z plátna, sune se prst k fastforwardu. Starostovy vedlejší rodinné trampoty jsou rovněž o dost nudnější než ty poslancovy a i vedlejší postavy jsou šedivější a hrají upozaděnější druhé housle než v House of Cards. Dokonce ani královská Connie Nielsen to nevytrhne. Jinak ale znamenité vysvobození pro všechny, kteří dokoukali House of Cards a potřebují další "šlehu". (06.08.2013)

"The punishment must be proportional. It must be a signal. But you decide. The form of the punishment is upon to you. Boss." Dokonalé. Vizuálne dokonalé. Auditívne dokonalé. Naratívne dokonalé. Ľudsky pokryvené. Syndróm Lewy Body nie je len fyziologickou poruchou hlavného predstaviteľa, degeneratívnou poruchou trpí celý systém, v ktorom zahnívajú a postupne odumierajú - či sú odumierané - všetky jednotlivé bunky. Ako odumierajú bunky, pohráva sa s nami i rozprávanie celého seriálu, s istotou nevieme, čo sledujeme, dialógy sa vedú mimo obraz, v obraze sú predstavy. Ľadová estetika prešedivelých detailov vedie k skepse, malá hĺbka ostrosti a neustále preostrovanie znervózňuje, hudba pozdvihuje a posiela do prdele podľa potreby, tak ako to robí i samotný Boss. "It's a game." Dokonalý seriál o pokurvenom svete. (24.01.2012)

Studijní materiál pro politology mezi námi. Machiavelismus jako skutečná nepřikrášlená tvář (nejen) zámořské každodenní politiky à la čtvrtá sezóna The Wire. Kelsey Grammer jako nejcharismatičtější (nezaměňovat s nejsympatičtější) charakter televizního éteru. Velkoměstská atmosféra jako od Manna. Zdánlivě chladné, ale pod povrchem překypující emocemi; těmi z odvrácené strany lidské duše nutno dodat. Nejlepší, ovšem i „nejnediváčtější“ dramatický seriál široko daleko a to i navzdory nadbytečné (ale dobré, ne že ne) linii s dcerou, prvoplánovému sexu či některým jednorozměrným vedlejším postavám. A až David Novotný zestárne ještě tak o deset let, tak chci i podobně nekompromisní a pravdivou tuzemskou verzi z pražského magistrátu. (17.10.2012)

Mám rozporuplné pocity. Hlavní hrdina má charisma, jeho situace dává tak nějak lidský smysl, a zdá se, že se před námi rozehrává pěkné a návykově koukatelné politické drama - ale jak seriál pokračuje, postavy potřebují méně a méně uvěřitelné motivace ke svým zásadním a zlým rozhodnutím, takže na konci už se souloží, podráží a vraždí jak ve středověku. (27.05.2016)