Most

Za všim hledej ženskou - aneb desetidílný vysvětlení, proč neni dobrý podvádět, natož brousit ženu nejlepšího kámoše... To, co se v průběhu série ukazovalo jako zajímavá detektivka, se na konci ukázalo jako skvěle promyšlená detektivka. Ale pořád je to "jen" detektivka a nic jinýho. Zvládnutá je ale asi tak dobře, jak se něco takovýho vůbec zvládnout dá, takže před tim všechna čest - stylizovaná a přes filtry hnaná kamera se mně v zásadě líbila, timelapse záběry mě nerušily; postavy jsou napsaný a obsazený dokonale (dvojice Saga-Martin je fakt výstavní a oba jsem si opravdu oblíbil, třeba ty občasný Martinovy wtf užaslý výrazy při rozhovorech se Sagou mě bavily obrovsky - stejně jako některý brutálně asociální hlášky Sagy, který zvláštnim způsobem šly až na tu nepříjemnou dřeň problému, o který jsme si my ostatní už ve společnosti i mezi sebou dávno odvykli mluvit - atd.), ale kromě hlavních rolí se to skvělý obsazení týká i těch epizodních - třeba August, Mette, nadřízenej Hans, mladá Anja... A ty postavy se navíc vyvíjej: Týká se to jak Sagy, která se polidšťovat fakt snaží, tak i Martina, kterej se z naprostýho sympaťáka vykreslí v daleko lidsky komplexnější postavu, týká se to i Augusta a jeho vztahu s tátou, týká se to i Martinova a Mettinýho vztahu... Obecně mi první série vlastně spoustou věcí připomíná Hru - tim, jak je to všechno tak rafinovaný, i tim, jak vlastně po dokoukání už nejspíš kdy nebude důvod dívat se znovu, protože (samozřejmě kromě skvělý atmosféry atd.) je to téměř výhradně o tý pointě a rozluštění. WTF moments: (POZOR, TROLEJ) Ten hlavní bedes byl teda až moc dokonalej a až podezřele moc mu všechno hladce procházelo a vycházelo. Sice pár poznámek stran toho, že nerad improvizuje (a že právě to je jeho slabina) tam bylo, ale na ten jeho ďábelsky geniální a mnohaletej plán to vlastně nakonec žádnej zásadní dopad nemělo, a milýmu zlounovi vyšlo všechno přesně tak, jak si to naplánoval, a to včetně takovejch neodhadnutelnejch nuancí, jako byly reakce Augusta nebo Mette, který nijak zvlášť neznal a kde by to všechno ve skutečnosti muselo bejt neuvěřitelnym způsobem na vodě, i včetně nekonečně mnoha kombinací na základě různejch dílčích vývojovejch odboček a zádrhelů, který nutně nastávaj (známe to všichni) v čemkoli triviálnějšim a vždycky - jen teda očividně ne tady. Záporákovi prostě vždycky všechno zafungovalo tak, jak mělo, ostatní vždycky všechno, co chtěl, aby našli, skutečně našli a taky na to přišli až v čas, kdy chtěl on; telefon vždycky fungoval, maily vždycky přišly, nikdy mu nenastala žádná vážnější komplikace - nikdy myšleno nikdy za těch pět(!) let. Očividně tak bez tréninku (jasně, byl to dřív elitní policajt, ale to je úplně jedno) dokázal jako elektrotechnik nebo inženýr konstruovat složitý technický řešení v cizim autě, který se místo nastartování zamkne, nejde odemknout a celý je to napojený na bombu, případně to v danej okamžik vypustí plyn atd., jako chemik dokázal vymyslet to s tim autobusem a chemickou sloučeninou, jako hacker dokázal nezanechávat digitální stopu bez jediný chyby, jako doktor dokázal píchnout člověku žilou tak, aby to odkapávalo přesně takovou dobu, jakou potřeboval; jako elitní zabíják v uniformě zásahovky kdovíjak dlouho čekal před obchodem, než z něj (možná, někdy) vyjde někdo, koho pak prostě bez komplikací nebo svědků odstřelí; jako zkušenej stavař dokázal během pár hodin zazdít někoho do falešný stěny takovym způsobem, že si čerstvý stavby nikdo nevšim - atd. atd. Jens je tak vlastně takovej druhej Cimrman, kterej nejenže umí úplně všechno ve všech myslitelnejch odvětvích, ale navíc to umí v podstatě na první dobrou téměř bezchybně a dokonale. Ale chápu, že pro vystavění příbehu tohle potřeba bylo - jen je to prostě věc, která mě občas zarážela. (21.12.2018) (menej) (viac)

Za mě slabý 4* a jentaktak dotažení na úroveň srovnatelnou se sérií první - nakonec ale zůstávám u nich, i když po průběhu série bez posledního dílu bych nejradši dal 3*. Druhá série obecně už pro mě byla jen detektivkou bez nějaký velký nadstavby - jiskření mezi Sagou a Martinem bylo sice pořád fajn, ale už to ztratilo to kouzlo něčeho novýho, motivaci pachatele nebo pachatelů jsem nechápal a byla mi tak trochu jedno, a nefungovala na mě ani ta údajná(!) linka s ekoterorismem (zvířecí farmy, dovozy potravin atd. jsou jako nápad lomeno společenskej problém sice dobrý, ale nijak se to nerozvíjelo a tak mi nakonec přišlo, že účinnější polemiku /i divákovou/ vzbudil svejma akcema Jens v první sérii) - tohle teda jako přidanou hodnotu moc brát nemůžu. Dost s tihle všim (a nakonec i se mnou samotnym) ale zamával poslední díl - jenže jen na něm série postavená bejt nemůže. (POZOR, TROLEJ) Celý dvě série teda nakonec beru jako takovej dvoukapitolovej opus o konci a rozkladu Martina - ten jeho příběh, korunovanej poslednim dílem, je opravdu silnej. WTF moments: Baví mě třeba, že i když se to odehrává mezi Švédskem a Dánskem, tak i tak si Martin se Sagou jen tak mezi řečí jezděj autem řikat tři věty, který by šly řešit i třeba přes mobil (ale jasně, kdo by se chtěl dívat na seriál, ve kterym by pořád byl jen záběr na to, jak někdo s někym telefonuje). Překvapily mě taky některý scénáristický zkratky - asociální, führerovsky přesná a systémově spravedlivá Saga vždycky musí mít jistotu, než něco řekne, a něčim jako předsudkama se fakt ovlivňovat nenechá, ale najednou jí nevadilo s jistotou tvrdit, že člověk, kterýmu volal malej Linus, automaticky musí bejt, bez jakýkoli zmíněný pochybnosti nebo ověřování, hledanej Niklas (obdobně pak u Münchhausenova syndromu si je nějak podezřele rychle jistá tim, že prášky v šatníku Nikolaje musej nutně znamenat, že ho s jistotou trávila právě chůva) - znovu, je jasný, že nikoho by nebavilo sledovat vyvracení všech ostatních eventualit, stejně jako se nepotřebujeme koukat, jak elitní detektivové vyplňujou třeba wordovský žádosti a excelovský tabulky, ale je to prostě (zrovna u Sagy a její pečlivosti a přesnosti) trochu nepoměr - mimochodem, tenhle administrativní vopich na policejní úrovni je moc hezky ukázanej třeba v Případech 1. oddělení. Zarazily mě ale taky bezstarostný návštěvy Jense ve vězení vč. vnášenejch věcí (cokoliv - papíry, jídlo, pití...), a to dokonce s návštěvama přímo na cele (wtf?), nebo nezaheslovaný počítače, soubory a videa hlavního úchyla šmírujícího svou nahou ségru. Jak z ňáký béčkový absurdní komedie byla i scéna, kde Viktoria krvavym kašlem ohodila do ksichtu Pernille - stejně jako mně nepochopitelný Pernillino chování, když Vikotrii našla (klidně jí tam mohla zabouchnut, počkat venku a zavolat posily, atd. - zvlášť, pokud za dveřma už mělo bejt tak jednoznačně bezpečno /jinak by tam přece Martin se Sagou tak sebejistě a dlouho nestáli/). Zbytek záchodový scény byl ale obrovsky silnej ("Bojim se..."), to ať nežeru. Školácky přetajemněle na mě působila i scéna se zastřelenim Getrud (obličej ve stínu, jako fakt?), a taky by nemuseli tvůrci z diváků dělat blbečky zbytečně doslovnym dovysvětlovánim už dlouho jasnýho Martinova otrávení Jense. (21.01.2019) (menej) (viac)

Jestli první série byla na klasický 4* a druhá na slabý 4*, pak třetí je na silný 4* - a za mě zatim nejspíš nejlepší série seriálu (tentokrát lehce hannibalovskýho směru). Nečekal jsem to, protože to, co bylo v první sérii nový a zajímavý, to se už v druhý sérii vystřílelo; seriál navíc přišel o mou nejoblíbenější postavu. Nevěřil jsem, že když šlo vlastně o ne úplně plánovanou změnu v obsazení, tak že to zvládnou tvůrci uhrát se ctí - a nevěřil jsem ani, že náhrada za (POZOR, TROLEJ) Martina bude dostatečná sama o sobě, natož aby mě přesvědčila nebo abych si jí oblíbil. Ale dopadlo ještě líp, než v co by se dalo doufat - poprvý za seriál mám pocit, že postavy jsou komplexní nebo aspoň tim směrem líčený (dosud jsem to vnímal jen u Martina a jeho rodiny, Saga byla zajímavá hlavně tou svou asocialitou a nikdo jinej moc prostoru nedostával), i když třeba takovýmu The Killingu se to zatim rovnat nemůže ani zdaleka: Je to případ Sagy (jestli první dvě série byly o rozkladu Martina, třetí zvolna začíná bejt o rozkladu doposud zdánlivě nerozložitelný Sagy - uvidíme, jak se to rozvede v s04), u který mě zaujala předevšim vyvstanuvší otázka, jak přesně že to s tim údajnym syndromem její matky ve vztahu k údajně týraný ségře bylo - stejně jako znervózňující nejasnosti ohledně matky a její osobnosti (jednou by jí člověk skoro věřil, podruhý označí svou dceru za "malou ubožačku" - ta nejednoznačnost okolo celýho jejich příběhu mě bavila, otázkou je, jestli se to dovede i do nějakýho aspoň dílčího rozřešení, nebo to prostě vyšumí); větší komplexnost postav oproti prvním dvěma sériím se ale týkala i nováčka Henrika (neschopnost vyrovnat se s tragickym příběhem jeho rodiny; rozvíjející se přátelství se Sagou; střídavě oblačnej boj s antidepresivama a halucinacema...), týkalo se to ale i epizodnějších rolí jako třeba zprvu zdánlivýho bedesa Freddieho Holsta (a kterýho jsem si nakonec obrovsky oblíbil), neprůhlednýho motivátora Claese i jeho psycho stalkerky, píčuska Rasmuse i nový šéfky Linn - jednoduše pro mě tady byly i epozidní postavy nepoměrně zajímavější než v prvních dvou sériích. Ani po třetí sérii ale z Mostu nemám pocit, že by měl co říct v diskuzi nad nějakejma globálníma otázkama nebo problémama - jsou tam (sem tam) ňáký nástřely, který ale ve skutečnosti žádnou hloubku nemaj; seriál je pořád z 95% detektivkou. I v tomhle ohledu je u mě The Killing zatim ještě pořád nepřekonanej. Minimálně tři neobjasněný linie (vrah Gertrud z konce s02, inscenovaná vražda Saginy matky, zmizení Henrikovy rodiny) ale znamenaj závazak pro sérii poslední - a já jsem fakt zvědavej, co z toho vyleze. WTF moments: Ale jinak i tady (stejně jako v s01) hlavnímu bedesovi nějak podezřele snadno všechno vychází - navzdory jeho mládí a tomu, že "pracuje" sám, tak je schopnej mrtvoly profesionálně a dokonale aranžovat do všech možnejch scenérií a pozic, s chirurgickou přesností a nutnejma anatomickejma znalostma je (navzdory svýmu (ne)vzdělání) schopnej preparovat jim orgány, anž by to na první pohled bylo na obětech patrný; se zvláštní a vlastně nepodloženou a nevysvětlitelnou mytologickou systematičností si je značkuje babylónskou abecedou - zas ta podezřele dokonalá, dokonale a až zbytečně promyšlená a scénáristicky překombinovaná režie zločinů, kde vrah neudělá jedinou chybičku (proč složitý značkování do pusy, kterýho si málem nikdo nevšim? Proč si dělá figurkový kopie scenérií do nějakýho domečku pro panenky - to si nepamatuje, co a proč dělá? No, nebo je to jen na efekt...) - což je nepoměr v týhle sérii ale ještě umocněnej věkem a motivací skutečnýho pachatele (u monstrózních hannibalovskejch vrahů s filozofickym přesahem svejch vražednejch koncepcí a nějakym prožitym věkem nebo zkušenostma se to dá chápat, ale tohle byl jen malej, čerstvě vylíhlej kluk, kterej trpěl, protože /lehký zjednodušení/ neměl tátu). Na efekt (u takhle hezky atmosférickýho seriálu tak zbytečnej) byla třeba i jedna z posledních scén s Henrikem a Sagou u přejezdu - ten moment, kdy to mělo vypadat, že tam skočí, ale zároveň každýmu muselo bejt jasný, že neskočí, to mě trochu zamrzelo. A pobavilo mě i to, jak při dopadení vraha na tom pětikilometrovym ostrově nechtěli Saga s Henrikem cca 3km letět vrtulníkem, "Protože by je přece slyšel", ale už nějak nikdo nezmínil, že na tom pustym, placatym a opuštěnym kusu trávy uprostřed moře už je samozřejmě musel slyšet, když přilítali. (08.02.2019) (menej) (viac)

Možná nejsilnější série, ale přesto tomu k dokonalosti něco schází. Potvrdil se ale naštěstí trend z trojky, že seriál přece jenom postupně nabral širší záběr a postavy konečně vykresloval komplexnějc a líp než v prvních dvou sériích - ale i po konci Mostu jde říct, že kvalit Killingu seriál aspoň podle mě nedosahuje. Drama se už sice odehrává i jinde než (téměř) jen v tý detektivkový linii, ale na druhou stranu jde pořád téměř výhradně o dvojici Sagy s Henrikem - osudy zbylejch postav jsou líčený jen podle potřeb děje. A kdybych chtěl bejt hnusnej, tak i tohle, ta nejzajímavější rovina seriálu, byla vlastně tak trochu převzatá z Killingu = problémová policajtka a její spolupráce s nejbližšim kolegou (to by mi ale samozřejmě vadilo ze všeho nejmíň - oba seriály na to jdou samozřejmě dost jinak). Líbilo se mi i to, že se tady objevilo pár zajímavejch nápadů, který mi přišly, že už konečně jsou nosný a že maj přesah (za mě narozdíl třeba od snahy Jense z první série vyvolat společenskou debatu poukazováním na podle něj nejpalčivější civilizační problémy), zas ale ne vždy byly dotažený - nápad s projektem utopicky komunitního Města, zajímavý postavy "ředitelky" města i občas trochu děsivýho a nevimcosioněmmyslet Franka, závislost "pomoženejch" Christophera a jeho matky na jejich (asi ne tak nezištnym) zachránci, ukázkový vytrestání a vyjebání s gangsterem/otcem tý holky v nemconici, problematická úloha policie jak v příběhu s do kouta zahnanym Tommym bojícím se o život, tak v situaci s do kouta zahnanym Tariqem ze všeho nejvíc děsící se deportace atd. Třeba linie se Sagou a její wtf matkou by si podle mě zasloužila víc prostoru, dobře uzavřená mi naopak přišla linka se zmizením Henrikovy rodiny - a to včetně (POZOR, TROLEJ) komplikovanýho Henrikova znovusbližování se s Astrid. Ze tří pro mě největších závazků tvůrců z předchozích sérií (vrah Gertrud z konce s02, inscenovaná vražda Saginy matky a zmizení Henrikovy rodiny ze s03) se tak se ctí vyřešila cca polovina - totiž Henryk a jakž takž Sagina matka; zato k vrahovi Gertrud se už nikdo nevracel a přesto, že samozřejmě neni třeba objasňovat vše, tak tady to na mě spíš než jako zajímavej záměr působí jako tvůrčí bezradnost a alibismus při vytváření provoplánovýho tajemna. Skvěle vybraný mi ale přišli herci - jak v celym seriiálu, tak předevšim v týhle poslední sérii (psycho pseudoaltruista Frank, kluk Christopher, vozejčkář Kevin, ale i ta ajťácká švédsko-dánská dvojka z policejní kanceláře...) - a to samozřejmě s dokonalou trojicí Saga plus Martin/Henrik v čele. Celkově je to super seriál, ale k aureole pomalu toho nejlepšího, co kdy vzniklo, to za mě má přece jenom daleko - ten smysluplně a hezky otevřenej konec mě ale v zásadě potěšil: Henrik začíná znovu budovat vztah s Astrid a Saga se byla konečně schopná postavit otázce, jestli se s M. syndromem matky náhodou nespletla - a osvobozená od týhle nejistoty uzavírá celou životní kapitolu (rodinnou a z ní vycházející i tu policejní) s tim, že se za Henrikem nejspíš vrátí... ale kdo ví, co bude. WTF moments: Nemůžu a nechci dát 5* sérii, ve který třeba k jednomu z hlavních průlomů ve vyšetřování dojde kvůli nevěře odhalený údajně díky barvě očí cca ročního dítěte (že barva může bejt v roce ještě neustálená, to radši pominu rovnou) - tvrdit s absolutní jistotou a už v první vteřině vizuálního kontaktu, že otcem ten nebo onen bejt jednoduše nemůže kvůli barvě očí jeho vs. dítěte a tečka, to je něco tak hloupýho, že u takhle vymazlenýho seriálu je to fakt na facepalm - zvlášť, když je to v seriálu umocněný roztomilou větou "Škoda, že lidi nerozuměj biologii". Škoda, no. (Reálná je v zásadě jakákoli varianta a dědičnost očí je kurva složitá a nejednoznačná - a to vim i já jako laik, nebiolog a negenetik). Jasně, když to nejdřív vypadalo jako menší scénáristická berlička, tak jsem si řkal, že je to jen zbytečný, ale dejme tomu, ale když se to tam pak propere ještě pětkrát a když to ve výsledku znamená skutečnej a pro celej policejní sbor nezpochybnitelnej průlom ve vyšetřování, tak to už je trochu moc. Další wtf bylo třeba mateřský znamínko toho inteligenta, kterej si vezme kuklu, aby ho nebylo poznat, ale nějak si neuvědomí(?), že má vlastně u nosu znamínko jako kráva, který mu čistou náhodou pokrejvá pětinu odkrytý části obličeje(??). Hloupě vyznívající zkratkou byla i situace, kdy gangster konečně sehnal protijed pro údajně otrávenou dceru, a jal se ho bez jakýkoli diskuze s doktorem (kterej byl od něj pár kroků) sám od sebe bodat dceři do břicha - bez pochybností, jak to udělat, kam to píchnout, kolik toho dát atd. atd. Zbytečně šroubovaný taky bylo prohlášení Sagy hledající Henrikovu rodinu, že se nedá nic dělat a že musí přestat, protože "Vyšetřování nikam nevede" (po tom, co jenom oslovila Anitiny mužský kolegy a tý jí po osmi(!) letech kupodivu(!) nic konkrétního neřekli) - nakonec se to bohužel potvrdilo jako účelový odložení kvůli tomu, aby na tom o pár chvil pozdějc mohla začít s o to větším patosem dělat znovu. Plus samozřejmě takový ty klasický detektivkový nešvary typu příhodnejch odhalení zrovna v době, kdy u zjištěnejch pachatelů je někdo z detektivů (Susanne Winter se Sagou, Henrik s Kevinem...) atd. (26.02.2019) (menej) (viac)