Most - Série 4

Když se u seriálu dostanu ke stádiu, že mi je během něj smutno, protože vím, že koukám na poslední sérii a další nebude, tak jsem vlastně rád, protože vím, že čas investovaný do něj stál za to. Dlouho se mi to nestalo a u Mostu jsem si tuto sérii vysloveně užíval. Popravdě možná i víc, než série předchozí. To bylo ale umocněné tím, že Saga tu předvádí dosud asi nejlepší momenty v rámci celého seriálu. Její neempatičnost a vyjadřování emocí za bodem mrazu tu naprosto dokonale gradovalo. Stejně tak ale ani její parťák Henrik nebyl pozadu. I jeho příběhová linka se pomalu uzavírá a tak je tu, popravdě, mnohdy daleko více zajímavější vyprávění kolem, než vyšetřování samotných vražd. To v tomto případě bylo opravdu na druhé linii. Škoda ale, že seriál si neudržel tak solidní tempo, jak na začátku načal. V druhé půlce už jsem tak nějak čekal na závěr…a ten jsem si, nutno dodat, doslova užil. (05.11.2018)

V komentáři ke 3. sérii Mostu jsem napsal, že mám dost sil a chutě zhlédnout ještě 4. návrat k podivínskému kriminalistickému švédsko-dánskému tandemu, ale už po dvou epizodách 4. série jsem cítil, že můj zájem rychle opadá a až na dřeň se odhalují všechny nedostatky projektu, které jsem dřív velkoryse přehlížel. Katalyzátorem ke změně pohledu na tenhle druh severských krimikonstruktů založených na absurditě, náhodě a zcela odtržených od reality bylo seriál Půlnoční slunce, kdy jsem si uvědomil, jak moc hloupé to překročení určité meze může být. Vydržel jsem jen půlku série a vzdal jsem další sledování. Ono se to příliš neliší od předchozích řad, jen se mi tenhle druh produkce přejedl a rozhodl jsem se věnovat svůj zájem realističtější a věcnější linii žánru. Hodnotit hvězdičkami nebudu, bylo by to pro projekt, který jsem měl v počátcích tak rád, dost kruté. Jediné, co mohu ocenit, je motiv pobytu ve vězení u Sagy Norénové, který ale bohužel tvůrci rychle opustili... (27.07.2020)

„OBA JSME PĚKNĚ V PRDELI, CO?“ ... „MYSLÍM, ŽE SE NÁM CELKEM DAŘILO, VZHLEDEM K NAŠIM PSYCHICKÝM POTÍŽÍM…“ /// Poldové Saga a Henrik řeší svoje problémy – Saga větší, protože smrdí v lochu za vraždu máti. Ale třeba... kurva, ten první díl má ale překvapivej konec! Kromě problémů je tady samozřejmě i případ. A zaplejtá se do něj čím dál víc osob. Někdo kladně, někdo míň a je tady celkem dost dětí. Ve čtvrtým díle (teprve? Nebo - už?) začíná bejt jasný, kam tenhle krimi propletenec směřuje. Zajímavý je, jak ty jejich osobní problémy táhnou celej seriál a vyšetřování je tady jakoby náhodou (říkám jakoby...). A jelikož se tentokrát propíraj spíš kostlivci z Henrikovi skříně, dojde k rozluštění jedný velký tajenky. Prostě paráda. A kdyby ses Sago chtěla vrátit, klidně zavolej... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Když se řekne „severská krimi“, vybavím si „MOST“. 2.) Münchhausenův syndrom? Neznám... 3.) Thx za titule ,, jaCUBE“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (02.01.2019)

Most jako symbol vztahu mezi lidmi, most mezi Dánskem a Švédskem, most spojující hlavní postavy s minulostí...vyberte si dle libosti. Tvůrci opakují už počtvrté stejný vzorec vyprávění a pořád jim to u diváka prochází. Ale tentokrát to vypadá, že je to naposledy. Každá řada se aspoň zlehka, bez velkého moralizování otřela o nějaký společenský problém. Tentokrát únosy dětí, přistěhovalectví... . Ale ústředním motivem je případ, který je opět velmi osobní. A tím se Most zásadně liší od většiny detektivních seriálů. Nesledujeme jen více, či méně bizarní, kuriózní, nebo komplikovaný případ. Jsme svědky poměrně dost překombinovaných útoků na vyšetřovatele samotné. Téměř bez výjimky motivované pomstou s mnoha vedlejšími liniemi, které diváka svedou do slepých uliček. Po čtvrté řadě už Most nevnímám ani tak jako kriminálku, ale spíš jako příběh o jedné svérázné vyšetřovatelce a její cestě k vykoupení. Víc. než kdo je vrah, mě zajímalo co bude se Sagou. I kdyby tedy bylo jediným pozitivem této řady, že se dočkáme epilogu...stálo těch 8 hodin za to. Navíc...tvůrci se s postavami nemažou, takže to klišé, že v seriálech hlavní hrdinové přežijí, tady tak úplně neplatí. Abych to vše uvedl do kontextu, rozhodně nejsem milovníkem kriminálek a přesto mě Henrik Georgsson, Rumle Hammerich, Hans Rosenfeldt, Camilla Ahlgren a především Sofia Helin přiměli několik hodin denně zírat, jak si Saga a ostatní povedou. To za hvězdu navíc určitě stojí. (23.07.2020)

Takhle nějak bych si představoval závěrečnou řadu seriálu. Bavil jsem se u ní skvěle, stejně jako ve všech třech předchozích případech, užíval jsem si tradiční propletenec, který často uváděl vyšetřovatele do slepých uliček, ale i osobnostní vývoj jednotlivých postav, to vše doplňovala všudypřítomná tísnivá atmosféra a velmi dobrá práce s napětím. A když už jsem si myslel, že to lepší být nemůže přišlo dokonale zpracované zakončení, po němž mi bylo opravdu líto, že seriál už nebude mít další pokračování. Skvělá práce. (26.03.2019)