Diabol v tele

Další vymítačská krize, kterých se poslední dobou vyrojilo až nezdravě moc. Je s podivem, jakou vlnu odstartovala taková soudní nuda, jakou byla The Exorcism of Emily Rose. Last Exorcism pouze nahradil klasickou filmařinu moderním FF kabátem a Ďábel v těle v tom jen pokračuje. Pořád je to však stejně křečovité a bez nápadu, takže další nové počiny mě jen utvrzují v to, že s tímhle tématem posedlých lidí (v drtivé většině to ke všemu odserou dívky) se nedá víc manipulovat. Uvidíme, co na to Bornedal. (16.05.2012)

Už mě ten rádoby dokumetární styl u hororů začíná pěkně štvát. Vždyť je to pořád o tom samém. Copak někdo nedokáže přijít s něčím novým? Zřejmě asi ne. Nejzajímavější ze všeho je ten filmový plakát. To už větší horor zažívám při jízdě metrem, když musí metro náhodou zastavit na nějakou dobu mezi stanicemi. Souprava při tom zůstane podivně nakloněná. Cítit je spálená guma. Lidská představivost začne pracovat na plné obrátky. Po chvíli se celá souprava dá do pohybu a dojede na konečnou. To se stává celkem pravidelně na Hradčanské. (09.05.2012)

Démoni nám řádí jako černá ruka, kameraman celkem šikovně využívá dar přítele Parkinsona, ale kdyby se v tom filmu více vymítalo a méně kecalo, určitě bych měl v trenkách mnohem větší kakáně, ty dvě tři šišky mi jen tak ležérně propadly nohavicí a zbytek jsem se zavile nudil. Vymýtací scény ale opravdu stojí za to, teda alespoň já se bál, až mi stál! Lituju toho, že jsem zrovna neměl po ruce kameru, když tehdy Miloše posedl Belzebub, létal po celém záhumenku jako by ho kousnul Dieter Bohlen, do prdele si vrazil pometlo, labužnicky si třel koule o katr na písek a na závěr k nám začal hovořit dávným, zapomenutým jazykem: Héj, more, fšecko je v pyčy, puč mě lóve na cygára a nečum jak gdyš kouřym tvojej starej pyzďe kokota, rakovyno! Věřím, že třeba ve Vatikánu, kde Svatá stolice jistě ráda přimhouří oko nad jemným akademickým humorem mého díla, by byl takový špektákl naprostý letní megashit! (28.06.2012)

Dle plivanců a remcanců ve většině zdejších komentů by si s tím jeden málem ani prdel nevytřel, no ještě že má člověk občas nedostatek filmů na disku a sahne tedy z nouze i po těch céčkových hororech. Bavilo mě to velice, demonické akrobacie ve vypůjčených tělech by nezvládl ani geneticky upravenej Berousek, posedlá máti při běsnění byla naprosto dokonalá, a že se to mezi vymítáním musí sem tam proložit taky nějakou konverzací je snad pochopitelné, to by nás jinak ty démoní kejkle nebavily. Husina jak hroznový bobule z toho sice nenaskáče, nicméně pro nás posery, kteří si sice rádi zavymítáme, ale zároveń potřebujeme spát bez nočních můr, ideální. Nebýt toho nedotaženého konce, tak podtržené čtyři, takhle s menším mínusem. (22.08.2012)

Když to vezmu celkově, zatím jsem neviděla snad ani jeden "Exorcist movie", který by mě zklamal. Ať to byl kultovní Vymítač ďábla, či dle hodnocení průměrný, až podprůměrný The Last Exorcism či Possesion of Emma Evans. Ďábel v těle sice možná nepřináší do daného žánru nic nového a jak se tak dívám, tak ani "Shaky Hand Cam" už nedokáže v divácích vzbudit tolik obdivu či pozornosti, jako, když se ve filmech začala objevovat poprvé. Já jsem s filmem i přes jeho značnou průměrnost spokojena a dokonce jsem v něm objevila i dvě, zcela jednoduché, až primitivní lekačky, které na mě však dokázaly mít patřičný lekací efekt. (01.06.2013)