Réžia:
Gabe IbáñezKamera:
Alejandro MartínezHudba:
Zacarías M. de la RivaHrajú:
Antonio Banderas, Birgitte Hjort Sørensen, Melanie Griffith, Dylan McDermott, Robert Forster, Dan Cade, Tim McInnerny, Andy Nyman, Andrew Tiernan (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Země, rok 2044. Sluneční erupce vyhubily téměř celé lidstvo a povrch zamořily radiací. Svět prodělává politickou a ekonomickou krizi a roboti jsou součástí našeho každodenního života. Jsou jištěni dvěma základními zákony. Jacq Vaucan je obyčejným pojišťovacím agentem robotické společnosti, kterému je svěřen na první pohled rutinní případ robota, který se stal obětí manipulace. Během vyšetřování však začíná docházet k závěru, že se někteří roboti dokážou vyvíjet mimo svoje naprogramování. Tento objev může mít vážné důsledky pro budoucnost celého lidstva, jenomže Jacqův zaměstnavatel to nenechá jen tak. Před Jacqem tak stojí volba - postavit se na stranu vlastního druhu, nebo dát přednost robotickým bytostem. (TV Nova)
(viac)Videá (2)
Recenzie (282)
Vizuálně působivá sci-fi ve stylu P. K. Dicka střihlého Asimovem. Trochu kostrbatá příběhová linie o pojišťovákovi, který se nechtě nachomýtne k nevyhnutelné druhové evoluci ve své podstatě nenabízí nic moc nového, ale je to právě ta neotesanost, která zaujme. Banderas hraje velice dobře, ale očividně proti srsti. Atmosféra je někde mezi Blade Runnerem a Elysiem a klidně bych si z téhle neveselé radioaktivní budoucnosti nechal povyprávět něco dalšího. Malinko nadhodnotím, ale opravdu jenom malinko. P.S: Skvěle budovatelské úvodní titulky. ()
Příběhově a vyzněním velmi slabé, častokrát viděné, nepřináší to tedy nic nového, nic navíc, a skoro nic zajímavého. Dokonce i ty filozofické debaty mezi úředníčkem a hlavním robotem jsou jak přes pár kopíráků. Na druhé straně to má slušný vizuál, depresivní náladu, dobré triky i kulisy, pár nečekaných scén (děti u doktorky), a hlavní hrdina je spíše úřednický páprda, který sám neví, co by vlastně chtěl. Kdyby to nebylo tak strašně předvídatelné, šel bych možná i na ty tři *. ()
Napriek miernemu zakolísaniu v tempe v strednej časti, výborné sci-fi. Film má presno to, čo chýbalo v JA, ROBOT. Špinu. Atmosféra podobná BLADE RUNNEROVI pomáha aj filozofickej rovine a i keď je Automata jednoduchý film stojaci myšlienkovo asi na dvoch-troch rozhovoroch, má emócie i napätie. Melanie Griffith vyzerela skvelo... ()
Velké šlápnutí vedle. Snímek, který se protentokrát snaží jít svou vlastní cestou a nevnímat UI jako hrozbu, nicméně to vůbec nefunguje. Postapokalyptická atmosféra nulová. Design robotů fádní. Dějová linie je chaotická a bez snahy jakýmkoliv způsobem usměrnit příběh. Závěrečné "rozuzlení" tuctové a bez emocí. Od sci-fi filmů zaměřených na lidstvo vs. umělá inteligence očekávám drajv, myšlenkový přesah, potažmo temný depresivní futurismus. Automata nemá ani jedno. ()
Prva tretina je pôsobiva. Najviac ma fascinovala zaujimava vyprava vzhladom na 15megovy pidirozpocet. Konecne niekto dokazal vyuzit hnusne Bulharske exteriery prospesnym spôsobom a dodavaju filmu potrebnu atmosferu. Bohuzial od chvile kedy sa na scene objaví neherecka a divne zmutovana obluda Melanie Griffith, tak ide film do hajzlu. Ukaze sa, ze film ma primitivnu hlavnu myslienku, ktoru tvorcovia divakovi predkladaju neskutocne detinsky. Gabe Ibáñez velky myslitel nebude. A bohuzial ani nie je dobry reziser. Film neponuka ani poriadne akcne sceny (jedna nahanacka a prestrelka su tuctove) ale ani poriadnu napinavu zapletku, ktora by vas strhla. Proste nic. Po slusnej prvej tretine sa ukaze, ze ten film je uplne prazdny a ani sympatak Antonio Banderas to nezachrani. 4/10. ()
Galéria (41)
Fotka © Eagle Films
Zaujímavosti (4)
- Elena Anaya, která pracovala s režisérem Gabem Ibáñezem na snímku Hierro (2009), dala přečíst scénář Antoniovi Banderasovi v době, kdy natáčel La piel que habito (2011). (Geriel)
- Antonio Banderas si ve filmu zahrál se svou manželkou Melanie Griffith, svoji jsou od roku 1996. (tomastomb)
- Snímek se natáčel v Bulharsku, především ve filmových studiích New Boyana Film Studios v Sofii. (Yardak)
Reklama