Vrah prichádza v noci

Zrejme najlepší Argento poslednej dekády. V podstate klasické giallo s dodržanými pravidlami žánru (vraždy nevyšetruje klasický policajt, na prevedenie vrážd je kladený väčší dôraz než na logiku príbehu a pod.). Problém je že je tu už moderné prevedenie (bez farebných orgií) a tak niektoré logické prešľapy sú až do očí bijúce - napr. ako sa mohol vrah tak rýchlo ocitnúť vo vlaku, keď obeti volal ešte z izby, a tá vtedy už vo vlaku sedela... Našťastie to ale celé zachraňujú skvelé scény, jasne dokazujúce Dariov rukopis - nájazd kamery po koberci v divadle s hudbou Goblins, alebo rozhovor s odrazmi tvári na skle pohára). Taktiež koniec môže byť pre neznalého diváka sklamaním - taký expresný koniec sa dnes nenosí, teraz je v móde dlhý finálny súboj zo zloduchom. Na to Dario vždy kašlal, zaujímavé že tu mi to opäť nevadilo, zato u Tretej matky (Matka slz) už áno... celkovo som presvedčený že Vrah prichádza v noci je vydarenejší a viac "argentovský" film než La Terza Madre (2007) (29.08.2008)

Mistrovo lehce nadprůměrné giallo. Na jedné straně stojí skvělá goblinská hudba, slušná mytologie okolo vraha a dobrý úvod a závěr filmu. Na druhé pak příšerné herecké obsazení v čele s Max von Sydowem a scénáristické kopance. K vyššímu hodnocení se ale přikláním, především díky pověstným Argetovým kamerovým finesám. Za 3*. (08.03.2009)

Giallo stále žije (a v tomhle žánru se kamera decentně neotáčí - poznámka pro uživatele "lennyd"), i když nejlepší léta už má dávno za sebou. Ani stále charismatický Max von Sydow nedokáže zakrýt těžce kulhající scénář a některé scény (třeba vražda perem) jsou už mírně za hranicí trapnosti. Film jsem bohužel neviděl v originále ale jen s mizerným českým dabingem (perly typu "Nedošlo k sexuálnímu znásilnění"), což mu tedy na kvalitě nepřidalo. (29.03.2006)

Argento má i lepší filmy, ale propracovaný start i závěr jsou logickou mozaikou a nedělají giallo stylu ostudu. Mnoho nelogických souvislostí už tu bylo diskutováno, ale Argentovi se dají odpustit. Je pravdou, že by se člověk raději podivoval nad překvapivým vyzněním situace, než nad tím, že je to prostě nemožné. Začátek filmu pro mě bylo klasické giallo sedmdesátých let s dvojicí zmatených a pomateně se chovajících krásek. Dál už mi snímek přišel přeci jen ovlivněn dobou, ale jak už jsem psal, závěr je zajímavý a já do poslední chvíle podezříval Glorii. (30.08.2013)

Sympatické giallo má nejnapínavější úvod, kdy zoufalá prostitutka prchá od muže spojeného s dávnými vraždami. Sice jsem nějak nepobral, jak se dostal do jedoucího vlaku, ale výsledek jeho pomsty byl krvavě brutální. Scéna, kdy přítelkyně zavražděné vychází svižně z nádražní budovy do nočního deště, připomene úvod ze Suspirie. Max von Sydow exceluje v roli bývalého komisaře. A pak už autoři vodí diváka za nos, aby si tipoval, kdo je vrah. Vraždy jsou vesměs drsnější, nejbrutálnější je použití hudebního nástroje a rozmlácení obličeje o zeď. Závěrečná střelba je rovněž šťavnatá. Interiéry starých domů připomenou 70. léta, kdy si v podobných italské filmy libovaly. A samotnou kapitolou je opět skvělý Goblin... Dnes bych váhal mezi třemi a čtyřmi hvězdami, nakonec ale původní hodnocení ponechám. (11.05.2023)