Hunter x Hunter

Hunter x Hunter (2011) by sme mohli označil za vrchol anime tvorby. Už pri čítaní predlohy mi bolo jasné, že animovaná verzia by materiálu mimoriadne prospela najmä kvôli rozsiahlym vysvetleniam jednotlivých taktík a schopností, ktoré mnohokrát zaberajú celé strany a uberajú tak istej dynamickosti deja. Anime sa s týmto problémom v mange vysporadúva priam bravúrne, keď okrem epických sekvencií nadpozemského soundtracku Yoshihisu Hirana aplikuje postavu rozprávača, ktorý interpretuje širokú škálu fenoménov od jednotlivých schopností až po aktuálne rozpoloženie postáv. Tu by sme sa mohli pozastaviť a vzdať hold neuveriteľne prepracovanému svetu Yoshihira Togashiho, ktorý ani po tristo kapitolách stále neprestáva očarovať. Ak by som mal vybrať najlepšie obdobie (arc), zrejme by som sa priklonil k väčšine a teda ukázal na Chimera Ant Arc, kedy okrem hŕby zvratov, taktických metód a predstavenia hádam najobávanejších schopností vo svete Hunter x Hunter sú predstavované témy ako hegemónia potravinového reťazca (Keď sa Meruem pýta ľudských tanečníc prosiacich o milosť, či aj oni ušetria kravu alebo prasa, keď prosia aby boli ušetrené), filozofia vládnutia (Meruem sa pýta Poufa prečo niktoš bez schopností vyhlasuje, že je kráľ a Pouf mu odpovedá, že toto je bežné fungovanie ľudského sveta), alebo napokon samotná otázka, kto je horší: ľudia alebo mravce? alebo sú zákerní a bezcitní ľudia vôbec ľuďmi? Týmto by som však nechcel zhadzovať žiadne z predošlých období. Každé jedno má totiž pre príbeh individuálny význam a vždy je nadštandardným dobrodružstvom. Pokiaľ svoju pozornosť upriamime na jednotlivé postavy seriálu, máme možnosť nájsť jedny z najzaujímavejších charakterov v anime vôbec, ktoré konajú na základe logiky, inštinktu, či vlastného presvedčenia, ktoré je mnohokrát odôvodnené oveľa šľachetnejším úmyslom, než sme si mohli myslieť. Otázkou ale naďalej ostáva, ako je niekto vôbec schopný zachovať stanovenú úroveň po dobu sto štyridsiatich deviatich epizód a vložiť do nej dovolím si tvrdiť viac, než samotný tvorca predlohy? Navzdory tomu, že nepoznám odpoveď, štúdiu Madhouse sa to v oboch prípadoch nepochybne podarilo. (21.12.2015)

Tohle je Shounen jak má být... skvělé postavy, příběh, animace, hudba. Tomuto dílu nemůžu vytknout vůbec nic podstatného. Samozřejmě se zde objevují klišé.. Nejlepší na tom je, že se ten děj vůbec netáhne pořád jede akce dál.. Pro mě jednoznačně 3. nejlepší Shounen... I když ark s mravenci byl zbytečně táhlý a trochu přehnaný tak to ukončení bylo velmi precizně udělané. 9/10 (30.07.2015)

Jednoznačne zatiaľ najlepšie shonen anime aké som videl. Ma to spád, akciu, napätie, je to vtipné miestami odviazané a pritom si seriál dokázal zachovať patričnú vážnosť, krásne naanimované, epické (+OST no.1), sympatický hlavný hrdinovia, niekedy na zamyslenie, niekedy seriál nedovolí ani dýchať, že sa jedná o anime čo má už nad 130 dielov a pritom je tu badatelná absencia filerových dielov (oproti vraj pôvodnému seriálu) je veľké plus. Po 70 dieloch vôbec nenudí, vždy sa tam deje niečo čo núti človeka siahnuť po ďalšom dieli. Skvelo napísaný, vymyslený a prepracovaný počin ktorý budem v rámci žánru uznávať už naveky. 90% (10.06.2014)

Před devíti měsíci jsem se vydal na cestu zvanou Hunter x Hunter. Dnes jsem úspěšně tuto jízdu zakončil ohodnocením poslední epizody a ničeho nelituji. Nejsem příliš znalý, co se anime týče, ale tohle je zatím to nejlepší, které jsem viděl. A ačkoliv je příběhově a atmosféricky nestálé a nálady se mění rychle, jde o zážitek, který jsem si celou dobu užíval, jak jen to šlo. Ať už jsem sledoval veselý a světlý Greed Island nebo pochmurný a temný Yorknew City, vždy jsem rád poznával svět, který mi anime nabízí, a hlavně jeho postavy, z nichž některé se staly mými velkými oblíbenci. Kurapika pro svou odvahu a odhodlání. Hisoka pro svou vypočítavost a nepředvídatelnost. Machi pro svou krásu, tajuplnost a chladnost. A několik dalších. Celý příběh je více či méně sledován pohledem Gona a je doprovázen jedním z nejlépe napsaným přátelstvím, které jsem měl tu čest vidět. Není to dokonalé, to rozhodně ne. Ovšem svou jedinečností a odlišností si to získalo nejen můj zájem, ale i jakýsi obdiv, který jsem ztratil u jiných sérií a žánrů. Svou komplexností a propracovaností mě dokázal seriál přesvědčit o tom, že mu můžu odpustit občasné zkraty v příběhu či fakt, že některé věci v něm nebyly plánovány. Nen je možná komplikovaný a musíte u jeho vysvětlování dávat dobrý pozor, ale když se do něj na chvíli ponoříte, tak už se nedostanete ven. Mluvil jsem o jakési atmosférické nestálosti, ale ani to nemůžu brát jako velkou chybu. Právě naopak. Musím pochválit, že se zde přirozeně střídají nálady, a to v divákovi může evokovat různé emoce během chvíle. Strašně moc bych chtěl, aby příběh pokračoval. Bohužel teď nezbývá než doufat v to, že to jednou přijde. 11/10 (24.08.2022)

Co se "nikdy nekončících" shōnenů typu Naruto, Bleach, atp. týče, Hunter x Hunter je pro mě něčím, co bych vyjádřil jako kombinaci toho nejlepšího z nich, zveličeno dalšími kreativními nápady. Nejsou tu žádné zbytečné fillery, občas se sice objevila nějaká rekapitulace, ale odhadoval bych to v průměru tak na jednu epizodu za 20-40 dalších. Další věcí je fakt, že HxH 2011 je remake původního HxH. To má svoje plusy i mínusy. V kategorii remaků ale rozhodně špička. Není tu snad nic, čím by se povedlo zprznit původní nádech a aktuální rozlišení obrazu to jen zlepšuje. Nerad koukám na nekvalitní video, pokud nemusím, takže tohle rozhodně cením. (27.12.2013)