Odpojiť

Naozaj smutná no skvelá vec o postupnom odľudštení človeka. Technologický pokrok je určite super vec, ale začína sa to uberať nesprávnym smerom. Kto je ale na vine? Nie sú to práve rodičia, ktorí na 10. narodeniny kúpia synovi smartfón? Nechýba rodičovská kontrola u puberťákov, keď im vôbec nevadí, aké fotky ich ratolesti hádžu na web? Tam, kde ale neexistuje skutočný vzťah otec- syn, matka- dcéra a podobne asi ale ťažko môžeme čakať nejaké city. Ak sa rodičia nestarajú o deti a zasypú ich technologickými výdobytkami ako prostriedok ich výchovy, lebo inak na ne nemajú čas, nemôžeme z toho viniť deti. Prial by som si, aby takýchto filmov bolo natočených viac a hlavne aby toto boli kinohity, ktoré môžu niečo v spoločnosti zlepšiť. (25.12.2015)

Režisér Henry Alex Rubin ve svém opravdu silném celovečerním debutu navazuje na trend mozaikovitě skládané narace filmů, jakou byla slavná Magnolia či později neméně zásadní Crash, nejblíže má ovšem k tvorbě Alejandro Gonzáleze Iñárritua, neboť stejně jako on své mozaikovitě skládané příběhy několika svými osudy se proplétajících hrdinů navazuje na stuhy neodvratných katastrof propletené s katarzemi tragických vyústění. Leitmotivem je pak vina, která mnohdy nekoresponduje s trestem, odpouštění na prahu smrti, v tom se oba tvůrci mimořádně shodují. Iñárritu je ovšem tvůrce výjimečný, který dovede svým filmům vtisknout punc mimořádnosti a do filmových polí otisknout nezměrnou přidanou hodnotu, což o Rubinovi nelze říci s absolutní jistotou. 21 gramů či Babel jsou filmy jedinečné, Disconnect ,,jen" vynikající. Možná přidaná hodnota je pak motiv moderních počítačových technologií a komunikace jejich prostřednictvím, což je zajímavé nóvum, spojující Disconnect s pozdějším Men, Women & Children, který popisuje proměnu západní civilizace způsobenou fenoménem Internetu a sociálních sítí, Disconnect pak tuto proměnu interpretuje coby negativní a vyzdvihuje především rizika světa ,,on-line". Po formální stránce převládá civilnost a dokumentární stylizace, formální ozvláštnění představují přímo do obrazu implementované grafické prvky a metatitulky simulující prostředí chatu a diskuzních fór. Zajímavé herecké obsazení a dobrá práce s hudbou, která zahrnuju především žánr post-rocku (skvěle trefující můj hudební vkus). Henry Alex Rubin natočil velmi povedený debut. Těším se na jeho další film... (15.01.2015)

Disconnect staví na příbězích, které vzniknou na základě internetu a jeho negativních vlastností. To, jaké jsou negativní stránky internetu tak nějak všichni víme, ale dokud se něco nestane, docela obstojně je ignorujeme. Ještě aby ne. Internet přeci zase tak zlý není, že jo? Tak se podívejte na tenhle film, ať se dostanete ke třem různým příběhům, které na základě internetu můžou vzniknout. Tyto tři příběhy se zároveň prolínají, aby na konci splynuly v jeden. Ve skutečnosti to není úplně tak epické, jak by to na první pohled mohlo znít. Je to prostě naprosto upřímně lidské a obyčejné splynutí tří příběhů v jeden. A právě pro to, že tenhle film netlačil zbytečně na pilu, nemůžu dát jinak, než plnej solamyl v podobě pěti hvězdiček. (03.09.2015)

Původně jsem měl vymyšlenej komentář o tisíci a jednom slovu, ale celej jsem ho zapomněl, tedy vyštěknu alespoň tento dojem: Za posledních pět let nejdůležitější americkej film, kterej říká, jak jsou dnešní generace v prdeli, jak se lidi nechají pohodlně zmanipulovat, jak jednoduchý je skočit jim na špek, jak snadno je online člověk napadnutelnej a že celej život se ubírá podle toho, zda jste odpojeni od toho života virtuálního nebo reálnýho. To všechno skvěle napsaný, zahraný (proč kurva do teď Bateman hrál v takovejch prkotinách?), zrežírovaný a emocionálně tak plný, že ani nemusí hrát geniální hudba Maxe Richtera, abyste jste si uvědomili jak vážnej film to je! Když bych k tomu pak měl připočítat fenomenální finále a Sigur Rós, je to poctivá šestihvězda... jenom škoda, že tu neni. (11.09.2013)

Štvrtá hviezda, pretože ma ten film prekvapil. Celý čas mi niečo vadilo, hlavne asi tie blbé deti a že je nad slnko jasné, prečo kto z nich, robil čo, a aké to bude mať následky. Neskôr niektoré herecké výkony (Paula Patton a zas tie decká). A potom detaily, ako že človeku s hypotékou, zoberú všetky veci hneď po nezaplatení prvej splátky (a čo poistka?), alebo že opusteného chlapca na facebooku osloví neznáme dievča a on si ani neoverí, čo je zač; alebo že žena žijúca svoj život na internete nemá antivírák (!). Celý film navyše smeroval k jasnému a zreteľnému cieľu a celý film som tomu chcel dať tri hviezdy a potichu pritakávať slovu midcult, vyslovenému tu už viackrát (byť s ním, ani s aroganciou pravidiel jeho používania maximálne nesúhlasím). No a potom prišiel záver a spravil si to u mňa na plnej čiare. Nie preto, že stop motion, ani pre katarziu (o ktorej by sa tiež dalo polemizovať), ale že to dopadlo inak ako som čakal. Disconnect zdanlivo celý čas šlape cestou kritiky spoločnosti a nepriamo vyslovenej antinetovej agitácie, aby nakoniec skončil bez vyslovenia akéhokoľvek názoru. Disconnect nevraví, že internet je satan, ani že to čo sa vo filme stalo je všetko stopercentne zlé (tá dejovka s chlapcom a novinárkou; jej záver ma dostal asi najviac). Disconnect je iba príbeh o skupinke ľudí žijúcej v počítačovom veku, ktorá mala skrátka trochu väčšiu smolu. A väčšinou vlastnou vinou. PS: Pre ten záver mi paradoxne trochu uniká pointa, tej štvrtej hviezde teda hovorme guilty pleasure. (05.10.2013)