Vrásky z lásky

Po katastrofě s názvem "Čtyři slunce" jsem si říkala, jak je to nefér, že jsem na pohřeb českého filmu nebyla přizvána. Pak mi došlo, že právě ta tupá sluníčka byla posledním hřebíčkem do jeho rakve. A hle! Není tomu tak. Český film žije! Jednoduchý (v tom dobrém slova smyslu) scénář, výborné herecké obsazení a nefekální humor, to jsou hlavní devizy Vrásek z lásky. A že je film trošku povrchní? Přece nemusíme každý den koukat na hluboké sondy do tíživého života seniorů. I ti, kteří si již nemusí pravidelně vyměňovat občanský průkaz, se přece umí zasmát a hlavně se podívat na život s nadhledem. (28.01.2013)

J. Strach mi opäť raz dokázal, že právom patrí k mojim najobľúbenejším súčasným českým režisérom. Dokázal tu zmiešať smútok s humorom v tom správnom pomere a obe zložky prinútiť ku spolupráci. Ide o príjemne nostalgickú road movie prešpikovanú zábavnými momentmi, ktoré vyplývajú hlavne z pokročilého veku oboch aktérov. Ďalej máme možnosť sledovať aj akúsi sumarizáciu života, z ktorej nakoniec vyplynie zaujímavý poznatok, že na to aby si človek dokázal užívať života nemusí byť nutne mladý, dokonca nemusí byť ani celkom zdravý. Odporúčam vydržať až po koniec záverečných titulkov, sprievodná pieseň je nádherná, a nádherný je aj jej text. 75/100 (15.04.2016)

Dvě české herecké legendy si vrásky z lásky nedělají. Po letech se znovu sešly před kamerou, aby se jejich cesty jednou provždy definitivně rozešly. V tomto filmu tomu ale tak není. Starý, a podle svých pocitů nepotřebný učitel v penzi Ota má problémy se zrakem, své rodině je na obtíž a vedle toho nemůže zapomenout na jedno dávné setkání s kdysi slavnou herečkou, po němž mu zbyla jen zašlá fotografie s jejím podpisem a věnováním. Také kdysi obletovaná herečka neprožívá ideální období. Žádný z režisérů si na ni ani nevzdechne a podzim svého života tráví v ústrání v ústavu sociální péče, kde nepatří pro svoji komplikovanou povahu právě k nejoblíbenějším. A zanedlouho se tihle dva povahově rozdílní lidé setkají znovu, a jejich bezprostřední shledání jim dá symbolickou naději, že i v jejich věku se dá plnohodnotně žít a ne jen přežívat. Dílem smutný a dílem veselý je tento celovečerní počin režiséra Jiřího Stracha, kterým oslovuje především nejstarší generaci diváků. Přes všechna příjemná divácká pozitiva, film nedisponuje nijak zvláště silným příběhem, ale je poměrně originální v režii, příběhové linii a celkovém pojetí. Škoda strnulosti některých scén, které nemají daleko do statického televizního standardu, ale v kinech film obrazově obstojí. Jiřina Bohdalová dokazuje, že je pro ni maličkost utáhnout celý film a Radoslav Brzobohatý je svým civilním projevem zdatným hereckým přihrávačem. A právě vrásky tenhle film spolehlivě vyhladí po dobu své stopáže a nehraje si na žádného posla životních mouder. Právě naopak. Sympaticky se totiž nebere moc vážně a má dokonce i jadrnou mluvu. A životní nadhled je potřeba. A to nejen ve filmu. Mé hodnocení: 70% (30.04.2012)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 27 - Česká republika. Jako všechny filmy Jirky Stracha i tenhle má duši a sálá z něj na diváka lidskost a pozitivní energie. Příjemný, dojemný, veselý, smutný, zábavný, dalo by se nalézt ještě spoustu dalších adjektiv, která vystihují Vrásky z lásky. V titulní roli exceluje Jiřina Bohdalová. Její hořkosladké soužití s Jiřinou Jiráskovou a především roztomilé hašteření s Otou v podání Radoslava Brzobohatého filmu vévodí. Příběhů se starým párem na cestách se u nás, ale ani v Evropě či za oceánem příliš netočí, o to je takový snímek cennější. (25.04.2015)

Marně přemýšlím, proč první Strachův film určený pro kina vypadá nudněji a televizněji než všechno, co kdy natočil pro televizi. Ale ještě víc se ze setkání hereckých legend roztřásla kolena Markovi Epsteinovi, který jim místo scénáře napsal muzeum. Neživotné, bez nápadu, promarněná poslední příležitost. Smutné, na komedii zapomeňte. (04.01.2014)