Úžasný hotel Marigold

Já to vidím tak - dva producent neměli do čeho píchnout a tak je napadlo natočit film obsazený hvězdami v důchodovém věku. Podobné projekty už tu byly ve Francii - Et si on vivait tous ensemble? (česky Co kdybychom žili společně?), proč to nezkusit v koprodukci s nějakou exotickou zemí (asi nižší provozní náklady?) Vybrali předlohu autorky Deborah Moggach (Pýcha a předsudek) s nadějí, že na tom trhnou dobré prachy ... Zdám se vám krutá? Podívejte se a posuďte sami. (06.08.2018)

Krásný příklad jak funguje řetězec adaptace-akomodace-asimilace v praxi, pěkně článek po článku. Sice ještě mám nějaký ten pátek do doby, kdy je načase rekapitulovat minulost a zvažovat, riskovat, řešit budoucnost, přesto jak se říká poučení není nikdy dost. Za doprovodu jemné hudby se dá film pojmout jako cestopisná příručka o exotickém Jaipuru, jako sociální sonda do problematiky stárnutí nebo jako společenská studie spojení dvou kultur a jejich vzájemného působení, viz zmíněný řetězec. Zní to složitě jak život v Indii, vypadá to lacině jak hotel Marigold, ale ve skutečnosti je to bohaté a pestré jako nečekané zážitky z dovolené. Je těžké vybočit ze zajetých kolejí, opustit zakořeněné předsudky, přiznat si cokoliv, podívat se do hloubi svého nitra. I taková negativní semetrika si zaslouží pochopení, ne každý je schopen sebenáhledu, radikální změny. Mimochodem Penelope se své role zhostila úžasně. (15.07.2013)

Veskrze průměrný film. Maddena mám zafixovaného jako režiséra ubulených slaďáren, takže i přes solidní řemeslnou kvalitu jeho filmy nevyhledávám. A i tady se očekávání potvrdila - námět, skýtající uplatnění pro řadu hereckých gerontů, je neokoukaný a jména jako Wilkinson, Dench a Maggie Smith jsou zárukou určité kvality. Celé je to ale hrozně zdlouhavé a spousta scén (a vlastně i celých dějových linek) by tam nemusela být a nic by se nestalo. Takhle se pobavíme u pár vtipů, zamyslíme u několika zajímavých myšlenek ohledně stáří (bez ironie), ale to vše je rozmělněné v hromadě nudy a plků, na které by neměl mít čas nikdo, ať je v jakémkoli věku. Rým. (08.04.2015)

Než se podíváte na tento snímek, měli byste si položit otázku, zda by vás mohl bavit příběh o skupině důchodců, kteří odletí do exotiky, aby žili v místě, jež člověku znalému problematiky silně připomíná takové naše lokality, jakými jsou například Chomutov, Chánov, ostravský Přívoz nebo havířovský Šumbark. Teprve pokud vám tohle všechno vaše psychika odsouhlasí, jděte do toho. Dnes jsem si tuto záležitost zreprízoval, takže mohu konstatovat, že šlo o jakousi hořkosladkou pohádku pro (nejen)starší a pokročilé, v níž jsem si přes mnohá klišé a morální ponaučení dokázal najít nejeden vysoce zábavný moment. A tady musím vyzdvihnout Maggie Smith, protože to byla právě její Muriel, kterou scénárista vybavil schopností procvičit mou bránici. Nešlo o skvělý film, nebyl ani špatný, ale dopadl by u mě lépe, kdyby se jeho tvůrci více soustředili na humornou stránku věci, protože takový Bill Nighy tu zůstal hanebně nevyužit. / Poučení: Bez nakládaných okurek neopouštěj hranice vlasti. (13.09.2022)

Partička britských důchodců, která zčásti nečekaně, ve skutečnosti ale očekávatelně, najde v Indii to, co potřebuje - lásku, odpuštění a uplatnění. Je to milý film, který neurazí ani nenadchne. Herecké výkony v podání zkušených herců jsou na výbornou, příběh sám je ale příliš jednoduchý a nevýrazný. (03.02.2013)