Najhľadanejší muž

Svou paličatou snahou odvádět diváckou pozornost od důležitých věcí, skrývat motivace hlavních postav a neuspokojovat žánrová očekávání plynoucí z nálepky "thriller" je mi ten film velmi sympatický, ačkoli je mi jasné, že ze stejných důvodů to pro jiné může být skoro až frustrující zážitek. Závěr naštve a to je na něm prima. Bodík dolů za to, že chování některých postavy (ukázkově Dafoeův bankéř) mi přijde rušivě zvláštní i s odhalenými kartami. (25.09.2014)

"Malá ryba nám chytí větší. A pomocí větší, chytíme velkou." Mám jisté potíže s osmahlými chlapci omotanými výbušninami, ale proti neozbrojeným bubákům nevnucujícím mi Alláha, nevysávajícím sociální systém a makajícím v Německu ve fabrice u pásu v podstatě nic nemám. Nicméně tajné služby mají být paranoidní, mají očekávat kudly do zad i od svých spojenců a hlavně chránit civilní obyvatelstvo. V takovém případě přežiju i drobné porušení lidských práv, ale byl bych rád, aby filmy o tomto tématu byly napínavé a rozhodně by neměly být předvídatelné. To se tentokrát příliš nepovedlo, vše neomylně směřovalo k závěru "jako ze života" a já v tom žádné příliš velké napětí nenašel. Škoda, protože tady se ze začátku rozehrávala slušná pecka. (01.03.2015)

Film co má hlavu a patu, ví co chce říct, jakou formou to chce říct s neskutečně ostrou a nekompromisní atmosférou. Děj začína jakoby od prostředka a divák si musi vztah k postavám budovat a dějové linky a souvislosti mezi jednotlivými charaktery rozplétat sám hned od prvních minut. Žádné oslí můstky, pomocné indicie, žádné placebo scény. Poctivá filmařina, která je ale až přiliš strohá a odměřená, sice nechávajíc zajímavě naturalistický pohled na terorismus jako takový, ale zároveň nechybí zbytečně pomalé, "jakoby" hluché sekvence. Hoffman byl velká herecká persona a tahle oldschool záležitost není špatná, jen krajně nepřívětivá. (06.11.2014)

Tak mám dokonale rozhozený koncept a vůbec nevím jak se k tomuhle filmu postavit. Opět se asi potvrzuje, že buďto nemám vkus (to tvrdí jedni) nebo prostě nemám to správný vnímání pro ty takzvaný artový filmy. to je moje domněnka. Každopádně když mě nevaruje ani plný počet od největšího odborníka přes hlubokomyslné filmy kterým normální divák prostě neporozumí bludného mana, tak si za to můžu sám, ale zase ne věděl jsem co od toho čekat počítal jsem, že tam bude minimum akce a bude to hlavně dialogová nálož. Na to jsem se připravil a úplně podobné filmy neodsuzuji, ale musí mě zaujmout. Filmy z prostředí špionáže mi taky nejsou cizí, ale tohle je prostě tak totálně nedivácký, že jsem se do toho zkrátka nedostal ať jsem dělal co jsem dělal. Film je určitě zajímavej a vzbuzuje spousty otázek. problém je v tom, že je k divákovi děsně odtažitej a nevstřícnej a hlavně totálně nedořešenej. Ano já to chápu nic se tu neřekne na plnou hubu všechno se jenom naznačuje a vy si holt musíte domyslet ten zbytek. nevím no jsem z toho rozpolcenej a možná, že jsem opravdu konzumní divák, protože když tu všude čtu jak je ten film vyjímečnej právě proto, že na to jde zgruntu jinak, tak mám chuť si radši pustit nějakej tradiční špionážní akčňák klasickýho střihu. tohle je prostě něco úplně jinýho a neříkám, že to nezaujme, ale ta naprostá nedořešenost mi dost vadí. Pozitivní je, že konec je všechno jen ne happy end, ale ani ten v podstatě nic neřeší a máme tu několik možností kam se může všechno vyvíjet, ale to se už nedozvíme. No abych to shrnul ten film určitě má cosi do sebe, ale já si k němu bohužel cestu nenašel.40% (16.09.2014)

Od začátku roku uplynulo devět měsíců, po celou dobu jsem chodil do kina s nadějí že objevím něco co mě sejme svou vnitřní silou, ale bylo to marný, bylo to marný, bylo to marný. V záplavě všech těch digitálních komiksovek, filmů plných efektů jsem už přestal doufat že letos najdu film, který bude mít duši, který má na povrchu málo, ale uvnitř mnoho, ale nemožný se stalo skutkem i letos jsem v kinech objevil vrcholně poctivou filmařinu ve všech jejích složkách. Scénář geniální, film realistickej jak prase, herecký výkony bohovský (ach Philipe, škoda každýho super talentu co nás navždy opustí ). Dialogy, práce kamery, hudba, režisérské vedení a herci zase jednou předvedli, že divák se dá uspokojit bez haldy digitálních efektů. Po celý dvě hodiny patřily mé myšlenky i emoce jenom filmu a i když už film skončil, tak moje myšlenky i emoce pořád zůstávali na návštvě u Nejhledanějšího muže, takovou sílu v sobě ten film má. (09.09.2014)