MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Nemá smysl tady dlouze vypisovat, proč je seriál tak skvělý. Fincherova záštita celého projektu naštěstí zajistila vysokou úroveň na všech frontách, což se bohužel nedá říct o jeho filmové tvorbě v barvách Netflixu. Rozjezd s ruční brzdou je sice trošku otravný, ale poté už následuje dlouhá krasojízda, jejíž předčasné zastavení jde proti zdravému rozumu. Jen málo seriálů končí na vrcholu, mnoho jich naopak dopadá velmi smutně, ale Mindhunter svůj potenciál ani nestihl naplnit. Dokonalé propojení studia sériových vrahů, vyšetřovacích linek a osobních životů ústředního tria totiž slibovalo zábavu na dlouhé roky.  S1 - S2: 85% (31.12.2023)

I když je Fincher se seriálem spojen „pouze“ jako výkonný producent a režisér čtyř epizod (první dvě a poslední dvě), jeho rukopis je patrný ze všech dílů – chladné barevné tónování, odosobněná prostředí, cynický humor, chirurgicky přesný střih, obezřetné vedení naší pozornosti, symetrické kompozice, skeptický pohled na mezilidské vztahy… (plus řada vizuálních či slovních citací z Fincherových dřívějších filmů). Jen občas si dovolí nějaký stylistický úlet, zpravidla podmíněný dobou, ve které se seriál odehrává, například stíračku nebo střihovou montáž s rozvernou rockovou hudbou. Jeho perfekcionistický způsob inscenování (zejména) dialogových scén, při nichž hraje roli každé přeostření nebo změna pozice kamery a které tím připomínají klinické studie chování pachatelů i vyšetřovatelů, přejali také ostatní režiséři, Andrew Douglas, Asif Kapadia a Tobias Lindholm, takže nebýt úvodních titulků, zřejmě byste ani nepoznali, kdo režíroval kterou epizodu. Společně dokázali látku, které hrozila divadelní strnulost, proměnit ve velmi „filmově“ vypadající počin pro trpělivé a pozorné diváky, který je radost sledovat a analyzovat od první do poslední minuty. Trochu obsáhleji zde. (16.10.2017)

Po dlouhém odkládání jsem se konečně vrhl na Mindhuntera a sjel jsem obě série během pár dní. 1. série mě upřímně až tak nestrhla, chvíli mi trvalo si zvyknout na pomalé tempo, absence násilí i jakékoliv akce mě rozhodně mrzela, ale čím rychleji se blížil ke konci, tím víc si mě seriál postupně získával. Finále 1. série je rozhodně našlapané a donutilo mě pustit si okamžitě druhou a tu jsem sjel za jeden den. Pohovory s různými sériovými vrahy jsou rozhodně znepokojivé a patří k tomu nejlepšímu, co seriál nabízí. Vyloženě unešený jsem byl když se děj přesunul do Atlanty, kde se odehrávala půlka 2. série kde se odehrával hon na Atlanta Monster, vrah 25 dětí a policie téměř bez důkazů. Tam byl Fincher nejsilnější v dusné a nekompromisní atmosféře. Oba představitelé FBI hrají výborně a Anna Torv mě vyloženě pila krev svou nesympatičností a chladností. Výborná je i znepokojivá hudba. Seriál rozhodně utkví v paměti a zamrzí, že další série nebudou. Příběh*****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost*****, Hudba*****, Vizuál*****, Atmosféra*****, Napětí*****. 9/10. (16.02.2021)

Hloubková seriálová sonda do mysli psychopata. Neuvěřitelně ucelená seriálová analýza lidského chování vystavěná na základě modního tématu tzv. sériových vrahů - to, k čemu nejdříve bulvár a pak béčková a posléze i áčková kinematografie přistupovala v naprosté většině povrchně a nahodile - takže se dalo mluvit spíše o ,,seriálových vrazích", jejichž prezentace je postavena na obvyklých stereotypech, tedy idealizaci, popularizaci a komercializaci těchto figur, v tom David Fincher šel úplně proti proudu a uchopil celý fenomén docela jinak - ne povrchně, populárně, ale naopak naprosto komplexně a tak vytvořil seriál s opravdu velmi pokročilou úrovní propracovanosti psychologie seriálových postav, tedy antitezi toho, jak obvykle viděly sériové vrahy americké žánrové filmy - ti buď byly vykresleni jako romantické postavy, které se osvobodili z osidel konformní společnosti, nebo jako nějací filosofové zla, tzn. jako extrémně inteligentní a vynalézavé postavy, které čas od času pronesou hlubokou filosofickou myšlenku a běžně se zajímají o vážnou hudbu či umění (typickým příkladem byl Hannibal Lecter)... Kouzlo celého Fincherova projektu pak spočívá v tom, že dva vyšetřovatelé FBI (plus akademička z civilní sféry) přicházející do každodenního kontaktu s nejhoršími sériovými vrahy a psychopaty celého USA nejsou logicky před dopady takového styku imunní a ten se pak promítá do soukromí všech tří hrdinů a ovlivňuje jejich životy... Série 1: 95%, série 2: 90% (30.12.2017)

„S kým jste ještě mluvili?“ - „S lidmi, kteří byli obvinění z podobných násilných činů.“ - „Nejsem jako oni.“ - „Ne? Nemyslíte si, že jste spáchal násilné činy?“ - „To sem neřek.“ - „Jak to, že nejste jako oni?“ - „Tamti sráčové jsou blázni.“ Aneb všichni jsou blázni, jen já jsem letadlo…Úvod byl trochu těžkopádný a odosobněný, jak stylem vyprávění, tak přístupem k postavám. Postupně si to ale sedne a rutina (přednášky-řešení případů-výslechy magorů) baví stále víc. Holden s Billem jsou navíc sympaťáci a nemají to lehké. Ostatně, těžko se netahá práce domů, když se vás přítelkyně snaží svést lodičkami, kterými se přímo před vámi uspokojoval vrah, že…Otevřený závěr byl fajn a celou 1. sérii vidím na slabších 5* (navíc to není jen o Fincherovi). Druhá řada je podobná (s pár změnami). Přichází nová vzpruha, nechybí ozvěny minulé série (ty však náhle odezní…asi jediná věc, co se nepovedla), Billovo soukromí hraje větší roli, „neznámého“ už nevidíme pokaždé a „uzavření případu“ tentokrát neznamená nutně i satisfakci. Celkově zůstávám na 5*. (04.08.2019)