Rivali

Tak jsem doufal, že po druhé kinoprojekci už dokážu napsat nějaký smysluplný komentář, ale stále mi na jazyk nepřichází nic jiného, než chvála. Jediná změna je, že na podruhé se mi Rivalové líbili ještě trochu víc a bez nadsázky vyhrávají soutěž o nejlepší kinozážitek roku. Je až depresivní, že tomu filmu prostě nemohu absolutně nic vytknout. Vše funguje přesně tak jak má, skvěle prokreslené postavy, příběh i dokonalý soundtrack. Ron Howard mě dokázal bezchybnou stylizací prostředí, postav i kamery na dvě hodiny přenesl do sedmdesátých let. Na filmu je především chvályhodné, jak se dokázal vyhnout klasickým stereotypům a klišé většiny sportovních filmů, ani z něj nekape Hollywood. /// P.S. beztak je vtipné, že se Rivalové v zásadě nelíbí jen upjatým ženám a homosexuálům ;) (29.11.2013)

Ron Howard evidentně umí točit životopisné filmy. I kdyby Vám celou dobu nesedl Niki Lauda nebo James Hunt, pořád je tu ta závěrečná scéna, která prostě a jednoduše všechno ostatní odstřelí do výšin. Pokud jste ale dobrým filmům přirozeně otevření, rozhodně oceníte to, že herci, co hrají tyhle dvě postavy, přesně vystihují pojem rivalství jako takového. Niki Lauda a ani James Hunt nebyli idioti, ale zároveň rozhodně nebyli normální. To, co mezi nimi ale bylo, je pojem, který se v dnešním sportu příliš nenosí. Je to vzájemná nenávist, která je ale podpořena obrovským respektem jeden k druhému. Tenhle film to prostě vystihl naprosto dokonale. Nejde mu dát jinak, než pět hvězd. Niki Vás o tom na konci filmu prostě musí přesvědčit! (11.02.2014)

"A takhle jezdí Niki Lauda!" Intenzivní divácký zážitek a film nepostrádající dynamiku ani v jediné scéně. Ron Howard se pro biografické snímky snad narodil a opět potvrzuje, že v tomto "žánru" nemá konkurenci. Daniel Brühl v roli Nikiho Laudy exceluje, ale bez skvělého režijního vedení a parádní kamery i střihu by i tak byl jen poloviční. Kdo by to tušil, že tohle sportovní drama bude jedním z nejlepších filmů roku. (29.12.2013)

Trvalo mi celých osm let, než jsem se na film podíval, dílem proto, že v poslední době odkládám filmy dost notoricky, dílem proto, že jsem nikdy nebyl velký fanda motosportu. Mým trestem za odklad budiž to, že musím psát komentář už na nové, lepší csfd (o jejíž podobě mám své názory, ale to sem nepatří). Co se Rivalů týče, rozhodně solidní filmařina a dobré obsazení, na film se dobře dívá a dobře se poslouchá jak zvuk motorů tak Zimmerova hudba, ale když už tedy točím sportovní film, uvítal bych víc toho samotného závodění na úkor milostných a melodramatických záležitostí. (14.05.2021)

Když se ženete ulicemi Monte Carla rychlostí 300 km/hod a v ruce vám zůstane trčet utržený fofrklacek, za vámi se hromadí monoposty a spékají se v jeden velký pamětní monolit, ženy na tribuně vystrkují štrůdly z trička s logem Ferrari ven, víte, že jste opravdový frajer, který ví, kde má ručník. Jednou o tom napíšete do análu a jednou o tom natočí film. Film, který ovšem není ničím. Není tak úplně historickou rekonstrukcí, není tak úplně životopisný, není napínavý, není akční, není romanticky a přitom to vše v sobě má a vůbec nenudí, informuje i napíná. Ehm, a to je dost zvláštní. Asi lze tedy říct, že je mistrně natočený. Bavil jsem se skvěle a to jsem se u jakéhokoliv Grand Prix při sledování nikdy nedostal dál, než do klasifikace. Rivalové byl fantastický filmový zážitek. Některé scény dokonce předčily animované sekvence z NFS 2. A velmi mě potěšilo, že v druhé půli filmu hrál Nikilaudu Jan Přeučil. Ach, ta čest. Nikilauda byl vedle Gagarina, San Dokana a pana Tau, mých hrdinů z dětství, asi jediný opravdový a proto mě tato pocta jeho skutkům velmi oslovila. (14.03.2014)