Lore

Prázdnota. Nikoliv ve špatném slova smyslu, ale v tehdejším prohrou zničeném Německu. Pro všechny Němce to zajisté muselo být těžké o to více pro děti(myslím pro ty, které přežily a třeba bez rodičů). Lora obětovala své vlastní dospívání kvůli svým sourozencům a co jiného jí vlastně zbývalo? Čistě a věrohodně natočený snímek se spoustou nádherných a kvalitních záběrů hodných obdivu. Docela mě mrzelo to zmizení záhadného Thomase, který v podstatě zachránil sourozence před smrtí, ale nabízí se možnost otevřeného konce, která nenechá po takovémto filmovém zážitku rozum bystrého člověka jen tak vystrnadit příběh z hlavy. Takové malé drobnosti, kterými film ukázal, že má na víc než třeba jen na tři hvězdy jsou momenty, kterými scénáristé ukazují surovost tehdejšího období nebo rozpoložení postav. Lora, která zjevně odstrkuje ze strachu záhadného hocha si poté zpětně uvědomuje jak moc jí samotné přirostl k srdci ačkoliv o něm skoro nic nevěděla a její konečný výstup s porcelánovými zvířátky si troufám označit za "ztrátu nevinnosti". I přes všechny tyhle maličkosti jako je pohledná křišťálová rosa třpytící se v ranním svitu nebo pohled na západ slunce či záběry na pole při kterých se jakoby více prolínáte příběhem vy sami aniž byste čekali, jsem cítila jeden drobný nedostatek...a to jest absence gradujícího konce, která ujistí diváka o pětihvězdičkovém hodnocení. A to mě mrzí. Nutno ještě podotknout, že dětští herci stáli opravdu za to! (14.03.2013)

Pokud pominu decentní nesrovnalosti ( v noci svítí slunce, cestovatelé nic nenosí a stále vytahují nějaké "zbytečnosti" ze zavazadel, malému capartovi niko nemění plenky., natož aby je prali..) tak se jedná o neskutečně živý film. Úžasná barevnost, fantastický způsob ostření, výborné pohledy s kamerou a výtečné zpracování střihu ... prostě celková ucelenost. Jedná se o dobře zpracované vyprávění příběhu, jednoduše jako ze života. (02.07.2014)

"Lore se svojí titulní německou hrdinkou zaplňuje dosud málo prozkoumanou oblast komorního artu, který vojenský konflikt pojednává zdola a pohledem poražené strany. „Velké dějiny“ snímek zcela neopomíjí, ale nechává je v podobě symbolů a ikon prosakovat do poetizovaného, výrazně omezeného vyprávění. Na jednom z plakátů k filmu ostatně hrdinčin vzhůru hledící obličej s dokonale árijskými rysy a hákovým křížem v pozadí odkazuje na dobové propagandistické letáky. Ikonické prvky jako Hitlerovy obrazy visící na zdech pak v samotném snímku fungují jako stále přežívající modly, ke kterým se lze v nastupujícím zoufalství upnout. Lore proto není jen vysoce osobním příběhem s pečlivě uhlídaným restriktivním vyprávěním, ale také zpodobením společenské noční můry, v níž se symboly nacistické estetiky zvolna rozpadají pod tlakem těžko přijímané prohry." Kritika pro Cinepur. (09.05.2013)

Jediné co se mi zde líbilo byl úžasný vizuál a kamera. Vše ostatní mě buď hrozně nudilo nebo nezajímalo. Vztah k postavám jsem si nevypěstoval téměř žádný a vzájemná chemie mezi nimi se též nekoná. Příběh se táhne a moc zajímavého neukáže. A nějaký emoční prožitek nebo soucit s postavami mě také minul úplným obloukem. Slabota. (05.04.2013)

Když matka v Německu těsně po skončení války a v úvodu filmu vtlačí do rukou dospívající dcery půlročního bratříčka, aby se o něj a další tři mladší sourozence postarala, začal jsem tušit, že to bude ještě trochu větší drama, než jsem čekal. Bylo. O rychlém dospívání a o tom, že některé rány se zahojit snad ani nemohou. Velmi intimní. Strach, touha, vůle přežít, zmatek, nevědomost, stesk - to vše v nitru jedné dívky. Nedokončené, nevyslovené, naznačené, skvostné. (22.02.2013)