Lore

Sledovat tenhle film, to bylo jak pít fernet, vyjímečně hořký, vyjímečně dobrý. To, jakým způsobem film ovlád moje emoce a dělal si s nima co chtěl, to jsem ještě neviděl. V jednu chvíli jsem Lore za ten její zatemnělej nacistickej mozeček nesnášel a hned ve druhý scéně mě jí bylo líto, cítil jsem tu beznadějnost situace ve který se ocitla a chtěl jí nějak pomoc. Tohle je geniálně odvyprávěný, takovýmhle způsobem zpracováný téma, kterého se dotýká válka jsem ještě nikdy neviděl a ani neuvidím. Jde o to, že ač v hlavě pořád funguje nacismus = zlo největší, najednou se zjišťuje, že osvobození ne pro každýho znamenalo začátek štěstí, protože upřimně, za co asi tak může pětiletý dítě a jak má svět vnímat mladistvá holka, která měla plnou hlavu propagandy a najednou se musela rvát se životem nejen sama ze sebe, ale i za svoje mladší sourozence. Pořád mám ten příběh v hlavě, lepší vizitky film už prostě dosáhnout nemůže. (21.06.2014)

Pro mne je to působivý film o konci dětství v drsném příběhu, v kterém nejde o morálku, ale o přežití. Ten film má nějaké mouchy, na hrdinku je toho naloženo snad až mnoho - ztráta zakotvení a (falešných) ideálů, puberta, starost o sourozence a vlastně boj o život a sebe, ale třeba Jdi a dívej se je v tomto směru ještě extrémnější. A pak postava hodného židovského mládence mi připadá trochu šablonovitá. Ale ta depresivní nálada cesty, která tak vyniká na pozadí májové přírody, je působivá. (30.06.2013)

Lore je Němka a spolu se svými mladšími sourozenci se ocitá ve velmi nepříjemné situaci, neboť Vůdce umírá a budoucnost celého Německa je velmi nejistá... Putování Lore a dětí poválečným Německem v celé jeho hrůze (nemilá překvapení na statcích, válečné fotografie, všudypřítomní vojáci osvobozeneckých armád a celá řada místních) je brzy doplněno o nový prvek, o tajemného Thomase. Film Lore se mi líbil - svým barevným pojetím, svou syrovostí a dramatičností (např. vítání Thomase v lese) a hlavně množstvím figurek, které se filmu objevují. Lore je taková německo-australská road movie poválečným Německem, ve kterém ještě nestačila zaschnout krev... (14.02.2014)

Trochu jsem cítila jako svou povinnost zhlédnout tohle dílo, neb bylo jedno z hlavních, kvůli kterým jsem v Hradišti vítala sekci s nacistickou tematikou. Bohužel, za zvuku hlučné produkce od vedle jsem venkovní promítání vzdala a snímek neviděla, neb jsem tušila, že by to nebylo tak úplně ono. Po dlouhé době jsem si jej sehnala. Dramatická výstavba celého snímku se dá hodnotit na jedničku, vskutku dopracované dialogy, samozřejmost herců a vykreslení poválečných skutečností se tvůrcům zadařilo. Méně už se ovšem zadařil celkový náboj filmu. Pořád vás to žene kupředu, čekáte na nějakou sekvenci, která vás položí, ale nedostanete se k ní. Závěr pak vlastně odkazuje k tomu, že z bláta do louže je to prostě na pytel v jakékoli době. Velice kladně hodnotím opětovnou myšlenku z VFR, kdy dnes můžete být hrdinou a zítra psancem. (05.01.2014)

U filmů jako je Lore je víc než důležité vytvořit si k postavám vztah a to se mi při vší snaze nepodařilo. Navíc sice chápu, že situace v poválečném Německu musela být příšerná a tamní lidé bezpochyby trpěli, ale já je prostě litovat nedokážu. Vykreslení tehdejších podmínek považuji za zdařilé, oceňuji i perfektní kameru, ale celkově mě Lore výrazněji neoslovila. 40% (24.03.2013)