The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society

Občas takový film potřebuje. Je vám zle, máte rýmičku a pustíte si to po 11 s úmyslem u toho usnout. Nakonec jdete spát v 1 a je vám fajn. Takový ten film vyvolá pocit, není v tom nijak světoborný nápad, je to docela čitelné, ale i tak. A ruku na srdce, Lily je prostě roztomilá, pěkná, umí hrát, prostě radost pohledět. Zároveň vám to přinese i něco nového, já třeba doteď nevěděl o osudu ostrovů v Lamanšském průlivu za války. Příště až pojedu do Británie postačí mi jet lodí těch 25 km z Francie na Guernsey. Vypadá skvěle. (21.09.2022)

Za mě až moc roztahané. Tenhle příběh by se dokázal v klidu odvyprávět za hodinu a půl. Děj se točí okolo zcela obyčejných pěti lidí, kdy se tedy musí nechat, že zápletka je v rámci možností obstojná na to, že se ve filmu prakicky nic neděje. Klade se důraz především na mezilidské vztahy. Zpočátku se film zdá být naprosto vážným, kdy spisovatelka se chce dozvědět, co se na malém ostrově oněm pěti lidem stalo. Trošku mě zamrzelo, že poslední půl hodina sklouzla k vynucené, romantické podpzápletce, kdy nám je opět servírováno, že žena opustí poměrně sympatického, bohatého muže, kterému jsem v podstatě fandil, protože jako jediný dokáže myslet racionálně, a vydá se do náruče méně sympatického, chudého klaďase. Čekal jsem víc. (25.08.2018)

Och, no mohlo to byť tak nádherné? Už teraz viem, že knihu si jedného krásneho dňa prečítam, pretože úprimne najprv som sa dozvedel o nej, no a len tak náhodou som zistil, že vzniklo aj toto nádherné spracovanie. Podľa predošlích skúseností ale viem, že kniha býva v mnohých prípadoch lepšia ako filmové spracovanie, takže len toľko, že už teraz sa nesmierne teším. No a k samotnému filmu? Pokiaľ máte radi britské romantické filmy z vojnového, respektíve tesne povojnového obdobia, tu ste rozhodne na správnom mieste. Smutno-sladký príbeh, ktorý je neskutočne čistý a krásny, vás vie v tom správnom rozpoložení priam uniesť na ostrov Guernsey v kanále La Manche. Po Jane Eyrovej, Pýche a predsudku, Rozume a cite či Pokániu, tento film smelo zaraďte k britským romantickým klasikám - u mňa už miesto rozhodne má... Juliet Ashton : "Do you suppose it's possible for us to already belong to someone before we've met them?..." (19.03.2023)

Kdybych byl cynik, tak bych Guernseyskou společnost pro literaturu a bramborový mřížák označil za bohapustý kýč. Protože takový ale nejsem, nemůžu se zbavit pocitu o maximálním počtu hvězd. Je to samozřejmě hodnocení jen v rámci daného žánru historické romance, jejímiž největšími plusy se pak jeví přesné obsazení a skvělá výprava. Samotný výběr podle hereckých škatulek tady neskutečně pomohl docela neinovativní řemeslnosti režiséra Mikea Newella. To co podle mě daný film zvedá z průměru je zápletka, kterou hlavní hrdinka musí rozplést po svém relativně naivním příjezdu na ostrov a týká se jeho dřívější okupace vojsky nacistického Německa. (09.08.2018)

Příjemná poválečná romantika z poválečné Anglie. Líbilo se mi to od začátku do konce, i když bylo víceméně jasné, jak to dopadne s hlavní hrdinkou, tak bylo zajímavé, jak se bude vyvíjet příběh z okupovaného Guernsey. Ten to zvedá do nadprůměru. A i přes notnou dávku smutku si to dokáže držet pozitivní náladu, což je třeba ocenit. (24.05.2020)