Ztracená brána

Ztracená brána je povedené pokračování Ďáblovi lsti. Vrací se ústřední trojice, kterou doplňují další zajímaví čeští herci. Jinak můžu napsat jen to, co jsem napsal už u předchozího. Dobré herecké výkony. Pěkně budovaná atmosféra, skvěle skloubená kriminální a fantastická zápletka. Jen toho Trojana mi přišlo nějak málo. 85 % (08.08.2015)

Na tuzemský počin, vzláště pak ten televizní, opravdu výborné. Strach dokáže i z televizního kousku vydolovat napínavý příběh, který nenudí a ve kterém narozdíl od většiny českých věcí dialogy nešustí papírem. Postavy jsou sympatické a herci si to také jen užívají. Jenom ten scénář se ke konci na můj vkus až příliš utrhnul ze řetězu a ten konec to v mých očích trochu devalvace. Zbytek projektů České televize tomu ale ani tak nesahá ani po kotníky. Tedy pokud ty projekty zrovna netočí Strach. (18.10.2012)

Uplynul rok a já se vracím k téhle mini sérii od Jiřího Stracha. Opět se vracím do mysteriózního příběhu, tentokrát z Prahy. Český příběh Dana Browna podruhé. I tak a mnoho jinak by se dala popsat Ztracená brána. Strach umí točit, a když má prostředky, tak vytvoří velmi příjemnou atmosféru. Trojice Trojan, Dvořák a Geislerová je super a od začátku do konce jim to klape. Tentokrát se potkáme navíc s Pavlem Křížem a Tomášem Töpferem. Kříž je v roli skvělý a hodně mě tam bavil. Naopak vidět Töpfera s Trojanem po dvaceti letech v jedné scéně je prostě k nezaplacení. Série má opět skvělou hudbu, atmosféru, která by se dala krájet a nakonec i příběh. Konec je zase trošku jiný než bych očekával, ale nijak to nekazí. Tři díly jsou akorát a každý vám brnká na nervy. Jo, mě přišla Ztracená brána ještě lepší než Ďáblova lest. Užil jsem si jí a tajně doufám, že se Strach ještě alespoň do třetice vrátí. Klidně do roka a já se na to opět s nadšením podívám. (85 %) (30.10.2017)

O chlup lepší než první triptych. A to hlavně ve scénáristické oblasti, ačkoliv buďme upřímní, policajti, co si neověří výrobní číslo zbraně, si nezaslouží ani ten negativní komentář. Na druhou stranu se podařilo do scénáře napasovat lepší charakterizaci postav, a to díky tomu, že si s ústředním triem už může jak scénář, tak režisér dovolit víc. Patrný je to ve vztahu Geislerka / Dvořák, jejichž chemie není založená jen na tom, že se špičkují, ale hlavně i na tom, že se znají už z minula a dovolují si i intimnější věci bez toho, že by to smrdělo zbytečnou romantickou šaškárnou. Za to klobouk dolů, málokdy jsem v český produkci viděl vztah chlap / ženská, kterej je založenej na přátelství, a kterej zbytečně nesklouzával buď k flirtu, nebo k šovinista vs. feministka. Zároveň je líp napsaná a hlavně líp vedená pointa toho celýho mystéria, byť chybí opravdu katarze Trojanova charakteru. Taky trochu chybí vhled do Runovy postavy jako celek. Runa je úplně stejně šedej, jako je Langdon v tom druhým filmu s Hanksem, čiže v zásadě by tam místo něj mohl být bezejmennej Franta Kolohnátek, kterej se náhodou orientuje v zednářský tématice. I.e. zapojení Runy do ústředního kriminálního dua je spíš takový nemastný neslaný. Zatímco v prvním triptychu byl Runův charakter hybnou silou, a to i díky jeho osobnímu zapojení s ďáblicí v rudém, v druhém triptychu nemá ani tu dcérku, ani tu ďáblici, vlastně nemá ani důvod, proč by dvěma cajtům přes ulici pomáhal. (I.e. chybí vysvětlení jeho motivace.) Aspoň, že režisérsky se Strach ještě víc zvedl a je přesnější v "akčnějších" scénách, kamera znovu špičková: perfektní kompozice, pěkná práce s celkem a detailem; střih je příjemně stabilní, herecký výkony o to zajímavější, že v ani jedné scéně vlastně z obrazu nechybí nic a nic nepřebývá. Pro mě je hezký zapojení fildy, kde jsem v době natáčení musel studovat, ale absolutně si nevybavuju, že bych tam někdy viděl štáb (rozuměj - do školy jsem chodil na zkoušky a kolokvia a zápočty, lel), ale v historickým kabinetu jsem byl poměrně jako doma i z toho důvodu, že jsem tam chodil radějc než na přednášky do 201ky nebo 301ky, hehehe. Tedy závěrem, v zásadě mi přijde tenhle triptych lepší, a to ze dvou důvodů - 1) postavy jsou líp napsané a hlavně se zajímavějšími vztahy; 2) v podstatě je triptych líp napsaný, protože poslední díl není výsměch. Přesto mi tam zase ten konec tak trochu nešaltruje, takovej zase strašně narychlo s takovým jakože nemastným neslaným mystickým závěrem, respektive pointou. Mňoch. Ale jako jo, hezký, zase o kousek víc věřím, že se v ČT dá udělat poměrně hezkej seriál s víc než českým potenciálem. (06.12.2016)

Této minisérii nejde nedat palec nahoru už jen kvůli tomu v jakých barvách se po prázdninách televize předvedly. Ztracená brána je kvalitní zábava po všech stránkách - svižné dialogy, propracovaná a zajímavá zápletka, dobří herci, řemeslo na úrovni. I když by v jiných podmínkách toto dílo spíše mělo být standardem, nyní nezbývá než být vděčny za tak poctivá a s láskou tvořená díla a těšit se, co nabídne minisérie HBO Hořící keř. (01.10.2012)