Barbie

Zážitkově v podstatě za pět, je to strhující, vizuálně úchvatná, nápaditá, zábavná jízda s báječnou Robbie a ještě báječnějším Goslingem. Je radost vidět drahý film, který se prostě ve všech ohledech vymyká té uniformní šedi, kterou dnes blockbusterový Hollywood zpravidla nabízí. Ale hlásek rozumu si nesměle stěžuje na scenáristicky podvyživené vedlejší (lidské) postavy a na místy otravně doslovnou feministickou kanonádu v závěrečné třetině, kdy to působí, jako že tvůrci chtěli, aby natvrdo zazněl každý argument, na který si vzpomenou. Takže za čtyři. (19.07.2023)

[25%] O filmu jsem před premiérou neměl vůbec páru o čem to bude. Trailer mě moc nezaujal, do kina jsem na to taky nešel, nelákalo mě to a nyní si říkám, že jsem udělal dobře, když jsem si to nakonec pustil doma. Nápad jako takový není vyloženě špatný, ale mě to od začátku celé nebralo. Prostě kravina na ntou. Ono pozorovat Barbínu, co pije z hrnku jakoby kafe, které tam není a sprchovat se jakoby falešnou sprchou bez tekoucí vody – to je teda zážitek. Ani ten příchod do světa lidí nebyl nijak zajímavý a už vůbec ne zábavný. Margot Robbie je pořád pěkná ženská, ale celé to sama nevytrhne. A o Goslingovi nemůže být ani řeč – byl zde nevýrazný a trapný. Od druhé půli filmu jsem to už moc popravdě nevnímal. Jistý pokus o originalitu tu byl, ale mě to minulo těžkým obloukem, tak bohužel … (12.09.2023)

Emancipace Kena je podle mě geniální nápad. Cenim. ___  Docela mě překvapuje, že do toho v Mattelu šli. Ale tak prachy to vydělá. ___ Barbie je takové růžové smoothie kapitalizující popkulturni odkazy, žvýkačkovou estetiku, muzikálové tanečky, (proklamovanou?) podvratnost i kritiku patriarchátu. Trochu nahodilej bordel, ale mě to bavilo kenough. (22.07.2023)

I´m Just Ken, reklama na depresivní Barbie nebo odkaz na Rockyho. Tyhle věci mě v tomhle přiblblém filmu potěšily. Určitě se sem skvěle hodí dokonalý Gosling v roli Kena. K poselství filmu se raději vyjadřovat nebudu. Děsí mě představa, že úspěch Barbie nám samozřejmě přihraje prequely, sequely, spin offy a kdoví co ještě ze světa Mattelu :( 40% (28.09.2023)

Barbenheimer, part 1. Pro budoucnost kin je to požehnání. V současné době profesních stávek, postcovidového strádání a nadvlády streamovacích služeb, se dvě letní premiéry proměnily v kontrastní událost, na kterou slyší celé spektrum publika. Profesionálové se pomalu učí, že černobílé / banální cílení obsahu na konkrétní diváky typu muži / ženy / děti končí. Na Barbie chodí všichni v růžovém a ti, kteří na přednáškách nespali, vědí, jak se vztah k této barvě za posledních sto let proměnil (a dál se měnit bude). V globálu jde o fenomén starý přes půl století a tak se nelze divit, že za těch 64 let má Barbie velké procento dospělých fanoušků, přičemž děti ji teprve začínají objevovat. A bývalé Československo ji nikdy plně nepochopilo, bohužel. Zároveň je to první hraný kino film po éře 40 animáků pro trh VHS, TV a VOD, takže i to je důvod k oslavě. Merch má Barbie výborný, hodně se ho dostalo i do ČR, už teď jsou to sběratelské kousky a je to jednoduše radost. Soundrack je příjemný, i když některé tracky dávají smysl až po shlédnutí ve filmu. A jaký je tedy výsledný film jako takový? V trailerech vyšlo najevo opravdu velké množství nápadů, byl odtajněn styl i humor a zdálo by se, že toho už moc navíc nezbylo. Naštěstí chytrý marketing klamal tělem a reálně film nabízí poselství navíc, naštěstí to není jen přehlídka toho, jak se Greta Gerwig pokusila zrekonstruovat 30 klasických motivů z dějin filmu, ale má to emoční hloubku. Setkání Barbie s realitou je nad očekávání kruté, stejně jako Kenova cesta za patriarchátem. Celý příběh je koncipovaný jako fantasy quest okořeněný prvky z klasického muzikálu. A kupodivu to funguje. Jaký je pro něco takového důkaz? Už teď se některým analytičkám feminismu z toho všeho zatočila hlava. Já sama se nemůžu dočkat, až vyjde Barbie podle Kate McKinnon a hrdě si ji vystavím vedle Malibu Stacy a Cynthie. Pokud vás zajímá reálný svět Mattelu, cele doporučuju dokument Tiny Shoulders, Rethinking Barbie (2018). (26.07.2023)