Chained

Nebeží o žiadny bombardér, ani čo sa týka atmosféry ani torture . Julia a Jennifer sú už nejaký ten čas priateľkami a preto niet pochýb , že v tomto B-čku to zohralo svoju rolu. Ničím výnimočný námet, kde si odchytí maniakálny depťák svojho " učňa " aby ho vyškolil na nenápadíte killovačky, čo sa obráti v jeho neprospech, to teda smrdí starinou. Ak roztrhám pavućinu, tak z celého snímku ostáva len Vincent, ktorý potvrdil svoj úchylný ( HQ ) herecko/záporácky prejav. P.S. Už ako Medvedík Pú Mi pripadal cool a tu to len potvrdil. Ak by si xcela Jennifer vybojovať status vo svojom žánri , tak, ako si ho vymakala Kathryn Bigelow v tom svojom, tak musí zamakať ďaleko viac. (25.09.2012)

.. a pak že sérioví vrazi nemají duši. Například tenhle Bob se zhostil role tatínka a kantora poté, co zjistil, že pozůstalý syn jeho oběti by měl rozhodně lepší život s ním. Rodičovskou láskou si ho upne na řetěz, aby mu mladý klučina sloužil až do období prošlé puberty. Odměnou mu bude svědectví všech krutých zločinů, kterých se jeho nový pěstoun dopustí... a samozřejmě si něco z toho i vyzkoušet. No, asi takhle: Chained neni špatnej film, rozhodně má takovou špinavou komorní atmošku a několik slušnejch momentů, ale těch kecacích a do blba čumících scén má přece jenom víc, což rozhodně neni zrovna můj šálek humánní malinovky. Tohle vláčné tempo někomu ale třeba sedne. (27.09.2012)

Jennifer Chambers Lynch se pomalu v hororovém žánru zabydluje a snaží se jít ve šlépějích svého otce, ale jeho kvalit zatím nedosahuje ani z poloviny. Není vyloženě špatná režisérka, ale tentokrát si urvala moc silné sousto. Chtěla natočit nervy drásající exploitation, ale již fakt že několikrát poupravovala scénář, než se pustila do natáčení, jí předurčil k nezdaru. Filmy o masových vrazích (ať už skutečných, nebo fiktivních) mám velice rád a dá se říci, že je s oblibou vyhledávám. Tady jsem však narazil na jakýsi „pokus“ se jim alespoň zdánlivě přiblížit a nebyl jsem s výsledkem moc spokojený. Místy se příběh může opírat o zajímavou atmosféru, kterou se skutečně podařilo v některých pasážích navodit, ale šlo jen o takové záchvěvy, které netrvali dlouho. U podobných filmů je potřeba vytvořit doslova psychologický „uragán“, kdy si psychopat pohrává se svými obětmi, ale tady mi přišlo, že to fungovalo jen ze začátku a to ještě při převýchově malého Tima. Bylo mi toho kluka vážně líto, ale prostě jsem necítil potřebné emoce, které by mi vylepšili celkový prožitek. Špinavé prostředí, ve kterém vyrůstal a hrůzy jenž prožíval s každou další obětí svého únosce mě nechávaly zcela chladným. Navíc se většina důležitého odehrávala mimo záběr kamery. K uspokojení nepotřebuju hektolitry krve a několikaminutové mučení, jenže tady mi vlastně nebylo nabídnuto skoro nic. Kromě dvou vražd mladých dívek je divák o všechno důležité ochuzen. Ono je na jednu stranu pěkné, že režisérka chtěla nechat pracovat divákovu představivost, ale neměla by to dělat po celou dobu trvání filmu. Když už se však rozhodla přitvrdit, tak to stálo za pozornost. To je taky jediný důvod, proč tomu dám průměrné hodnocení. (25.02.2015)

Hodně přísná, těžko stravitelná psychologie masového vraha a příčin jeho sociopatie. A jejího dlouhodobého vlivu na “učence” - unešeného mladého kluka, který s ním musí žít. Jejich vztahem “zkažený mentor / trpící žák” posouvá režisérka divácky vděčný portrét vrahouna na vyšší úroveň studie vnímání a chování se dvou diametrálně odlišných postav v extrémních situacích, které prožívají spolu, ale každý jinak. A k tomu umí i scenáristicky překvapit. Nepříjemné, paralyzující, brilantní. (24.09.2021)

Taxikář Bob rád občas vyrazí na lov náhodně nebo ze školní ročenky vybraných studentek a má z toho zábavu k pokuchání. Na už tak chorý mozek mu ovšem leze samota a domácí práce jako drhnutí zakrvácené podlahy nejsou jeho koníčkem, takže se rozhodne pořídit domácího mazlíčka. A bylo by neetické, když už kluka drží nejen přísnou výchovou zkrátka, aby ho nepřiměl ke studiu. Taková znalost anatomie přijde při podřezávání krčních tepen překvapených návštěv nejednou vhod. Dočkáme se i průbežného odkrývání příčin Bobovi sadistické povahy pomocí útržků vzpomínek provázejících jeho noční můry s kořeny v dětství. Je to výborně zahrané (zejména D'Onofrio), s odpovídající atmosférou a rovnováha mezi násilnými scénami a náhledem pod pokličku choré mysli dělá z Chained víc, než jen další tuctovou řezničinu. Prostě u Lynchů nepadlo jablko daleko od stromu. (25.02.2013)