Vláda

Pozoruhodný dánský seriál o skutečné tváři současné politiky a tenkém rozmezí mezi věcí obecnou a sobectvím "těch nahoře" zobrazuje s chirurgickou nemilosrdností a v reálně úzkém rozmezí, kde se tyto tendence prolínají. Grónský "model" nemilosrdně sleduje ambice samosprávy strádající nedostatkem fyzického obyvatelstva i jeho neschopnosti, jež je dána přírodně, se samostatně uživit. Kontrapunkt političky premiérky, ministryně a vyčerpávající se novinářky je dalším působivým bodem pozoruhodného, navíc nanejvýš nápaditého scénáře. "Střeva" americké zahraniční politiky, která přebírá jeden americký prezident od druhého, jsou také nepřehledná. Velmoci zůstávají velmocemi. Zmínku zaslouží i obě dvě titulní dánské herečky Sidse Babett Knudsenová a Birgitte Hjort Sörensenová; jsou vynikající a Dánsko v nich má světové osobnosti globální Thálie. I premiérčin (ministrynin) poněkud lehkovážný a píli a kázeň nepřehánějící syn, který je své matce tolik podobný, a jednorozměrnost jeho nedospělého rádobybouřliváctví, jež by spíše odpovídalo 15 letům propukajícího jinošství, je tu pojednáno pozoruhodně věcně. A schopnost udržet dramatickou dějovou linku a obohacovat ji doslova gejzírem až rafinovaně promyšlených a citlivě do tkáně příběhu zasazovaných prvků je až dechberoucí. Skandinávská kvalita je zkrátka jedinečná a dechberoucí. Nepochybně špičkově světová. Není asi náhodou, že vznikla v dílně dánské veřejnoprávní televize. (23.08.2023)

Ojojoj, kde je čtvrtá a pátá série? Šestá? Při uvažované pokračující výživnosti a gradaci téhle nadmíru povedené sexy politické instruktáže by to k plnému uspokojení ještě dvě nebo tři lektorské řady nutně potřebovalo. A pak klidně i víc, protože skutečná dnešní politika, její zákulisí, initmní prožívání i mediální zobrazování budou vždycky o řadu nových rysů napřed, o to není strach. Připadám si teď jako navnaděné dítko, které po sytých dnech příliš brzy odstavili od mámina prsu. Přijdu si ještě hladová, nedovyvinutá, iritovaná, oloupená - lačním po celé řadě dalších důležitých vhledů a oblastí, které by nás nutně čekaly, kdyby seriál pokračoval dál. Tohle je jako zůstat na rozhledně trčet uprostřed schodiště, které končí nicotou. Ale jo, jasně, já vím, o tom to nakonec bylo nejvíc, že život holt nikdy není fér, a co nás žene dál a činí tu a tam o trochu lepšími lidmi, je ustavičné překonávání pocitu frustrace. Ale himl hergot donrvetr kruncajs element! To by bylo tak strašně správně, kdyby tenhle seriál pokračoval doaleluja, že to vesmír podle vnitřních pravidel na planetě Zemi prostě nedokáže připustit. *~ (30.04.2017)

Nejdůmyslnější tah věhlasného seriálu dánské veřejnoprávní televize spočívá v tom, že láká na nestranný pohled do zákulisí politiky a médií. Jenže ve skutečnosti neukazuje, jaká politika je, nýbrž jaká by měla být. Je pak na divácích samotných, aby si uvědomili kontrast politické linie i vystupování zdejší hrdinky vůči reálným politikům. Při tom ale scénáře nikdy nesklouznou k naivitě a naopak nechávají Birgitte Nyborgovou procházet zásadním obloukem z idealistky po nesmlouvavou političku zocelenou vládními tahanicemi i často donucenou ke kompromisům neslučitelným s jejím výchozím přesvědčením. Zatímco žánrový "House of Cards" staví na utvrzování předsudků o zlovolnosti a prohnilosti politiky, čímž divákům ospravedlňuje jejich distancovanost od politiky, v jádru bytostně politický "Borgen" popsaným kontrastem stimuluje nahlédnutí politické situace a motivuje k voličské aktivitě. Současně skrze jednotlivé politické problémy řešené v jednotlivých dílech, které jsou didakticky prezentovány z obou názorových stran, ukazuje divákům kontrast morálního i uváženého a zaslepeného postoje. Ve třetí sérii se vyprávění stejným principem zaměřuje na svět médií, konkrétně těch dle jejich stanov veřejnoprávních a výmluvně ukazuje mor současné vlády managerů, kteří vše posuzují absurdním měřítkem výkonnosti. Při tom všem seriál v základu staví na vtahujícím dramatu, díky čemuž pohltí i ty, kterým doposud byly politika či média zcela lhostejné. (10.06.2016)

Tedy, měl jsem pocit, že podobné agitační filmy a seriály jsou v naší republice přijímané tak trochu s rezervou, protože podobně agitačních a těch zdánlivě politicky správných kousků jsme měli možnost zažít neúrekom. Vždyť je to jen líbivější verze politiky Angely Merkelové a spol. Impotentní, vždy rychlošípovsky správná a bez poskvrnky. A hlavně, tak pokrytecky lživá. Ten seriál byl esencí manipulace. (07.10.2018)

Stojí možná za to zmínit, že přes veškerou ambivalenci, o kterou se Borgen převážně úspěšně pokouší, nejde o nezaujatý seriál. Mírně levicová, liberální politika, kterou ztělesňuje Nyborgová, je upřednostňovaná, zatímco radikálové jsou stylizovaní jako narcistní hyeny (Laugesen) nebo fyzicky odpudivé kreatury (Saltum). Ne že bych byl nutně proti, jen občas ta politická korektnost (ač reflektovaná) trochu zaskřípe. Stejně tak pokud jde o některé scénáristické konstrukce, které jsou sice nutné, ale tady občas až moc viditelné. Jinak je to natočené velmi dobře a opravdu velmi klasicky. Ještě analytická poznámka nakonec: Mezi první a druhou sérií došlo ke změně ve strukturování jednotlivých epizod, které byly původně dost kompaktní a zaměřené na jeden větší problém, zatímco ve druhé řadě seriál vždy sleduje několik paralelních linií, kdy navíc každá ještě obsahuje několik dílčích zvratů (ten jednotící problém jinak zůstává). (15.07.2014)