Znova chuť žiť

Ako ma Reiner potešil s Má ma rád, nemá ma rád, tak ma sklamal s extrémne schématickým a do 21. storočia nepasujúcim Znova chuť žiť. Monte slope ako dúha, čo ale zisťujeme iba prostredníctvom toho, že si kupuje chlast v obchode a drží v ruke flašu/pohár. Vždy sa chová akoby mal čistú myseľ a všetci sú z jeho rečí hotoví. Vytrhnutosť zo života podtrhuje aj postava Carla, ktorá sa síce chová dementne, ale nie, ako reálny dement. Americká kritika film totálne strhala, českí a slovenskí diváci sú priam nadšení. Ako je to možné, si neviem vysvetliť. (03.12.2016)

Rob Reiner předvedl zase jednou moc pěknou práci.. Po bezkonkurenčních kingovkách "Misery nechce zemřít", "Stůj při mně" a nadkomedii "Než si pro nás přijde" natočil velmi příjemnou formou příběh "zahnívajícího" spisovatele v mistrném podání Morgana Freemana.. Hořkosladká komedie, která odbourává řadu tabuizovaných témat, mě svým vtipným a nenásilným humorem opravdu zahřála u srdce.. Po dlouhé době opravdu vydařený kousek, který má velké ambice na Oscara.. (15.10.2012)

The Magic of Belle Isle s lehkým srdcem odpustím to hafo sentimentu, klišé, všeusmívajících se postav... vlastně mu odpustím úplně všechno, protože Morgan Freeman. Monte Wildhorn je přesně role, která tomuhle Panu herci sedí ze všech nejvíc (kdo by si nevzpomněl na legendárního mentora Reda ze Shawshanku). Navíc takhle pohodový snímek aby jeden pohledal. (15.05.2015)

Krásná oddychovka plná pohody (i když to tak možná ze začátku moc nevypadá), jen mě mrzí ten konec, sice už jsem to tu teď nedávno k něčemu psal, ale kdyby film končil o cca 10 minut dřív dal bych asi 5*. Každý film prostě nepotřebuje nutně happyend. Jinak Freeman i když už ani náhodou není zádnej mlaďas, tak pořád dokáže podávat úctyhodné herecké výkony, což nedokázal jen v The Magic of Belle Isle, ale letos i v pokračování Temného rytíře. Samotný film i přes svůj ponurý začátek celou dobu vyzařuje neuvěřitelnou pohodičku a klid. Možná je to tou krajinou, možná hercema... (12.11.2012)

„Co to máme na skle za sajrajt?“ - „Popel z požáru.“ - „A sem mě vezeš?“ - „Nebudeš platit nájem.“ - „Než ten dům shoří, nebo pak?“ Nerudný, zahořklý, sarkastický, starý spisovatel upoutaný na vozík je převezen na poklidné místo, kde si má po celé léto „užívat veget“. Což v jeho podání znamená pít od rána do večera jeho oblíbený alkoholický nápoj. Jenže od této kratochvíle ho náhle začnou rušit sousedky od vedle…Prosluněná, nesmírně pohodová věc. Nestrhne dynamickým tempem, nápaditým dějem či geniálními fóry (jestli něco z toho čekáte, jste na špatné adrese), přesto po celou dobu baví, příjemně utíká, má své vtipné momenty a v neposlední řadě „zahřeje“. Ano, sentiment samozřejmě nechybí, a čím méně Monte trousí kousavé komentáře, tím více prostoru je pak právě pro dojímání, nikdy to však nepřekročí hranici, za kterou by to divákovi lezlo krkem. Očekávatelný vývoj (stejně jako předvídatelný konec) těžko někoho překvapí, ale na to musíte přistoupit už od samého začátku. V rámci žánru to vidím na slušné 4*. (13.09.2020)