Obchod pre samovrahov

Mám rád osobité, animované filmy a tento má své kouzlo v obou z těchto kategorií. V závěru ovšem moc zajímavosti nepobral - čekal jsem trochu nestandardnější zakončení (happy end klidně, ale...). II Scénář: Patrice Leconte (adaptace stejnojmenného románu francouzského spisovatele Jeana Teulé, který pod názvem POTŘEBY PRO SEBEVRAHY vyšel i u nás). 65% (30.11.2012)

dosti zábavné, písničky měli skvělej spád a vtip, což v "normálních" pasážích trošičku drhlo. Výtvarná stránka je dost příjemná a černý humor za přizvukování cynismu mě bavil (leč se postupem filmu trochu vytrácel). Samotnej závěr byl... Mno... Bez spoilerů - nelíbil se mi. Se spoilerem: knihu sem nečetl, ale dle slov páně tvořitele klubu filmového končí jinak, kéž by závěr nebyl tak nechutně kýčovitý a šťastný a srdíčkovatý A... A.... A fujtajbovitý..._____PS: Taneček sem si užil skoro stejně jako ti kluci (O=´ (18.12.2012)

Obchod pro sebevrahy - tenhle název musí zaujmout, ať chcete nebo ne. Animačně zajímavé a zdařilé, ovšem velká škoda příběhu. S tak parádním námětem by šlo určitě pracovat mnohem lépe, s větší fantazií a hlavně tak, aby bylo celé dílo zábavnější. Takhle jsem si užila prvních pár minut, plna očekávání, ale pak už mě příběh v podstatě vůbec nezajímal. Takový rychle účinkující jed - za chvíli je po vás. Nevím, co přesně mi scházelo - možná nějaké nenadálé překvapení. Zkrátka dobrý nápad, bohužel jen průměrně využitý. (17.11.2013)

Výborný snímek! Sebevražedné téma s takovou vášní se jen tak nevidí, to je opravdu něco pro mě! :D Nakonec se vše obrátí k dobrému a všichni jsou šťastni. Jak klasické. Ale musím uznat, že mě to opravdu bavilo, zřejmě také díky zajímavému zpracování a animacím a občasnému zpěvu. + Paříž má milovaná. (10.03.2013)

Komentář ve spoilerovém pokušení: Další se sebevražedných animáku, které to nejlepší předvedou v prvních deseti minutách a pak doufají, že je diváci vezmou na milost a budou mhouřit oči před tisíckrát opsaný scénařem, kterak láska je silnější než smrt. Od Fulghuma však pro tento snímek je příhodnější jiný jeho citát a to: "O život můžeme přijít různě. Smrt je jen jednou z možností." Dalo by se říct, že Obchod pro sebevrahy je parafrází Addamsovy rodiny, jenže narozdíl od ní postrádá dvě důležité vlastnosti. A těmi jsou humor a osobnost. V tom samém momentu, kde Addamsovi sklízejí sympatie přes bizardní gagy a černočerné vtipy právě tím, že ukazují, že láska (nemyslím jen ta milostná, ale i rodičovská, sourozenecká atd..) může mít mnoho odstínů a že se nutně nemusí projevovat jen "pozitivním" způsobem, u Tuvacheových vyplouvá na světlo plochost a pokrytectví jednotlivých postav. Asi v půlce filmu totiž dochází z ničehonic k nesmyslnému obratu, kdy se postupně všichni členové rodiny negativně postaví k svému předchozímu konání a přiznají svou touhu po té správné(=pozitivní) životní cestě. Z vtipné nonkonformní rodinky se tak stává slepenec nudných obyčejných obyvatel města. Vzor těch, kteří chodí do jejich obchodu, ukončit své vnitřně prázdné životy. Jakousi ústřední postavou proměny má být nejmladší člen rodiny, jehož "new age" životní přístup je podivně nekonzistentní a spíš než jako nezdolný optimista mi chlapec přišel jako lehce retardovaný. :) Pocit sounáležitosti či aspoň sympatie k postavám tak z mé strany dostal příznačný poslední hřebík do rakve. O závěrečném vykradeném, ala montypythonovském "Always look on the bright side of life", muzikálovém čísle už ani nemluvě. Jedna hvězda za první čtvrthodinku, jedna hvězda za taneční číslo korpuletní slečny a poslední za plavajícího psychiatra. Mám chuť si pustit Addamsovu rodinu. (12.11.2012)