Reportér

I think straight hair gives me class. Jedna z nejpulpovějších věcí za poslední roky, upocenější než Body Heat, buranské přesně tak, jak mám ráda (za aligátoří farmu velký dík), upatlané a špinavé. Nevyčnívající (a skvělé) herecké výkony bez větších problémů přenášejí film mezi žánry (nežánrovost mi v tomto případě přijde jako velké plus mimochodem) a detaily (především ty zbytečné) zase nad průměr (kontrast Yardleym, vězeňská masturbace, medůzy, dopisová úchylka, gayové, neufňukané finále). Kamera je boží. - What do you remember about that summer 1969? - It was hot. It was real hot. Kdo zabil šerifa nikoho nezajímá. Stejně jako intelektuálové z Cannes. (A rottentomatoes se koukám taky vezou na vlně slepé brakové nenávisti.) Nadrženost roku. (19.01.2013)

70% Na počátku druhé dekády se Matthew McConaughey upsal dvojici výtečných neo-noir snímku, přičemž ani jeden z nich ho nevystavuje v úplně lichotivém romantickém světle. Zatímco jeho spolupráce s Williamem Friedkinem na KILLER JOE až téměř doslovně naplňuje noirový syžet i očekávání, poněkud podhodnocený THE PAPERBOY na noirovou kostru pomalé kriminálky nabaluje rychle tající sněhovou kouly charakterů, o kterých se ve finále dozvíme víc než o celém případu. Rozhodně to není na škodu. Lee Daniels hlavně v půlce filmu až drasticky hazarduje s dynamikou filmu, vše ale vynahrazuje hodně strohý závěr, který mě připomíná můj oblibený gotický noir THE NEST OF THE CUCKOO BIRDS. (09.01.2019)

Rob Roy vymenoval všetky podstatné prívlastky. Najviac zaujal nie len stále väčší frajer McConaughey (ktorý týmto u mňa definitívne vypadol z ktg. neznesiteľných a presunul sa do skupiny mimoriadne zaujímavých hereckých typov), ale hlavne postava, ktorú tu tak perfektne zahral. Narozdiel od Friedkinovho Killer Joea tu mal čo a musel hrať, ak to nechcelo pôsobiť samoúčelne. A nezaváhal ani na sekundu. Až do úplného konca, ktorý som od istého momentu vytušil. Nie pre vlastný dôvtip, ale že to bola postava tak dobre napísaná a bezchybne stvárnená. Také nejde neoceniť. (22.03.2013)

Ano, někdy se člověk dostane do deprese, kdy mu všechno připadá marné, děsné a zlé uprostřed nevysvětlitelně krutého světa. Nejlepší je takové momenty přestát s pomocí prášků, chlastu nebo přátel. Jenomže tady se rozhodli natočit film a otrávit tak nejenom sebe, ale i diváky. ____ Americký Jih pozdních šedesátých let je tak plný hnusu, špíny, odporných lidí a vztahů mezi nimi. Z panoptika hrůz se vymyká jen andělská černošská služebná, která děj komentuje, aby mu rozumělo i tupější publikum a nevýrazný hlavní hrdina, který si z morální pustiny nakonec odnáší zlomené srdce a vnějškově je poznamenán jizvami od žahadel medúz - nejspíš jako metafora, že z toho pekla nikdo neodejde bez šrámů. ___ Čím dál větší odpornosti jsou zobrazené dost expresivně (močení, střeva, zahnívající močál, špinavý sex ve špinavé kuchyni atd.). Scénář se v tom vyloženě bahní. Ale už mu nezbývá dost sil na nějakou silnou hlavní linku, spíš jsou to jen epizodky na téma: co bychom tam mohli ještě vrazit odporného. Konec je useknutý a docela nechtěně legrační. (02.11.2013)

Ucházející retro krimi s psychedelickým přelivem a vynikající kamerou (jak mě někdy tyhle trhavý kamery vaděj, tak tady vůbec). Nízký hodnocení nechápu, co má bejt dobrej film, když ani tohle ne? Neříkám, že to mění dějiny filmu nebo že to je Antonioni, ale na to, co chodí z Ameriky, to je docela dobře nekomerční pořádný kino. A herci jsou až neuvěřitelně civilní (po americku), Kidman je opravdovou jižanskou šťabajznou, Cusack je taky dobrej magor, jenom McConaughey možná maličko přehrává, ale jen málo. (21.03.2013)