Prebudím sa včera

Český film je na tom asi opravdu špatně pokud se natočení filmu neobejde bez tuny žvejkaček, pití energeťáku, návštěv jedné drogerie a dalšího otravného product placementu který na diváka vyskakuje z každého rohu. Součástí takového snímku by mohl být zajímavý kvíz! Kdo najde všechnu reklamu ve filmu! Výherce dostane novej VW! Co se týče reklamy šel tenhle film jen krůček za Veni Vidi Vici (2009). Teď k filmu... Už jsem to tu psal. Mám rád komedie o cestování časem. Z těch našich považuji dodnes za nedostižnou Zítra ráno vstanu a opařím se čajem. Zde se Petr (Filip Blažek), kterému se nedaří udržet si dlouhodobější vztah, vrací o 20 let zpět do roku 1989 aby řekl své milované dívce, že ji miluje. Je pár měsíců před sametovým listopadem, ale i tak je škola kam se vrací plná komoušů a bizardností což umožnilo vytvořit několik vtipných zápletek. Pro mne jich tam osobně bylo málo a kromě pár konfrontací s Táborským (soudruhem profesorem občanské nauky) se z tématu jistě dalo vytřískat víc. Petrovo nadbíhání milované Elišce však bylo uděláno mile a nejeden divák se při tom duchem vrátí sám zpět někam na střední či učňák... I to prostředí roku 89 bylo uděláno tak, žem nerušilo a divák neměl dojem, že se dívá na další z rekvizit pečlivě seskládaný další díl seriálu Vyprávěj. Smíchem jsem se vyloženě nemlátil, párkrát jsem se usmál, lecos bylo trapné (honění králíka...). Záverečné skeče během titulků mi připomněly nechvalně proluslulou sérii Kameňáků.... Proč to tam proboha dávali? Nebýt Mádla a Josefíkové, asi bych šel ještě o hvězdo dolů.. Čekal jsem víc. * * (27.12.2012)

Když odhlédnu od tradičně nesmyslného a čím dál tím otravnějšího product-placementu, nic mi na téhle oddychovce nijak dramaticky nevadilo. Pomiňme trochu odbytou sci-fi linku, jde spíše o romantickou komedii (nejen) pro teenagery, při které se občas divák opravdu od srdce zasměje. Ale na trilogii BTtF to přirozeně nemá ani zdaleka. 70% (27.02.2017)

Zajímavý pokus o macourkovskou crazy komedii se sci-fi prvkem, v české kinematografii kdysi tak plodný a oceňovaný subžánr, pokus, který ovšem zůstal hrubě nevytěžen a který jasně ukázal, že napodobit nebo se jen přiblížit macourkovské imaginaci je pro současné scenáristy věc vskutku neproveditelná. Další, neméně důležitý, kámen úrazu tohoto filmu je pak fakt, že Miloš Macourek měl na režisérské stoličce svého Oldřicha Lipského, potažmo Václava Vorlíčka, kdežto scénáristé Lumír Holčák s Jiřím Mádlem mají Miloslava Šmídmajera, jehož práci bych tedy přídomkem ,,invenční" neoznačil ani nějakým nevysvětlitelným omylem... Opravdu zamrzí, že tak slibný projekt zůstal takhle nedotažený, oproti perfekcionalistům typu Oldřicha Lipského tu současní tvůrci nabízejí promyšleně snad jen product placement - stačí srovnat jen s konkurenčním seriálem Vyprávěj, který, ač myšlenkově neuvěřitelně plochý, po stránce výpravy a kostýmů navodil iluzi předrevoluční doby asi tisíckrát dokonaleji. Tady se návrat o čtvrtstoletí realizoval víceméně jen pár songy Michala Davida. Takže ve výsledky takový v poslední době typicky nemastný neslaný český mainstreamový film. Ale ten původní nápad, ten byl milionový... (15.10.2012)

Film má samozřejmě svá slabá a silná místa, kterých je naštěstí více a k mému překvapení jsem se dost nasmál. Film je sice trošku kýčový, ale vlastně to bylo vše v té době, kde se odehrává převážná část snímku. Film na mě nepůsobil sebevědomě a na nic si nehrál, všemu dával volný průběh a to se mě líbilo, i když někdy by potřeboval trošku zrychlit. Když se to tak vezme, tak celkem zajímavý nápad srovnat naši dobu s dobou předrevoluční nálady v roce 1989. Těch míst srovnání je tam celkem dost, viz např FACEBOOK vs nástěnka na škole лицокнига se statusama a spoustu jiných detailů, které na mě udělaly dojem a tak i z důvodu toho, že tam má tokovou zajímavou roli i můj dobrý kamarád musím dát 80%. Co mi na filmu ale trošku vadilo, byly bezkonkurenčně stále vnucované Orbitky, které byly opravdu téměř všude, dále cherry rajčátka v roce 1989 dále králíci a v neposlední řadě i efekty přenosu a technického zařízení v "laboratoři", kde na LCD počítačů běžely obří čísla, která se neustále měnila (až moc akční a nápadné). Mádl bezkonkurenčně nejlepší, vždy když se objevil byla sranda stejně tak jako jeho doba roku 1989, současnost mě téměř nebavila. A poslední informace, na předpremiéře jsem už dlouho neslyšel tak dlouhý a přesvědčivý potlesk. (16.03.2012)

Mám zásadu, na český film do kina nikdy nechodím, ale tady jsem měl udělat výjimku. Docela Petrovi závidím, tohle bych chtěl taky zažít ve 40:D. Cesta do minulosti je hodně snadná, ale to se dá, přehlídnou, a když přimhouřím oči, tak pro mě je to mezi 4-5 nemůžu se rozhodnout :D. Rok 1989 hodně pobavil ;). A ona chodí s takovou nulou :DDD (22.10.2012)