Teď a tady

Krásný těžký film. Kdy skutečně žijeme? Kdy jsme skutečně šťastní? V těch několika momentech, když se vznášíme v prostoru nad obřím větrákem a zažíváme pocit létání, když po soumraku sedíme na břehu moře a pozorujeme hvězdy a samozřejmě v těch několika chvílích, kdy uvnitř mozku probíhá ta vzácná chemická reakce signalizující pocit lásky. Zbytek života vlastně jen odžíváme a dožíváme. Režisér Ol Parker natočil čistý film, ten z onoho druhu divácky tak vděčné tématiky zobrazení posledního úseku člověka s ortelem nevyléčitelné choroby. Spojení dramatu a romantiky je časté a funguje, pokud si tvůrci ubalancují jemnou hranici mezi sentimentem a citovým vydíráním, což se v tomto případě povedlo skvěle, za pomoci zcela britských ingrediencí, tedy sarkasmu a černého humoru. Ol Parker je zjevně fascinován tématem, které jsou spojeny s konečností člověka, už v předchozím snímku Báječný hotel Marigold popisoval svět seniorů a jejich posledních přání, stejně jako nyní popisuje svět člověka, který ví, že smrt je blízko a chce ten krátký vymezený čas prožít naplno. Chce z něho vypustit ty momenty, kdy skutečně nežije, které vlastně nemají smysl. Teď a tady je lidský a neobyčejně procítěný film a možná ani není nejlepší z té dlouhé řady, co se rok co rok točí, ovšem emoce, které ve mne vzedmul, rozhodně měly smysl, ty necelé dvě hodiny jsem spolu s Tess opravdu žil... (29.04.2014)

Nutno podotknout, že jsem tento film viděl až po snímku Hvězdy nám nepřály. A musím říct, že to bylo tedy dosti výrazně slabší, ačkoli tomu místní hodnocení nemusí příliš napovídat. Herecké obsazení docela ušlo, ale nic moc objevného ani nijak speciálně herecky významného to nebylo... Nejhůře mi na tom připadal scénář a celkové podání příběhu, který dosti pokulhával a byl opravdu hodně daleko za Hvězdama... Měl bych-li to zkrátit, jednoduše řečeno - "Nemocná holka, co má v plánu si v posledních dnech užít se zamiluje do souseda, který s ní je v posledních chvílích, konec." Dále mi ještě hodně vadil ten absolutní citový chlad, který byl možná z pohledů autorů úmyslný, ale osobně jsem ho fakt nemohl zkousnout. Nerad to píšu, ale tohle bylo dosti nudné (ne)romantické drama o téměř ničem. 50% PS: A to jsem dál Hvězdám 5*... (02.06.2015)

Díky silnému závěru (poslední asi 1/3 filmu) z počátečních 3 hvězd hodnotím ještě o něco výše. Silné téma holt asi vždy bude působit, že útočí na city, ale nevim moc, jak jinak jej divákovi podat. Sympatická představitelka, hezká hudba, emoce. 'Náš život je sled událostí, nenechte je odejít. Všechny směřují k tomu jednomu...' 70 % (30.01.2014)

(Jáko želva.) Ještě lepší než Restless. Lepší hlavně v tom, že se zde neklade přednostně důraz na (jaksi "alibistický") snění, nýbrž na samotnou konfrontaci s drsnou realitou. Ta budí dojem, že by byla drsná i bez toho umírání, což tomu akorát přidává. Stejně jako divákova nerozhodnost při "výběru", v čí kůži by spíš nechtěl bejt. Tessy, táty, Adama, mámy ... nevim, já si teda uspokojivě odpovědět nedokážu. --- Tessa je svym způsobem bezvadně vadná osobnost se skvělou optikou světa, aplikovatelnou docela klidně na zcela zdravý lidi. A pokud ne, je aspoň perfektně uchopitelná. Tessa v jednu chvíli nemoci zneužívá; jindy se naopak vytočí, že se s ní zachází jako s mrtvolou. Tessa je pesimistou i optimistou v jednom. Tessa se může jevit jako zdánlivej necita, co ublíží a vezme nebo nevezme zpět, jak si zrovna usmyslí. Při sledování Tessy byste snad v jednu chvíli i chtěli podobně onemocnět; jo, a posléze byste se za takovou myšlenku hrozivě styděli. Tessa na jednu stranu chce oporu, na stranu druhou oporou (dost dlouho nevědomky) sama je. A pro tohleto všechno je pro mě Tessa zároveň někym, v koho by se zřejmě více či méně za daných okolností proměnil každej z nás. Ať už jsme v jádru, jací jsme. --- Dakotka docela slušně natrénovala britskej akcent a ukázala světu (resp. mně jakožto někomu, kdo ji zná jen "od vidění"), že je sotvadospělou slečnou herečkou. A ostatní tolik nezaostávají. --- "And don't have casual sex." - "Really?" - "No, darling, you must always always try as hard as you can." :) (24.11.2013)

"Now is Good" by nemělo zapadnout, ačkoliv je tématem smrtelné onemocnění, tudíž předvídat směřování vyprávění není dvakrát těžké. Nicméně Dakota Fanning je dostatečně kvalitní herečka, aby utáhla prakticky celý film na svých bedrech. Dojde i na několik silných momentů (scéna s otcem a seznamem na zdi je neskutečně opravdová a upřímná) a celkově snímek nepůsobí prvoplánovitě, levně či uměle. Kniha bude zřejmě ještě o fous lepší (vlastní imaginace přeci jenom udělá své, poněvadž se úplně vytratí drobná křečovist, která je patrná v některých momentech filmu), ale tohle také není vůbec špatné, ba naopak! Citlivě a chytlavě natočené drama jedné sympatické, a zcela pochopitelně, mírně jízlivé a sarkastické dívčiny, jež se vám dostane pod kůži. U mě se zadařilo skoro dokonale. 8/10! (21.02.2013)