Argo: Nebezpečný útek

[imdb: 8.2/10] | me: Poctivý thriller, ktorý vďačí za svoju výbornú atmosféru skutočnému príbehu a réžii, ktorá opäť potvrdzuje Affleckove kvality. Film zbytočne nepreháňa, kamera je živá a vtrháva diváka do centra diania. Príbeh beží ako dobre namazaný stroj a do samého konca nepoľavuje z dobre vygradovanej atmosféry. Je to film, ktorý sa síce opiera o hrdinstvo, ale spôsobom, ktorý netlačí na pílu a ponecháva diváka v správnej neistote po celý čas. Slušná filmarina. This is the best bad plan we have, sir. (18.12.2012)

Precizní kousek. Ben nenechává nic náhodě ani štěstí tak jako ti yankeeové při téhle operaci. Dobře ví, co si může dovolit a co ne. Nejde o takovou pecku, jakou bylo třeba MÉSTO, přesto je ARGO dost originální, nápadité a historicky věrné (počkejte si v kině na titulky). Ben to odehraje docela suše, nestrhává na sebe pozornost (možná je to trochu škoda), ale pořád je to týpek. Po herecké stránce s filmem není nejmenší problém. Odtajněný materiál o tom, jak jednou neexistující tupé sci-fi zachránilo životy, smete ty blbé kecy o nevýznamnosti vědeckofantastických filmů. Argo je navíc takový ten neodolatelně levný mix Star Wars a Johna Cartera, že něco řekne lidem i v tomhle století. Trochu problém je v kontrastu rozverný Hollywood (ještě s rozsekaným nápisem - dobové reálie jsou prostě na jedničku) a Irán, kde se kravaťák houpe oběšený na jeřábu. Na každý pád je to kvalitní žánrovka a já se nemůžu dočkat dalšího Benova filmu. Argo fuck yourself. (04.12.2012)

Mistrně natočená hollywoodsky znevěrohodněná rekonstrukce skutečné události. Pocta americkému patriotismu, CIA, západním hodnotám a způsobu politiky, kterou tvůrci možná trochu alibisticky zkombinovali s poklonou svému cechu, což ovšem ve výsledku vůbec nepůsobí jako malá domů. Výborný retro politický thriller, který může být vnímán jako staromilský, a to je jeho velký klad. Ben Affleck tu chtěl být Redfordem a tak oprášil tehdy používaná schémata a dal filmu dobovou patinu a i když Robert Redford byl a bude jen jeden, Ben Affleck se za tenhle pokus o reinkarnaci vůbec nemusí stydět...škoda jen té mnohými citované finální scény na teheránském letišti a přechodu k akčnímu pojetí žánru, bez ní by tenhle film byl bez chyby... (06.02.2013)

Studuju politologii, takže filmy týkající se politických událostí mám ráda. A zvlášť, když vidím, že si s nimi někdo dal práci: že se pokusil smíchat dokumentární a filmové záběry do smysluplného celku, že obsadil herce, kteří se vzhledově svým předobrazům nesmírně podobají, že se snažil, aby lokace působily autenticky. Bez jakékoliv nadsázky mi Argo ostatně v mnohém připomínalo filmy Lumeta a Pakuly; občas se mi zdálo, jako kdybych sledovala film ze sedmdesátých let, který někdo po čtyřiceti letech vyhrabal a rozhodl se ho uvést v kině. A ano, můžu si stěžovat, že je v něm příliš (nerealistické) akce, která dojem "skutečné události" trochu ruší, že se hlavní hrdina nikam nevyvíjí, že zakomponování jeho rodiny do příběhu bylo nadbytečné a že film nedává dostatečný důraz na jednání kanadského velvyslance Kena Taylora, který ve skutečnosti sehrál mnohem významnější roli a který si podle mě zaslouží být považován za jednu z nejvýznamnějších postav. Nicméně pravda je taková, že už dlouho jsem neviděla podobně zábavný politický film a že už dlouho jsem se v kině necítila tak šťastná, jako když v jedné scéně jedna z postav oznámila, že se mohou podávat alkoholické nápoje. A navíc: Jak často se během závěrečných titulků dočkáte komentáře od prezidenta Spojených států? Jinými slovy film, který je dle mého názoru se svými 63% a dvouhvězdičkovými komentáři na ČSFD lehce podceněn. (Srovnejte s 8.3 na IMDb a 95% na Rotten Tomatoes.) (16.11.2012)

Reálný příběh exfiltrace mohl být dramatický a skutečně dojemný, a jistě je zajímavé nahlédnout za plentu, jenže filmová ilustrace vrství klišé na klišé, sladkobol na sladkobol. Nejtrapněji přitom vůbec netěží emoce tam, kde sleduje akci samotnou, ale ve vatě na pozadí. Tradiční rodinné hodnoty dojdou uvědomělé obnovy, manželka tajného agenta přestane trucovat a smíří se s životem po boku amerického hrdiny, i když tento tu a tam nestihne synkovu narozeninovou oslavu, a pak už spolu žijí šťastně až do smrti (na venkově v Marylandu). Při jejich finálním objetí vlaje do záběru před rodinným domkem zabodnutá americká vlajka, a není v tom za nehet sarkasmu. V tomhle ohledu, reklamě na americké rodinné štěstí, je to snad ještě o fous trapnější než třeba Syriana. *** (29.07.2015)