Jack Reacher: Posledný výstrel

Dobrá, není to ztělesnění Reachera, které jsem chtěla (Kde je Nikolaj Coster-Waldau, když ho fanoušek potřebuje?) Ale jinak to má znaky slušného krimithrileru - nikoli vyložené akce, jak ji možná mylně prezentují upoutávky. Stejně jako v knihách velkou část zabere vyšetřování zločinu. Umně sestříhané roviny jednotlivých osob a jejich činů jsou sympatickým základem, mezi které je roztroušeno několik akčních scén a byť Cruise určitě není typem bouráka, jak je prezentován knižní i filmový Reacher, mně jako fanouškovi otrávenému anonymními jatkami posledních akčňáků to takhle vyhovuje. (28.12.2012)

"Slovo coura nepadlo, ona řekla šlapka a já myslel spíš děvka." Pokud na mne nějaký konspirační trojúhelník typu česká vláda - FBI - Bilderberg vytasí nějaké to obvinění z vraždy, tak dám zívnutím najevo, že chci na místo Jacka Reachera a s vědomím brzké svobody si půjdu poklidně lehnout. Jack se totiž odněkud vynoří, celé to za mne vymyslí, vybojuje a výsledkem jeho činnosti bude můj čistý trestní rejstřík. Mám zkrátka rád, když se najde někdo, komu nečiní problém postavit se mocným tohoto světa a když je to formou akční pohodovky, tak jsem ochoten se u toho slušně pobavit. Zejména při teorii, že pět na jednoho je vlastně tři na jednoho a samozřejmě při "němé" pomoci dělníků pronásledovanému sympaťákovi. (07.03.2013)

Film, kde první dialog začne bezmála až po deseti minutách, nemůže být špatný. Nota bene představuje Jack Reacher střední filmovou třídu umístěnou mezi blockbustery a indie/art sféru, která je podobně jako střední společenská třída na vymření. Jelikož mohou drahé filmy a bohatí lidé optimalizovat své náklady, zatímco levné filmy a chudí lidé žádné náklady téměř nemají, zbývá vše na bedrech střední třídy. Ta to ale logicky sama nedává, tudíž je na odpis (aspoň to říká Jan Keller). Mimo to představuje Jack Reacher další z mnoha skvělých příspěvků na téma post-ironie, tedy nerozlišitelného kmitání mezi vážností a parodičností. Jestliže je zvykem ve filmech, zejména v těch amerických, běžně propojovat „horizontálně“ romantiku, akci, napětí či smích, tak v poslední době tohle všechno kmihá ještě „vertikální“ mezi vážností a parodičností. Jak plyne z kombinatoriky, to už nám dává slušnou dávku všemožných variací ve způsobu, jak film poskládat dohromady. Je sice fakt, že Jack Reacher je spíše seriozně míněná podívaná, která nepatří do úplně stejný sorty filmů jako Herzogův Špatnej polda nebo Hvězdná pěchota, i tak ale dost často diváka znejisťuje tím, jak z té vážnosti vybočuje. Dalo by se to říct i tak, byť poněkud elitářsky, že Jack Reacher je komedie pro chytřejší diváky a drama pro ty hloupější. (24.04.2013)

Keď sa nebudem rýpať v tom, kto vlastne je Jack Reacher, kde spí, kde býva, z čoho žije atď, prídeme k tomu, že je to celkom sympatický mladík. Najlepšia je na filme tá neuveriteľná vyšetrovacia atmosféra. Obrovským tromfom filmu je, že nevykladá všetky karty v úvode, ale dávkuje ich rozumne jednu po druhej a stále je tu miesto pre nejaké prekvapko. Dobrého záporáka Herzoga, ktorý si kvôli prežitiu neváha odhryznúť prsty na rukách, výborne dopĺňa i zradca v radoch vyšetrovateľov. Je iba plus, že takmer do poslednej chvíle neviem, kto to presne je. Akčné scény potešia i keď ich nie je mnoho a film by bol určite rovnako dobrý i bez nich. Skôr zahreje účasť sympatického R. Duvalla. Ako som už niekde písal, T. Cruise je v súkromí možno čudák, ale ako herec si vie vybrať a je to profík so všetkým, čo k tomu patrí. 80%. (26.06.2013)

Thriller roku, jehož expozice, kdy sniper zastřelí několik lidí, by pro svou preciznost a emotivní chladnost za pár let mohla mít kultovní status (+ scéna v koupelně s baseballovými pálkami). Ale Tome, už tě nikdy nechci vidět nahoře bez./// Tvrďák Reacher by měl méně mluvit a víc konat, ale McQuarrie je rozhodně velmi slibný režisér. Sice někdy snímek balancuje mezi seriózním thrillerem a krimi komedií, ale když přistoupíte na pravidla hry, čeká vás vynikající pomalý thriller (trailer je nesmírně zavádějící) skvostná kamerou, která nabízí dlouhé záběry, jež mají svůj smysl, osudový a epický orchestrální OST doposud béčkového skladatele Kraemara a mrazení v zádech, o které se postará rozrušená Pike, ještě pořád docela charismatický Cruise, realistické kontaktní bitky a řvoucí automat s nabitým zásobníkem, že budete mít tendence se chovat za sedačku. Jen ta Herzogova bad-ass postava bývalého vězně z gulagu bylo trochu přepálená./// JR je poctivým thrillerem zasazeným do 90. let s řadou násilných scén, jejichž použití však není samoúčelné. A je osvěžující vidět dobrý krimi film bez všech těch techno-srágor jako gps nebo smartphone - zkrátka analogový hrdina v digitálním světě! Škoda jen několika dosti nesmyslných dialogů. P.S. Jai Courtney (sniper), který hrál přitepleného blondýna Varra v seriálu Spartacus: Krev a písek, je tady supersexy. [Kino] (20.12.2012)