Jack Reacher: Posledný výstrel

Uf, tak tohle fakt ne. Neznám knižní předlohu, takže mě třeba někdo vyvede z omylu, ale měla být první reacherovka utahaným a hloupým rádoby krimi thrillerem, ve kterém člověka vytrhávají z letargie akorát wtf momenty? Protože přesně v to se film po parádně mrazivé úvodní scéně promění. Po atmosférickém navnazení už se prakticky jenom klišovitě kecá, postavy se přes hodinu dobírají k faktům, která divák zná zhruba od třetí minuty (!), a v tom všem se producíruje Cruise, jehož mlčenlivý drsňák je vlastně jen obyčejný chlápek se slušným výcvikem, kterého by Jason Bourne do minuty seřezal a poslal brečet domů k mamince. Pokud tedy Jack Reacher není hodně sofistikovanou parodií, ve které se máme brutálním vraždám a dramatickým hereckým pohledům smát stejně jako (záměrně) přestřelenému záporákovi, krutě selhává ve většině důležitých ohledů. Ano, je tam trocha fajn akce a příjemný feeling devadesátek. Jinak jsem ale vůbec nepobíral, co se to McQuarrie snaží natočit. (5/10) (20.12.2012)

Přiznám se, že jak mám Toma Cruise a akční filmy rád, tak mě Jack Reacher v době uvedení do kin vůbec nezajímal. Nevím vlastně ani proč. Nakonec jsem se na něj ale nakonec podíval a musím říct, že co se týče akčních scén, dlouho jsem neviděl lepší film. Problém je ale hlavně v příběhu. Ze začátku se rozjede dost zajímavě, ale nějak se nemůžu naladit na tu komorní vlnu, která hned po úvodní scéně následuje. Tom taky není úplně z těch postav, které by mi na první shlédnutí hned měli sednout. No a ve filmu není nikdo jiný, kdo by to za něj mohl udělat. V takové půlce filmu jsem se popravdě vysloveně nudil. Teda až do doby, než se objevila naprosto luxusní scéna se Chevroletem Camaro. Když už za nic jiného, tak tahle scéna stříkala energií, jako hodně dlouho žádná jiná akční scéna, co jsem u posledních akčních filmů viděl. Škoda, že Jack Reacher není ten typ, se kterým bych si dal pívo. Možná, že příštím dílem mě ale už přesvědčí. (13.01.2014)

Rád bych tento komentář věnoval velkému kritikovi, supermanovi této databáze, jenž zde Cival zove se. Snímek Jack Rýčer je zemitý, až skoro rašelinovitý typ nadýchaného filmu s okvětními lístky na Cruisovo dužnatém stvolu, je však také trochu slatinný s fantastickými skleníkovými efekty. Tu film rachtá, tu se klepe a ondy zase břinká o cifku kamery jako chlípný děd na své ukulele. Trpělivě projektuje a blatantně odkrucuje scény, ve kterejch nikdo nikam nespěchá. Z filmu odlétají špony bratru za dvě padesát. Milý, až téměř roztomilý, oldschool pro milovníky filmu, odvarovníky máku a linkovníky Fily. Fajnově se na to ťapká, ňufá a harcuje. Čest všem karosářům z první linie. (28.12.2012)

Dnes byl ten den, na který jsem si Jacka šetřila. Naprosto mi to sedlo. Fajn akce, občas mi záběry, jak Jack řídil, připomněli podobné snímání u Speeda Racera. Jack byl chytrý i nabouchaný, ale nebyl nesmrtelný a nevěděl všechno. Prostě je opravdu dobrý bývalý voják. Helen měla krásné oči, za kterými se skrývala inteligence, které by vtipy o blondýnkách nečekaly. Upřímně docela ráda bych si přečetla knihu, protože bych chtěla vědět, co se Jackovi honilo hlavou, až tak mě jeho postava zaujala. Bavila jsem se, Tom nepůsobil zakrsle a příběh chytře odsýpal. Nebylo v něm místo pro slitování, konečně. (21.03.2016)

Dobrá, není to ztělesnění Reachera, které jsem chtěla (Kde je Nikolaj Coster-Waldau, když ho fanoušek potřebuje?) Ale jinak to má znaky slušného krimithrileru - nikoli vyložené akce, jak ji možná mylně prezentují upoutávky. Stejně jako v knihách velkou část zabere vyšetřování zločinu. Umně sestříhané roviny jednotlivých osob a jejich činů jsou sympatickým základem, mezi které je roztroušeno několik akčních scén a byť Cruise určitě není typem bouráka, jak je prezentován knižní i filmový Reacher, mně jako fanouškovi otrávenému anonymními jatkami posledních akčňáků to takhle vyhovuje. (28.12.2012)