Jack Reacher: Posledný výstrel

„Hej! To je naše sestra.“ - „Umí dobře líbat?“ - „Hej! Ven.“ - „Nejdřív zaplať účet.“ - „Zaplatím později.“ - „Nebudeš toho schopný.“ Od filmu jsem si příliš nesliboval, prostě klasickou „hollywoodštinu“ se směsicí krimi, thrilleru a akce. Což jsem i dostal. Ale navrch tu bylo překvapivě málo klišé a hlavně, hodně humoru. A ano, právě tudy vede cesta, přes odlehčení. Tom je prakticky neustále nad věcí, plný vtipu, šarmu, inteligence a rychlých reflexů. Film je v podstatě stejný jako jeho hlavní hrdina. A těch věcí, které mě štvou v ostatních hollywoodských „bijácích“, tu bylo minimum (v podstatě jen moc na efekt férovka v závěru, stejně tak trochu hloupější jednání záporáků, no a pak lehce laciná úlitba pánům v podobě „zabírání“ Rosamund, ale dobře, bráno z čistě „uměleckých“ důvodů…znáte to). Až na těch pár výhrad jsem se moc bavil a rád Jackovi přihodím solidní 4*. „Váš střelec bude tam za těmi světly. Může kontrolovat obě cesty najednou. A zabít vás hned, jak se objevíte.“ - „Můžete nás ho zbavit?“ - „Myslíte třeba vzít ho na večeři?“ (26.03.2018)

Víc než cokoliv jiného rozhodně ten nejvíc WTF film, jaký jsem za poslední rok dva viděl. Viděl jsem snahu natočit ryze oldschoolovou konspiračku s hustokrutým ranařem "žijícím mimo systém a nad ním", provozujícím svoji existenci ve jménu spravedlnosti, jaké se obvykle v poněkud pokleslejším formátu točily v sedmdesátých a osmdesátých letech. K tomu jsem viděl prapodivně kombinovanou akci - podle současného trendu přímočarou a tak trochu špinavou, ale zároveň ukrutně naivní (jakmile se začalo střílet). No a pak tu byla ta poslední "část"... ta kterou nejlépe vystihuje přesvědčivě vyděšený výraz Rosamund Pike (mimochodem jí to tu výrazně nadprůměrně sluší). Myslím, že mimicky nemohla myšlenku "proboha s kým jsem to tady zavřená" ztvárnit lépe. Werner Herzog aka Zek Člověk a jeho k posmání drsný pseudofilozofickobondovskopadoušský výstup (s Herzogovou typickou angličtinou okořeněnou ruským přízvukem) prokládaný godlike combat skillz titulní postavy se musí zapsat zlatým písmem do historie...něčeho. Jestli to bylo celé sofistikovaný humor, tak měl dost nešťastnou formu, protože se všichni pořád tváří smrtelně vážně - výjimkou jsou povinné podle žánrového pravítka narýsované hlášky buď Cruise nebo Duvalla. No pokud to shrnu, tenhle film mi přinesl jediné pozitivum - vtipnou rodinnou diskuzi při grilovačce na téma "kdo by měl hrát Jacka Reachera, kdyby ho někdo natočil normálně":) Takže ode mě 50%, protože je to naprostá mimóza, ani ryba ani rak. A BTW vyhrál Ray Stevenson, ale jen proto, že Rock je na pohled větší sympaťák;) (22.08.2013)

Dobrá, není to ztělesnění Reachera, které jsem chtěla (Kde je Nikolaj Coster-Waldau, když ho fanoušek potřebuje?) Ale jinak to má znaky slušného krimithrileru - nikoli vyložené akce, jak ji možná mylně prezentují upoutávky. Stejně jako v knihách velkou část zabere vyšetřování zločinu. Umně sestříhané roviny jednotlivých osob a jejich činů jsou sympatickým základem, mezi které je roztroušeno několik akčních scén a byť Cruise určitě není typem bouráka, jak je prezentován knižní i filmový Reacher, mně jako fanouškovi otrávenému anonymními jatkami posledních akčňáků to takhle vyhovuje. (28.12.2012)

Kvalitní krimithriller z nesupermanské linie Tomových rolí (VÁLKA SVĚTů, VALKÝRA...). Titulní hrdina se sice taky přesily nezalekne, ale místo skotačení na mrakodrapech pracuje hlavně mozkem. Že údajně nemá stejnou výšku jako jeho literární předloha, je mi zcela u řitě. Stejně tak nepovažuju za chybu, že od začátku víme skutečnou identitu "šíleného" střelce, po kterém se pátrá - na tomhle snad stál celý COLUMBO, že vraha znáte a jen sledujete, jak se ho dopátrá hrdina. (23.04.2013)

Jsem překvapen, ale fakt mile. Místo nadupaného akčňáku jsem totiž dostal ještě lepší kriminální thriller, jehož tempomat je nastaven spíš na vyhlídkovou trasu s krásným zátiším, než na zběsilou jízdu po německé dálnici. Jako byste se svezli napříč časem do doby, v které řádili borci jako McQueen, Bronson a Eastwood. Přesto tenhle film dokáže být napínavý, zábavný a chytrý zároveň. Mlátičky a přestřelky tu samozřejmě nechybí, větší důraz se však klade na příběh. Naprosto strhující je ale pětiminutová automobilová honička, při níž místo hudby slyšíte pouze skřípění plechů, policejní sirény a burácející koně pod kapotou Cruisova Chemroletu. Pokračování bych se rozhodně nebránil. (28.05.2013)