Vzbura

Velký bílý muž přivezl kdysi dávno kanackým opičkám kulturu, naučil je jíst příborem, rozšířil šatník, usnadnil získávání potravy a zmodernizoval a zefektivnil hospodářství. Místo vděku se dočkal osočování, únosů a vražd. A tak není divu, že tam Francouzi poslali trestnou výpravu. Bohužel místo aby je několikrát pokropili kulometem a zmasakrovali pár vesnic, snažili se je ukecat k smrti. A když už tedy konečně dojde na nože a pušky, mají z toho zasahující jednotky nečisté svědomí. Měli tam poslat legionáře. Čekal jsem tedy podstatně víc. 30% (20.11.2013)

Ultimátní dramatickej zážitek, kterej se horko těžko dostával za hranice Francie. Na film samotnej jsem se těšil tak, že jsem čekal něco trochu víc dynamickýho. Ono se ve filmu ale vesměs jenom mluví a mluví a mluví a to pro člověka, kterej je schopnej přeložit asi tak každou třetí větu, neni dobrý (anglický titulky utíkaly rychlejš, než já stíhal překládat :D). A tak dobrejch devadesát minut koukáte na řešení situace prostřednictvím slov (nuda to však neni, právě naopak). Když ale přijde závěrečných třicet, slova nahradí samopaly a všechno se krásně zvrtne do fatálního konfliktu, kterej za strhujícího hudebního doprovodu vyústí do jednoho z nejlepších filmů, kterej jsem za tenhle rok zatim viděl, tak zjistíte, že i všechny ty dialogy, který tomu předcházely, jsou vlastně parádní a dohromady se závěrem tvoří strhující celek. A ač je film zcela o něčem jiném, v mnohých případech (je to čistě můj problém, že mi to připomíná filmy, který s tim nemají zase tolik moc společnýho, takže mě neberte zcela vážně) ve mě evokoval Malickovo Linii (skvělá kamera, džungle, jedna podobná scéna) říznutou špetkou Mnichova (řešení situace, v jistym slova smyslu příběhová podobnost). (11.05.2012)

Asi se nestává často, abych u filmu trvajícího výrazně přes 2 hodiny ani v chvíli nereptal nad dlouhou stopáží. S ročním odstupem jsem se podíval znovu na film, který na mě zapůsobil, ale zároveň jsem k němu nezanechal žádný komentář a dodatečně přidávám i zbývající pátou hvězdičku. Vzpoura je při tom filmem, ve kterém se navzdory zdánlivě akčnímu námětu často více mluví a vyjednává, než koná přímo v akci, ale samotná atmosféra spolu s rozehranou zápletkou v daném prostředí mi i tak nejednou přinášela strhující zážitek a místy až dokumentárně zachycované dění je zároveň naplněno myšlenkově silnými podněty. Na jedném pólu událostí politická rozmluva několika lidí, rozhodujících o následném průběhu akce z dálky za pohodlným stolem, na druhém vojáci v čele s kapinátem tváří v tvář nebezpečí života, věznitelům i rukojmím v ohrožení. Projevená statečnost armády v doprovodu ideálů vedoucího kapitána a zároveň v konfrontaci s jinými ideály povstalých domorodců naráží na machinace vysoké politiky a výsledkem je ještě před nezastavitelnou brutální akcí napínavý střet hodnot a postojů... Politický thriller zasazený z valné části do exotické džungle mě od začátku pohltil, i bez prvoplánového podbízení se směrem k divákovi na mě dokázal pravidelně (už od úvodní cesty letadlem) působit jistou emoční tíhou a plně zaujmout jak v té politické rovině, tak v rovině spíše osobního příběhu hlavní postavy kapitána Legorjuse. Už jenom to nasnímání akčních scén v realisticky dlouhých záběrech přináší v posledních 20ti minutách samostatný zážitek, ale naštěstí ten film zdaleka nestojí jen na vyvrcholení. Mathieu Kassovitz je vážně borec, když takový snímek vedle znamenité režie zvládne plně odtáhnout i v hlavní roli před kamerou. Tenhle zatím poslední snímek mám spolu s Povoláním vrah z Kassovitzovy osobité (a tady často nedoceněné) tvorby asi nejradši. [90%] (18.06.2022)

Kdybych nedávno neviděl Hotel Mumbai, možná bych jednu hvězdičku přidal, takhle mi ale připadal děj místy trochu nudný. Já sice chápu, že když je hlavním hrdinou vyjednávač, bude se asi hlavně debatovat, ale při téhle stopáži to opravdu chtělo i pořádnou akci. Jinak jsem byl ale hodně spokojen, už se těším, až nás zase budou nějací exotrokáři, exkolonizátoři nebo ex náckové (názvy jednotlivých států si doplňte sami- pozor!- každá exkategorie může zahrnovat více než jeden stát) poučovat o lidských právech a o tom, jak se u nás máme chovat k národnostním menšinám. (07.08.2019)

Jeden z nejkrásněji natočených filmů, který však pouze zakrývá absenci příběhu, charakterů a psychologie postav. O čem že je tento film? O lidských právech několika pomatených ostrovanů, kteří se chtěli vzbouřit, ale nemysleli to až tak vážně? NO probůh! Jako parodie reklamy na OldSpice dobrý, jako self-promo slibného režiséra je to k naplivání do ksichtu v každém detailu, kde se objeví jeho ustaraná tvář. No fuj, jak je ve filmu jednoduché natočit úplný blábol aniž by si toho kdokoliv všimnul. Devět z deseti fanoušků Jednoho světa si myslí, že konflikt v Nové Kaledonii je problém a měl by se řešit. (15.03.2013)