Z makovej hôrky

Ve vyprávění, nostalgii a lyričnosti dosáhlo studio Ghibli tímto dílkem dokonalosti. Toto není pohádka ani film pro děti, toto je plnohodnotná malá romance, poetická jako obrázek. ■ P.S. Nemohu si pomoci. Mnoho lidí tu porovnává s Whisper of the Heart (Mimi wo sumaseba), mě to spíš (když už) připomínalo Ocean Waves. (15.02.2013)

Milý film, který rozhodně neurazí, naopak pohladí na duši. Ale jeden problém se našel - jeho smysl mi trochu unikal. Pohádka o tom, co dělat, když si nejste jistí, zda je vaše školní láska vaším sourozencem nebo ne. Námět se tedy Miyazaki staršímu příliš nepovedl, ale zpracování to zachraňuje a některé momenty jsou kouzelné. (24.07.2012)

"Útěk... mládí je úžasné." Romanticko-rodinná linie s bratrem nebratrem je hezká a nejen v historickém kontextu silná, ale mnohem víc mě bavil příběh záchrany staré klubovny. Škoda, že je nakonec docela upozaděn - sympatické narážky na nostalgii a tradicionalismus, rýpání do výhod i nevýhod demokracie, všechno mělo nadstandardní ambici. Je to dobré, ale mohlo to být ještě o parník dál. "Co jste zatím objevili?" "Slunce je prastaré a lidský život krátký. Takže zatím nic!" (10.04.2023)

Goro Miazaky podruhé, tentokráte ovšem kvalitně, hlavně díky ději, který tentokráte není tak brutálně odfláknutý (což ovšem nepřipisuju taťkovi Hajajo Mijazakimu, který psal scénář, jako spíš tomu, že tenhle film nemá dějově tupou předlohu). Tenhle film u mě boduje tím, že je malý s osobní a tak nějak hřejivý (což například taková Princezna Mononoke není a proto je nedostižná, ale to je zas na jiné téma), postavy jsou tu sympatické a celé to má takovou příjemnou atmosféru, které dopomáhá zasazení do přelomu 50/60 let a studentoidní postavy, ovšem modlím se ku všem pohanským bohům celé Evropy, Ghibliané, příště tomu nasolte koňskou dávku fantasy, nebo konečně zkuste sci-fi, nebo něco dramatického, ale... Už ne nic takhle nekonfliktního a vzájemně zaměnitelného, protože včera jsem viděl Zvedá se vítr od Hajaja a nemůžu si pomoct, tyhle filmy jsou si pocitově tak podobné, až to bolí, což nesluší jménu Ghibli ani jménu Mijazaky, pro tyhle dvě jména je totiž finální resumé "Dobrý film" spíš urážkou na cti, jíž by měl následovat souboj na ostří rohu jednorožce. "´Trochu úcty, ty druhořadý alchymisto!!´" PS: ano, vlastně kritizuju i vyzdvihuju ty samé věci, vesmír se s tím bude muset smířit. (17.06.2014)

Jedna z nejcivilnějších a příběhovým zasazením nejobyčejnějších ghibliovek je zároveň jednou z nejlepších. Goro vkládá do otcova scénáře až zarážející množství detailů a naprosto chápu, že se po takhle mravenčí práci odmlčel na dlouhých devět let. A že co se týče klasické animace, kterou od studia s Totorem ve znaku známe, to byl dost možná i jeho příspěvek poslední. Pokud ano, zůstal po něm pravý poklad. Těch nenápadných vtípků, těch bolavých vzpomínek zralého věku nebo naopak upřímně obnažených emocí, které umí přinést jen dospívání - toho všeho jsem dostal na několik snímků dopředu. (30.09.2021)