Pevnina
Terraferma
Terraferma
Terraferma
Réžia:
Emanuele CrialeseKamera:
Fabio CianchettiHudba:
Franco PiersantiHrajú:
Filippo Pucillo, Donatella Finocchiaro, Giuseppe Fiorello, Claudio Santamaria, Mimmo Cuticchio, Martina Codecasa, Tiziana Lodato, Filippo Scarafia (viac)Obsahy(1)
Na sicílskom ostrove žije aj rodina Pucillovcov – starý rybár Ernesto, 20-ročný vnuk Filippo s ovdovelou matkou Giuliettou a strýkom Ninom. Jedného dňa sa neďaleko vylodia ilegálni emigranti z Afriky, medzi ktorými je aj Sara s malým synom. Ernesto im poskytne útočisko vo svojom dome, čo je starodávny morský zvyk. Lenže nové zákony takúto vec neumožňujú a pokojný život rybárskej rodiny sa tak doslova prevráti naruby, pretože policajné úrady ich prinútia pôvodné rozhodnutie zmeniť... Protagonistkami dramatického deja sú najmä dve ženy, domorodá ostrovanka a čierna cudzinka, ktorých životy sa vzájomne dramaticky ovplyvnia. Každá sníva o inej budúcnosti, o lepšom živote pre svoje deti a tiež – o pevnine. Tou sa môže stať vytúžená destinácia pre prisťahovalcov, ale môže to byť aj ostrov s hlboko zakorenenými tradíciami. (Art Film Fest)
(viac)Videá (1)
Recenzie (8)
Sympatický prázdninový příběh z malého ostrova, který otevírá další turistickou sezona - jedinou naději na výraznější výdělek pro obyvatele. Slibný rozjezd představující nevelkou rodinu a její neutěšenou situaci, které se nehodlají její členi jen tak podřídit, a sblížení podnikavého mladíka Filippa se skupinkou mladých návštěvníků z pevniny, přináší to správné naladění a zájem o osudy postav. Ovšem samotný děj se posléze začíná tříštit. Zlomem je ukrytí čtyř imigrantů nalezených v moři v garáži. Tehdy začne vedle sebe působit několik paralelních linií - boj dědečka za jeho zabavenou loď, vztah Filippa k dívce ze severu země, vznikající pouto mezi jeho snachou a imigrantkou, jíž se právě narodilo dítě. Společné snění obou žen o budoucnosti jejích potomků na pevnině však není dostatečně rozvinuto a získávání důvěry a náklonnosti je velmi zkratkovitě podáno. A stejně tak příliš prostoru nezbývá ani pro další dvě linie, jež jsou značně zjednodušovány a je těžké být do předvádených situací zainteresovaně vtažen. Čestnou výjimkou je noční scéna vyjížďky na lodi, která skončí traumatickým prožitkem pro Filippa i dívku a pomůže mu na cestě k dospělosti a závěrečnému pevnému rozhodnutí. Pevnina má nakonec dostatečně nosný příběh, ale problém je v tom, že čím dál více konstatuje než prokresluje a proniká pod povrch, vzdaluje se postavám a nenechává situace dostatečně rozvinout. Tím pádem bohužel po shlédnutí zanechává jen velmi mělký otisk. ()
Téma je silné, skýtá velké možnosti, jak je rozehrát. Uprchlíci z černého kontinentu se pokouší dostat do Evropy za každou cenu. V sázce jsou jejich životy i životy jejich dětí. Rybáři ostrova zbojují mezi normální lidskou povinností jim pomoci a mezi strachem o vlastní živobytí. Podobné téma jako ve filmu Musíme si pomáhat - je a vždy bude aktuální. Může se týkat nás všech v jakékoli době. Jediné, co mi bránilo se do děje úplně ponořit byly toporné herecké výkony. I tak 80% ()
47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - HORIZONS - Horizonty (Terraferma / TERRAFERMA / Pevnina) - Nelegální přistěhovalci je (asi) vážné téma. Když to ale někdo tak nezáživně natočí má to (tedy alespoň pro mne) téměř opačný efekt... - 7. 7. 2012 - kino Richmond - Karlovy Vary - 15% ()
[ITFF 2012, Sydney] Diogenovský prírastok do skupiny "emigrácia a jej rozporuplnosť", nenávistný stret starej školy s tou novou, stret generácií, ktorý nanešťastie len letmo vyloží povahy/vzťahy medzi malomeštiackou rodinou a nepriehliadnuteľná žiadostivosť po ponaučení sa z vlastných chýb. Ide o svojbytné dielo, plné úprimnosti, zodpovednosti a túžby...po slobode, kontrole i vykúpení kedy vzbura či odpor má viacero podôb. Škoda, že sa do tohto sociálneho rozbroja Emanuele Crialese neponára, ale skôr len po hladine šnorchluje a necháva pozorujúceho sa topiť v nedorieknutých myšlienkách. "Terraferma" nechá obrysovo vzpomenúť na neorealistickú hyperbolu Viscontiho "La Terra trema: Episodio del mare" a sem-tam utrúsi analogickú emóciu ako z posledného Kaurismäkiho "Le Havre", avšak k obidvom sa len kvôli zdieľaniu príbuzných tendencií približuje, no kvalitatívne ich neprekonáva. Chápem zámer, a-aj keď to má srdce na správnom mieste-nepovažujem ho za najpríhodnejšie podaný. ()
Tento snímek se nám na kviffu 2012 líbil nejvíce. Poutavým způsobem pojednává o africkém ilegálním přistěhovalectví do Itálie. Obyvatelé ostrova Lampedusa, který slouží prakticky všem ilegálům jako mys dobré naděje a brána do Evropy, prodělávají morální drama při rozhodování, zda dát přednost lidskosti a tradičnímu zákonu moře, nebo uposlechnout příkazů fašistické policie - pro upřesnění dodávám, že se děj filmu odehrává v přítomnosti. Hlavními hrdiny jsou dospívající mladík a černá přistěhovalka, kterou si tvůrci filmu vybrali na základě fotky a článku v novinách. Ve filmu hraje sama sebe a popisuje vlastní příběh, který se odehrál před několika lety. Celé dílo podkresluje originální a velice výstižný soundtrack a vysokou laťku drží i střih, kamera a herci. Za noční scénu na vodě by se nemuseli stydět ani nejlepší režiséři. Áčkový politický film, který rozhodně není plytký, ačkoli se od začátku jasně staví na jednu stranu. 89% PS: Ten OST se špatně shání, takže tady je odkaz: https://soundcloud.com/scorerevolution/sets/terraferma-franco-piersanti ()
Reklama