Detektiv Shaft

"Který černý soukromý očko utáhne spoustu ženských? Shaft!", zpívá se ve filmu. Shaft byl první. Přinesl filmovému světu žánr ´blaxploitation´, přinesl černošského hrdinu, kterému do náručí padají ženský jak na běžícím páse, který se nebojí černých ani bílých, který, když je potřeba, je patřičně agresivní, ale přitom inteligentní. Na to všechno slyšeli černoští mladí kluci z předměstí, kteří se na film hrnuli v zástupech. Přesto pověst filmu trošku předhází kvalitě. Čekal jsem to víc nahláškovaný, víc sexuálně podbarvený (2 holky za celý film? - Shafte jseš salát), víc akční, potažmo násilný (tři menší akční sekvence to nevytrhnou). I tak je to zajímavé vidět, už kvůli skvělé atmosféře New Yorku začátku 70.let, dobového oblečení, vozového parku a dealujících černých feťáků. A bílá populace tu hraje stafáž, nepodstatné druhé housle, tak to má ve správném blaxploitation být. (23.11.2016)

Matka blaxploitation. Shaft je černej "bad mothefucker", kterej je tak drsnej, že den začíná vyhozením gaunera z okna své kanceláře a kterej je tak cool, že mu do postele lezou samy od sebe bílý baby. Je za dobře s bílejma i černejma a může si dovolit fuckovat policii i největšího mafiánskýho bosse v Harlemu, protože ho všichni potřebujou. A když přijde nato zachránit bossovu dceru drženou konkurencí v jednom hotýlku, dá prostě dohromady komando z mladejch černejch extremistů a pořádně to tam vybílej. Vybílej, chápete? Zní to zábavně, ale je to jen průměrná gangsterka. Shaft se často jalově vykecává nebo promenuje ulicemi, akce je málo, bílého rasismu málo a k tomu úsměvné výkony černošských herců ve vedlejších rolích, zejména představitelů Bumpyho Jonase a jeho poskoka. Ale jako výlet do sedmdesátkového New Yorku je to fajn, stejně jako Richard Roundtree v titulní roli. Can you dig it? (18.10.2006)

Černý soukromý detektiv pobíhá s jinými černochy ve tmě. Takže není vidět, co vlastně dělá. Vzhledem k tomu, co vidět je, když náhodou nejsou osvětlovači na svačince, je to jenom dobře. Detektiva zraní, dva chlapi ho donesou, mastičkář ho ovine obvazy a ejhle, on zdráv a čiperný vyskočí z lože, aby opět pobíhal ve tmě, nyní v tmavém hotelu. Dokonce mastičkář ani nevyřknul nic o tom, že by Shaft měl vstát a chodit. Takže Ježíš asi není, jen umí dělat zázraky, ovšem bez keců. A pak ta nesmírná hloupost konečně skončí. Shaft na závěr opět vyprodukuje smích podobný řevu gorilího samce, jemuž právě někdo pokousal varlata. (24.11.2020)

Svätyňa blaxploatačného filmu a obdoba poctivého rapového albumu. Veľmi atmosférické zachytenie odvrátenej strany veľkomesta, rozbroje, napätie, násilie, ústa pľujúce tvrdé hlášky na kilogramy a ľahké ženy s neprehliadnuteľným ťahúňom v centre diania. Hard Boiled charizma Richarda Roundtreea pokrýva straty tempa a snímka je naviac nositeľom výsostne hustého zeitgeistu. (13.03.2016)

Richard Roundtree v roli negra (schvalne volim tento vyraz, protoze film je rasistickymi narazkami natolik prospikovan, az to pusobi moc umele) Johna Shafta byl vyborny. Film si i na ukor temer nulove akce drzi po cely cas slusnou atmosferu. A jako vsichni, musim pochvalit hlavne hudbu, vcetne oscarove pisne "Theme from Shaft". (06.07.2014)