Tranz

"Už spíš, vole?". "Ne, ještě ne, chybí mi ten metronom.". "Ok, takže tik tak, víčka ti těžknou, uvolněný jsi jak sviňa, za chvíli budeš ve stavu, kdy si s tebou kdejaký neuvěřitelný šarlatán bude moct dělat papírové čerty."."Chrrrrr.". "Teď dobře poslouchej, slizký Mekevoji. Kdykoliv uslyšíš písmeno "a", praštíš hlavou do zdi, dokud si nevzpomeneš, kam si zašantročil toho čornutého Fangoga! Aha, tak ne, byl to Gója, ale mlátit budeš furt! Lusk! Je naprogramovanej, dem to zkusit. ANANAS!". "Kurva, z čeho mám furt ty boule....". "ANANANANANAS!". "Tak jo, už dost, toho Rembranta mám ve skříni.". Unylý, místy až debilní, překombinovaný hypnotizérský maglajz, po němž vám, až se proberete z transu, naskáče kopřivka, kdykoliv si vzpomenete, jak jste se ten večer príma nudili. A to do té doby, než na vás někdo luskne prsty nebo vám zase nějaká sexy, čokoládová samice Nouplisáka ukáže kozy, které to celé stejně nijak nevytrhrly. (18.07.2013)

Boyle je podobný Nolanovi, či Tarantinovi v tom, že co film, to originál a přesto se drží některých svých tradičních režijních fines. Útočí na diváka jak opulentním minimalistickým vizuálem, tak i hutnou psychologií. Trance má vynikající obrazovou estetiku, hru se světly a "contemporary" feeling. Nadchne i silným scénářem a faktem, že ačkoliv je ve filmu především ke konci několik scénaristických spirál a veletočů, ani jednou se film nezamotá. Děj je přehledný, výborně vypointovaný a perfektně dává smysl. Zároveň je téma hypnózy podáno dostatečně komplexně aby diváka nadchlo a nutilo ho ponořit se do filmu a přece dostatečně zkratkovitě, aby nezačlo nudit to, že tomu není rozumět, tedy nedává to laikovi smysl. (19.01.2014)

Tak tohle mě ovšem bavilo od samého začátku! Trans přináší poměrně zajímavý a originální námět, dobré zápletky ohledně ztráty paměti, skvěle se tu prolínají hypnotické stavy s realitou, herecké obsazení bezchybné, tempo ucházející a mnohé scény opravdu dechberoucí. Jsem velmi mile překvapen a docela zvažuji i 5*. (13.07.2013)

Dany Boyle je režisér, jehož tvorba se nedá přehlédnout. Řemeslo má dokonale v malíčku, je kreativní a hravý, umí překvapovat technickými fígly a filmovými efekty. Ať už se pohybuje po půdě jakéhokoli žánru, dokáže vytvořit působivou podívanou a jeho režijní schopnosti často zakrývají chabý scénáristický fundament a přebíjí banální námět. Trans je na první pohled kriminálka o jedné loupeži, která se po počátečním úspěchu zadrhla a změnila v noční můru pro její aktéry. Loupež se totiž zdařila, otázkou zůstalo, kde je lup, kdo se všem snaží vytřít zrak, kdo a kým manipuluje a kdo tahá za drátky. I když mi bylo jasné, že Boyle si hraje především se mnou jako divákem, na tu hru jsem bez problémů přistoupil a za sebe můžu říct: bavil jsem se nejspíš víc než při všech třech Dannyho parťácích dohromady. Pro běžného návštěvníka letního kina je Boylův biják patrně příliš komplikovaný, připomíná složitou strategickou deskovou hru tam, kde většina hráčů očekává rozjuchanou párty hru bez nadměrného namáhání mozkových závitů. Já si ale všechny zvraty, kdy se zásadně měnil pohled na dřívější děj a jeho aktéry, opravdu užil a pranic mi nevadí, že v reálu by to s hypnózou takhle určitě nefungovalo. Trans podle mě spadá do nepočetné kategorie snímků, které si je možné vychutnat opakovaně a dokonce si jej při následné projekci víc užít. Celkový dojem: 95 %. (08.07.2013)

Segedínský, hovězí, houbový, fazolový, maďarský, bramborový, boyleovský. Jenže ten poslední měl pro mě docela mizerný základ. A vlastně trochu hodně překombinovaný. Aukční kurátor nejprve přijde o nehty, aby si zřejmě vzpomněl, kde ukryl vzácný obraz. Partička zlodějů pochopí, že tudy cesta nevede a vezme ho k příležitostné hypnotizérce, aby si hošan rozpomněl. Ta hned vstoupí do hry, přidá se k týmu a divák v autorsky hravém balení netuší, kdo vlastně hraje jaké housle. Nevím, jestli jsem chtěl snazší tajenku, ale vizí na hraně reality a hypnózy jsem si dosyta (ne)užil už v Nolanově Počátku nebo Scorseseho Prokletém ostrově. Motivace se rozpadají, stylizace jede na maximum, významy místy uskakují do rohu. A finále je docela prázdné. Zápletka má jednoznačný problém, že se nikdy přesně nedozvíme, co se „doopravdy“ stalo. Jo, vlastně se stalo to, že se Rosario Dawson úplně a vlastně i zbytečně svlékla!! (23.08.2013)