Kabaret

Z Kabaretu jsem měl vždycky trochu strach, sám ani nevím proč. Nechtělo se mi do něj, čekal jsem pitoreskní varieté a dotěrné písničky, proto mě nakonec velmi příjemně překvapilo, jak jsem se nechal svést ošklivkou Lízou. Cabaret je excelentní muzikálové drama/romance, songy jdou skutečně pod kůži a téma nastupujícího nacizmu je podáno sice působivě, ale ne banálně. U závěrečné sekvence s křivým zrcadlem mi téměř naběhla husí kůže. Kapituluji. Je to skutečně film, který si jako jeden z mála plně zasloužil na status kultovního. (09.03.2011)

V berlínskom kabaretnom Kit-kat klube už normálne cítiť závan nacistického vzduchu, pretože v danom roku začínajú pomaličky vystrkovať rošky, ale zatiaľ ešte nie tak razantne, aby sa tanečnica a speváčka Sally Bowles, nedajbože strachovala, že by sa uvádzací „Majster ceremónii” nezúčastnil zakaždým vypredaného večera za doprovodu gogo-tanečníc. A keď sú oni dvaja taktiež k tomu pohromade, tak táto šou má neuveriteľné grády, až to tam doslova vrie ! Ona je moc ľahkovážna, čiže skúša všelijaké vzťahy s opačným pohlavím, a takto sa na piedestál ponúkajú viacerí kandidáti s rôznymi tajomstvami, ale jedno ich úplne predčí, a vtedy by ste mali byť extra pozorní, aby ste na to prišli, je i strašne atraktívna, vyzývavá žena, ktorá by si mohla uchmatnúť kohokoľvek, na koho by ukázala palcom. Rozporuplný Angličan v Nemecku, Brian Roberts je toho aj názorným príkladom. Rozmarný boháč Maximilian von Heune si ich uchmatne nakoniec oboch, a tým sa dostávam k prezradeniu jednej z poínt. Postavy, ako sú Natalia Landauer a Fritz Wendel sú Židia, keď majú vlastné starosti, že už očakávajú dopredu očakávateľné. Je tu mix rôznych životných peripetií, ktoré sú defacto riešiteľné, no sú komplikované, ako hrom. A netreba podceňovať ani Majstra ceremónii, čo sa šibalským úsmevom usmieva. _ Ktože to vyfúkol Coppolovi oscara za réžiu prvého Krstného otca ? No, predsa Bob Fosse, muzikálový expert-par excellence, ktorý sa poistil génmi, ktoré nikdy nesklamú, pretože Liza Minnelli je celá mama Judy Garland, kde jej otec Vincente, nie je nikto iný, ako režisérsky tvorca Američana v Paríži a Gigi, a tak podáva pravý, nefaľšovaný, herecký výkon, ktorému zručne sekunduje (prihráva) i reálny tatko “Baby” z Dirty Dancingu, Joel Grey. Ostatní ma až tak e-x-t-r-a neoslovili, aj keď sú pomerne dosť dobrí: York, Griem, Wepper a Berenson. Naopak, veľmi ma oslovili tieto f. veci: DP-G. Unswortha, ktorý sa podieľal na Vesmírnej Odysey, Stanleyho Kubricka, či aj montáž Davida Brethertona. 8 prestížnych Cien Akadémie je dosť, nie je to vôbec málo, že dlhé roky ešte potrvá, pokým príde ďalší oscarový muzikál... (17.09.2019)

Tento muzikál se mi teda těžce nezamlouval,snímek který tolik Oscarů ukradl Kmotrovi mistra Coppoli (8 a včetně režie!)je docela vrchol nevkusu Akademie, že začínám myslet, že v roce 1972 museli být pořádně sjetí, protože já na téhle ujetosti nevidím vůbec nic výjimečného. Samotný příběh je velice tuctový a neuvěřitelné ke konci (milostný trojúhelník) roztahaný,herci kteří taky za moc nestojí zvláště Liza Minnelli mi neuvěřitelně lezla na nervy, písně mi taky zrovna nevoněli a jediná choreografie čísel se vcelku podařila. Ode mě slabých 40%, a to všeobecně k muzikálům ze srdce tíhnu. (28.12.2010)

Výborný muzikál mísí dramatický příběh z Berlína v době nástupu nacismu s kabaretními hudebními čísly. Tedy žádní lidé, kteří z ničeho nic začnou zpívat a k tanci se přidá celá ulice. Parádní jsou hlavně písně – od rozdováděné Money, Money až po mrazivou Tomorrow Belongs To Me. Většinu Oscarů si to nejspíš zasloužilo. (03.01.2008)

Tohleto NENÍ tingltangl. Tohle je tak maximálně představa typického posthipísáckého dekadentního a hustě zelesdéčkovaného amíka let sedmdesátých o tom jak vypadal echt dojče tingltangl za časů, kdy ještě pes neskákal tákhle vysoko. Prazvláštní směs společenské sondy, úchylných scének z vystoupení a poněkud zvláštní romance, kterou sem tam ozdobí záběr nevídané síly a zlomek hereckého výkonu výjimečných kvalit. Liza Minnelli dokázala, že kdysi dávno skutečně byla čímsi víc než ošklivým mimozemšťanem ze South Parku a Michael York se po delší době v českých zemích uvedl i jinak než jako komediální hrdina či švarný mušketýr. No, dejme tomu, že to skutečně bylo umění, ale osm Oscarů? Ode mě velmi rozpačitých 60%. i když ta občasná mladistvá jiskra v těch tmavých kukadlech by sama o sobě zasloužila víc. (21.05.2007)