Výheň

Prostě ne!Já se ty vole fakt toho pořádnýho postapocalyptickýho filmu nedočkám.Přes slušný hodnocení a 4* od mého bratra jsem čekal něco vyjímečného, ale opět jsem se dočkal tupé sračky plné k uzoufání tupého klišé a debilní zápletky.Parta lidí jede, něco se stane, lokace nula, parta lidí potká kanibaly, parta lidí utíká, parta lidí se pere, parta lidí utíká a konec.Tyhle laciný mrdky mi lezou krkem. Co na tom, že na Němce je to kurefsky povedený film, když je to jen ukázka dalšího zkurveného vykrádání milionkrát viděného.Nudil jsem se jako prase a i to ta k posrání trapná Cesta s Aragornem mě bavila víc.Jediný dobrý film na tohle téma je za ty roky paradoxně náboženská Kniha přežití.Nic než zklamání.15%. (27.10.2014)

Nudná postapo procházka, kde se už zase většina postav chová jako paka. Jednak je to nepříliš povedená kopie víckrát viděného a jednak film disponuje nadobyčej přihlouplým závěrem. Navíc nesnáším ekologické agitky, které se samozřejmě ideálně zabývají globálním oteplováním. Pro sběratele z oboru je to určitě zajímavý film, jinak nestojí za moc. (12.10.2013)

2016 - SVĚT JIŽ NENÍ TAKOVÝ, JAK JSME HO ZNALI...... /// Slunci hráblo a na světě není co žrát ani chlastat (ne, nemaj ani lahváče!). Kamera nalepená na ksichtech (aby zdůraznila mimické obličejové napětí), les napadenej kůrovcem, vypleněná benzinka, špinavý osoby. A Slunce smažící okolí. (..a jestli vás to zajímá, tak na hajzl se chodí po setmění – teda holky...) Pravdou je, že taková apokalypsa prostě dramatický okamžiky přináší. Hlavně, když jde vo kejhák, no a vo ten jde vobyčejnejm lidem skoro furt. A co si budem nalhávat – taková ženská... Nízkorozpočtovej (jo - lacinej) thrillerovej horůrek s minimem lidí a komorníma dramatickejma situacema o snaze přežít ve sparchantělým světě, který jsou leckdy napínavější, než jakejkoliv slaboduchej vyvražďovací horor. Takže 3*. Za odvahu a minimum kreténskýho chování (čehož si fakt cením!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám radost z každýho velkýho ptáka (porno? Apokalypsa debile!). 2.) Zjistím, proč ani v těžkejch časech nevyhazovat jateční pistili. 3.) Zjistím, co ve volných chvílích produkuje Roland Emmerich. 4.) Thx za titule ,,m11“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (14.05.2012)

Postapokalyptické filmy mám docela rád, především ty jenž koketují s hororovým žánrem a neobjevují se v nich ultrarychlé zombie. Do tohoto snímku jsem však šel s mírnými obavami, protože německá distribuce mi toho zatím moc dobrého nenabídla. Jaké však bylo mé překvapení, když film skončil a mně nezbývá než hodnotit docela kladně. Již od samotného začátku máme šanci sledovat pustou krajinu ala Šílený Max, kde se hrstka hlavních hrdinů snaží získat cenný benzín a nějaké suroviny. Sluneční žár je mnohdy opravdovým nepřítelem a tvůrcům pomohlo ono ostré světlo docela slušně po celou dobu zakrývat některé nedostatky, co se kulis týče. Atmosféra tajemna však postupně nabírala na síle a s příchodem nové postavy se konečně dostal film do další fáze. Celý příběh totiž začínal dostávat nový nádech a to díky „nelítostným“ farmářům. V tuto chvíli jsem se začal i já domnívat, že budu sledovat další buranský kousek, ale nebylo tomu tak doslova. Přece jenom jsem očekával trochu více surovosti, ale tvůrci se k tomu postavili dosti odlišným způsobem, za který jsem jim byl ve finále vděčný. Ne každý film musí být prosáklý krví nebohých obětí a jedna gore scéna střídá druhou. Zde byl zvolen poněkud decentnější styl, který nás ovšem o slušnou porci napětí určitě neochudil. Herecké obsazení sice mohlo být určitě lepší a do jisté míry jde i o jednu ze slabin, ale Hannah Herzsprung si mě dokázal získat na svou stranu a určitě se brzy mrknu na nějaké její další filmy. Talent po otci nezapřela. (10.06.2012)

Druhý film režiséra, německá produkce, velké ambice a postapokalypsa? Pro předsudečně přechytračené diváky zdánlivě nekompatibilní hodnoty, ale v konkrétním případě snímku "Hell" vše do sebe dobře zapadá. Zdejší svět je (v rámci fikce) vnitřně kauzální a tedy ne jen snůška volně poskládaných nesouvztažných, či přímo si protiřečících motivů jako v pseudo-komiksových slátaninách "The Book of Eli" či ke své smůle nedotažených titulech jako "Stake Land". Navíc nápad se světem, který se ve dne mění ve výheň utváří osobitou atmosféru i zavdává k působivé vizuální stylizaci. Na jednu stranu se lze do snímku obouvat kvůli evidentní inspiraci McCormacovou "Cestou", ale nutno ocenit důsledně naplňené odlišení vůči předobrazu. Ono odlišení spočívá v důrazu na ženskou a mateřskou stránku oproti maskulinní a otcovské. Vedle péče o dítě, přesněji řečeno mladší sestru tak do vyprávění vstupují také genderové motivy. V tomto ohledu je pak pozoruhodné, jak vyprávění prostřednictvím hrdinky ohledává maskulinitu i feminitu. Muži tak jsou vyobrazení jako pudově jednající grobiáni, v krizových situacích nepoužitelní slaboši, maminkovští mazánci bez vlastní osobnosti nebo v poslední řadě ti vzácní, kteří jsou maskulinní v tom správném a ideálním světle, tedy coby opory v případě nouze a rovnocenní partneři v ostatních okamžicích. Podobně jsou i ženy prezentované jako "dívky v nesnázích", fanaticky panovačné matky, ale také v ideální podobě jako aktivní hrdinky, které se dokáží o sebe postarat. (28.10.2012)