Hell
Réžia:
Tim FehlbaumKamera:
Markus FördererHrajú:
Stipe Erceg, Hannah Herzsprung, Lisa Vicari, Angela Winkler, Lars Eidinger, Michael Kranz, Nino Böhlau, Mika Metz, Dieter Hilpmann, Lilo BaurObsahy(1)
V roce 2016 dojde na Zemi k výraznému oteplení, kdy se průměrná teplota zvedne o deset stupňů. Lidem začíná docházet voda, jídlo i benzín a postupně vymírají ať už hladem, žízní nebo souboji mezi sebou. Přežít můžou jen ti nejsilnější a nejodvážnější. Sestry Marie a Leonie společně se dvěma muži vyráží v autě zkusit štěstí vysoko do hor. Po cestě však padnou do pasti skupině farmářů, kteří chytají náhodné oběti. Lidské maso se pro ně totiž stalo jediným dostupným zdrojem potravy… (SOLOM.)
(viac)Videá (1)
Recenzie (129)
Mnohonásobně lepší než provařený a k uzoufání nudný The Road, mnohem zábavnější než ještě větší nuda Stake Land a totálně přechcávající prostředím stejnou Knihu přežití. Ačkoliv tyto americké braky jsou z nepochopitelných důvodů považované za nejlepší postapokalyptické filmy současnosti, tato německá varianta na konec civilizované společnosti jim dává přes prdel téměř ve všech ohledech. Vzhledem k tomu, že jsem si ho původně ani nechtěl pustit z důvodu apatie vůči německé filmové tvorbě, mě příjemně překvapil a podal snad největší poctu žánru, kterou jsem za poslední roky viděl, a to říkám zcela vážně z pozice fanouška postapokalypsy. Realistické, dobře zahrané, nijak přehnané a kvalitně natočené. 90% ()
Memento ze zdevastovaných Erzgebirge, které tvrdí, že za čtyři roky se nám bude mnohem líp a rychleji opalovat a lidi budou k sežrání. A žádné energetické náklady na vaření! Menschenfleisch stačí jen bohatě načesnekovat a vystrčit ven. Pokud máte rádi středně propečený, vtáhnout zpět tak za dvě hoďky, jestliže hodně, nechat tam tak pět. V řetězcích rychlého občerstvení bude k dostání výhradně McHuman, Kentucky fried woman a v tržnici už léty osvědčená čičítka za těděťát pet nebude ke smaženým nudlím obsahovat ani kousek pejska či kočičky. Ač je to téměř obšlehlá Cesta Herr Mortensena, je to bezesporu dívatelné a dobře natočené a myslím, že i do budoucna mi budou Němci sem tam chutnat. ()
Vyprahlou mrtvou krajinou jede jen jediné vozidlo, ve kterém se, na poslední kapky benzínu, snaží Marie, Phillip a Leonie dojet aspoň k další benzínce, kde možná najdou palivo na další cestu. Nebo vody. Nebo trochu jídla. Naleznou zde ale také dalšího přeživšího, Toma - a společně se rozhodnou dojet do hor, kde by mohli najít útočiště před všespalujícím sluncem. Zde ale padnou do pečlivě připravené léčky... Postapokalyptické filmy mám hodně moc rád, a filmy jako Postman, Book of Eli či Cesta patří k mým nejoblíbenějším. Hell si z předchozích bere to nejlepší, a pokud překousnete jeho lacinost, kdy se většina filmu odehrává v oslepujícím slunci či naopak temnotě, budete se bavit. Sice mne první polovina filmu (hledání v troskách něčeho k snědku či vypití) bavila o několik řádů více než polovina druhá (boj o přežití), ale i přesto jsem se ani na vteřinu nenudil, ba naopak. Hodně kvalitní příspěvek z germánských filmových vod ... ()
Nízkonákladový snímek mladého, samolibého a ne moc chytrého týpka (bohužel jsem zůstala i na debatu po filmu), který si chtěl natočit film (seriously) o zombiích, protože má rád horory, ale producent mu to zatrhl, že takové filmy už tady byly. Protože ale producentovi ani režisérovi nikdo neřekl, že třeba Haneke natočil Hodinu vlků a že takovéhle filmy už tady taky byly, a mnohem lepší, protože nabité originalitou, smyslem a významem a vnitřní nutností, tak to teda nějak sfoukli, kluci, co by ne, že jo. Trochu točil na jednu kameru i Tim, ale druhou měl v ruce Markus Förderer - a právě tenhle člověk sám může za ty docela povedené přesvícené záběry - ty jsou tam proto, že nebyly peníze na počítačové efekty, takže vymysleli, že bude hodně protislunce, a Země bude trpět vyprahlostí od slunečních bouří, a bude to post-apo, ale nic ekologicky nebo společensky varovného za tím nemáme hledat. A tak dál. Fakt ten film vznikl takhle a byť by to samo o sobě nevadilo, kdyby byl třeba i jenom náhodou nebo omylem dobrý, tak v něm ale fakt nejde hledat nic víc. Scénář docela drží pohromadě v tom smyslu, že se odvíjí z A do B, ale jinak bych za ním nehledala moc myšlenek a nepátrala po odpovědích na logické otázky, protože s každou úvahou člověk hned narazí na zádrhele, z nichž je mu zároveň hned jasné, že "tvůrci" si žádné otázky nekladli a zárhele neřešili. Prostě rozhodli, že to tak nebo tak zrovna bude, někdo najde kousek jídla, někdo trochu vody, ale nebude z toho jasné, jak jsou životní podmínky a možnosti pro lidi v post-apo přenastavené a co si z toho máme vyvodit. Nemáme si vyvodit nic, nikdo na tom nepracoval a ve filmu ty informace zabudované nejsou. Někam do třetí čtvrtiny filmu umístili "tvůrci" ještě i ty hororové scény z lidských jatek, aby si režisér přišel trochu na své (ale producent říkal, aby to tam nedávali dřív, aby to lidi žánrově nemátlo), přesvícené záběry dostanou ke konci chvílemi až podobu graficky zpracovaných obrazů, což je taky dost vytržené a mimo, a celkově je film žánrově, polohově i stylově ukrutně rozpadlý, skrz naskrz amatérská a naprosto bezdůvodná a jalová slátanina pokusů - nelze připadnout na důvod jeho natočení či ospravedlnění jeho existence - a sám režisér, aniž by si uvědomoval trapnost toho, co tím na sebe říká, o filmu mluví jako o něčem, co prostě vznikalo tak nějak samo souhrou okolností - jako by se k tomu jen tak nachomýtl, protože to prostě byla zábava, a doteď neví proč - prostě přece proč ne, jako - a jako by vůbec nevěděl, že filmové dílo a každé dílo autorovi obvykle vzniká z vnitřního pnutí něco specifického zachytit či vyjádřit, sdělit, zatímco Tim Fehlbaum přistupuje k filmu jako k objednávání společné pizzy, i když by si klidně dal i řízek, kdyby ho někdo přinesl dřív - a také že od té doby už nic nenatočil. **** Jo a mimochodem, režisér je vedle i v tom žánrovém určení, ono to ve skutečnosti ani není žádné post-apo, protože sluneční bouře ve filmu nejsou nijak vysvětlené a ani se neví, co přesně Zemi postihlo a co lze od toho fenoménu čekat dál (nikdo to totiž pro scénář nedomýšlel, takže to neví ani tvůrci sami), a nic tedy ani nevylučuje, že apokalypsa je pořád ještě teprve na začátku a přijde ještě mnohem větší peklo, všichni zhebnou a žádné post ani nikdy nebude. *~ () (menej) (viac)
Ačkoliv byl Ronald Emmerich jedním z producentů snímku, Výheň svou prezentací naší budoucnosti připomíná spíše Cestu než Den poté. A to nejen proto, že v Emmerichově filmu přichází doba ledová, kdežto Výheň, jak už název napovídá, představuje spíše rozpálené peklo; tím hlavním rozdílem je fakt, že v Fehlbaumově díle se jedná o budoucnost postapokalyptickou, která notně připomíná Hobbesův přirozený stav popsaný v Leviathanu. (Tedy systém lidského života bez existence státu, kde funguje boj všech proti všem.) Inspirace Cestou je zjevná především v pasáži, kde se jedna starší žena zmíní o dobytku (kdo viděl, pochopí), paralely se ale dají najít i s jinými filmy. I proto budou možná ti, kteří od Výhně budou čekat něco originálního a překvapivého, zklamáni. Jako relativně nízkorozpočtovému (3 miliony euro) zástupci žánru se mu ale kvůli působivé, byť pro někoho možná přesvětlené, vizuální stránce, kvůli realisticky vypadajícímu prostředí a kvůli snaze nepojmout snímek jako prostou vyvražďovačku nedá moc co vytknout. [47th Karlovy Vary International Film Festival] ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (4)
- Okrem Nemecka, odkiaľ film pochádza, sa filmovalo aj na francúzskom ostrove Korzika. (MikaelSVK)
- Pieseň, ktorá v aute hrá viackrát za sebou, je známym songom z 80-tych rokov s názvom "99 Luftballons" od nemeckej speváčky menom Nena. (MikaelSVK)
- Originální název filmu Hell není zamýšlen jako anglický výraz pro „peklo“, nýbrž německy „jasný“. (Pepy)
Reklama