Rozpal mě, sakra

Alma - její erotické představy, sex po telefonu a šokovaná matka, Ingrid - předávkovaní balzámem na rty - lásce se bránící dívka, s překrásným jménem Saralou, každodenní fakáč při průjezdu nenáviděným zapadákovem, příjemná hudba, krásná krajina a zásadní otázka - zatlouká Artur, nebo byla propíraná historka výplodem erotikou rozjitřené fantazie Almy? Mám filmy tohoto ražení celkem v oblibě, nic neřeší, vlastně ani o ničem nevypovídají, jen si tak plynou a sem tam vyvolají vzdálenou vzpomínku... (20.04.2012)

Film mě vůbec nezaujal. Od začátku to bylo takové nudné, čekala jsem že se tam aspoň objeví nějaký humor, ale nic, příběh o erotických touhách dospívajících dívek jsem si představovala trošku jinak. Herci a herečky mě taky nezaujaly... Nic moc. Film na mě zapůsobil prázdně bez špetky naděje na vyšší hodnocení. (18.04.2017)

Na téhle dědině je špatně snad úplně všechno. Alespoň pro dvě třetiny trojice kamarádek z norské ospalé vesničky Skaddeheimen, kterou pravidelně častují vztyčením prostředníčku. Takhle nějak to začíná a line se to v příjemném netriviálním duchu nástrah dospívání, jejímž hlavním motivem jsou hormony hlavní hrdinky, patnáctileté Almy. Největším vzrušením jsou tu ve stejně se tvářících chladných dnech nejisté pokusy o milostné sbližování, mezi tím vším se tu ale přeci jenom něco odehraje – aktuálně se totiž řeší, jestli šťouchnul nebo nešťouchnul. Ze sympatické Almy je tak nově neviditelný vyděděnec na konci školního řetězce, režisérka Jannicke Systadová Jacobsenová přesto nenabízí prvoplánový humor, do příběhu umně vkládá dívčiny erotické fantazie prakticky s kýmkoliv, který je zrovna k mání (blízko). Předkládá suverénní herecké výkony a místy výborné momenty (třeba ten, když se matka zeptá své patnáctileté dcery, proč volala na erotické linky a ona odpoví, že je nadržená, nebo závěr v podobě večeře ve třech). Norské dospívání trochu jinak neurazí, místy velmi potěší!! (14.04.2012)

Takové šťouchnutí, jako originální vyznání lásky, vás může odsunout na konec sociálního řetězce střední školy. Alma (Helene Bergsholm) na své celodenní snění o romantických chvílích se spolužákem Arthurem doplatila a stala se neviditelnou, erotikou posedlou bytostí, která touží po uznání. Po tématické stránce film nepřináší nic nového- první láska, experiment s alkoholem, náctileté párty. Podstatný je způsob, jak režisérka klišé zobrazila a do jakého prostředí jej umístila (krásná norská krajina, kde už ani lišky nedávají dobrou noc). Alma zde prožívá své problémové dospívání, uprostřed ničeho, v zapadákově jménem Skaddeheimen - pekle, které se zdraví vztyčeným prostředníčkem. Film balanceje mezi fantazií (originálně použity zastavené záběry s vtipným komentářem) a realitou, zda jde o sen nebo skutečnost, je odhaleno až v závěru scény, díky čemuž je divák neustále překvapován. Jedinou nevýhodou filmu je minutáž, která je příliš krátká. Na sexuální flustrace, sex po telefonu, snahu o záchranu vnitřního i okolního světa, bych se vydržela dívat déle. Težké dospívání, které prožil podobně každý z nás, poskytuje velkou míru zábavy. (05.07.2011)

No, ženský pohľad na vec sa od toho mužského niekedy moc nelíši. Čakal som niečo na štýl Pusiniek Karin Babinskej a pár podobností by sa samozrejme našlo, Pusinky boli ale značne depresívne a výhradne ženské a Få meg på, for faen je len taká odychová teen blbinka. Hlavnej hrdinke osud (respektíve kamarátky) prichystal nejednu nástrahu, narozdiel od hrdiniek Babinskej filmu, ktoré dospievaním trpia, väčšiu flegmošku ako Almu by ste ťažko hľadali, a tak, aj keď je sem tam na dne, pudy sú skrátka silnejšie. Páčila sa mi hlavne tá genderová nejednoznačnosť. Ok, vo filme v podstate vystupuje iba jedna dôležitá mužská postava a to tiež strašný kretén, ale dievčatá tu tiež sú iba hlúpe nadržané deti. Jacobsenová natočila skrátka film o dospievaní bez toho, aby niekomu nadržiavala, a spolu s pohodovým soundtrackom a super vybratou predstaviteľkou Almy, si to u mňa preprstili až ku štyrom hviezdičkám. Odporúčam. (19.05.2013)