Michael
Michael
Réžia:
Markus SchleinzerScenár:
Markus SchleinzerKamera:
Gerald KerkletzHudba:
Lorenz DangelHrajú:
Michael Fuith, David Rauchenberger, Christine Kain, Ursula Strauss, Victor Tremmel, Gisela Salcher, Simon Jaritz, Markus Schleinzer, Gerda Drabek (viac)Obsahy(1)
Michael je spořádaný rakouský úředníček, který žije svůj osamocený, pedanticky uspořádaný život v malém rodinném domku s garáží… a sklepem. Každý večer se zatahují rolety a za nimi se začíná odehrávat příběh, který má zůstat Michaelovu okolí zcela utajen. Ve sklepě se totiž skrývá tajemství, které pověst spořádaného muže staví do úplně jiného světla. Film Markuse Schleinzera, bývalého castingového režiséra Michaela Hanekeho, vyvolal ve své době bouřlivý odpor pro svůj metodický, observační přístup k tabuizovanému tématu sexuálního násilí. Schleinzer částečně čerpá z Hanekeho klinického stylu, ale přidává k němu velmi temný humor. Nejde o žádný voyeurismus, ale detailní portrét vyšinutého člověka a jeho pečlivě budované masky, kterou nejlépe vystihuje Michaelův oblíbený song, rozjásaný šlágr „Sunny“ od Boney M. (Artcam Films)
(viac)Recenzie (114)
Ačkoliv film je celou dobu chladný a vlastně ne velice emočně zveličen,tak právě díky té jednoduchosti je tak nesmírně zajímavý.Film od začátku se snaží vyrvat soužití otec a syn a jdemu to skvěle,zajdeme si na procházku a začínají detaily kterých prostě se ne a ne nabažit a právě toto snímek dělá tak velmi dobrým.Michael je osoba,kterou divák nedokáže tak úplně zařadit,je to úchyl,je pracující,o své dítě se stará,ale zavírá ho ve sklepě.Je tam pořád něco otevřenýho a jenom čekáte na další scénku,ať už velice scénku s nožem a pérem,že si Michael zahne na výletě,v práci se snaží a dvoří,ostatním řekne,že bydlí sám a se synem si občas staví puzzle,syn je nemocný a on začne kopat hrob atd.Prostě film do sebe nesmírně zapadá,ale konec víceméně čekáte,že skončí jak skončil,otevřenýma dveřma,ale to pořád nemění na faktu,že taková lehká rakouská jednohubka velmi dobře chutná. ()
Brilantné a precízne, fantastický strih a výkon hlavnej dvojice. ()
Velice zajímavá studie na téma "úchyl od vedle." Výborný výkon představitele titulní role Michaela Fuitha, který hlavní postavu neztvárnil jako nějakou chladnou bestii, nýbrž jako usedlého pedofilního ouřadu, který ja takový ubožák, že kdyby vám z něho nebylo na blití, bylo by vám ho spíše líto. Oceňuji i svým způsobem rafinovaný černý humor - např. nákup patrové postele.. Jeden z nejlepších filmů letošního KVIFF.. ()
Velmi citlivé téma. Bohužel kamera jen klouže po povrchu, bojí se jít více do hloubky, ukázat příčiny, nebo aspoň naznačit. Ačkoli je závěr filmu výborně vygradován, po shlédnutí nezůstane nic, jen nepříjemný pocit, že tohle se nemá dělat. Čekal jsem od toho mnohem, mnohem víc... ()
Tak trošku škoda, že některé scény byly skutečně táhlé a některé zbytečné. Tak táhlé a nudné mi to ale nepříšlo, protože si vyloženě užíváte ty aktuální emoce v každé scéně a přemýšlíte, jak se asi cítí. Scény, které mají rychlejší stříh překvapí o to víc. ()
Počas celého filmu som bola veľmi nervózna...čakala som na ten dôležitý zvrat a som rada, že som sa dočkala..pán pedofil si nezaslúžil nič lepšie...takých by mali trestať kastráciou zaživa.. ()
Konec k vlastnímu domyšlení. Raději. Zločin/Trest. Ano, jaký trest vyměřovat v případě dopadení. Nemocný člověk? Houby moc dobře ví co dělá. Zajištěné místo, jak před rodinou, tak případným návštěvníkem i okolím. Únos. Zneužívání. Mělká jáma v lese přípravená. Zážitky si pěkně hodnotí. Dalšího únosu se také nebojí. Ať už k rozšíření harému, nebo obměně. Doživotí? Proč mu zajišťovat pobyt v teple s jídlem, kde si bude dokola opakovat své vzpomínky. A kdyby se dostal ven v rámci dobrého nápadu rozsáhlé amnestie, co udělá? Jasně, že vyrazí na lov. Jedině injekce. Tady žádný procesní omyl nehrozí. Závěr: doporučuji. ()
Příběh pedofila věznícího ve sklepě svého domu malého chlapce. Znepokojivé, mrazivé a nechutné. ()
Hovno ()
Kdo viděl Dog Days Ulricha Seidla a film ho dostal, nejinak tomu bude u Michaela, jehož režisér mj. na Dog Days spolupracoval. Chladné, velmi uvěřitelné, co či koho má váš soused ve sklepě?! Špatné spaní zaručeno, ráno nad tím budete přemýšlet u rychlovarné konvice, která ve filmu hraje svoji roli. Strašidelné, přitom obyčejné. Filmový klenot, tímhle snímkem dokazuje rakouská kinematografie totální převahu nad plytkou českou produkcí. ()
Nulová výpovědní hodnota, pouze ukázka toho, že i váš soused může být úchyl. Pouze mix různých záběrů, které nikterak nešokují, neznechutí. Průměr ()
Všednost a stereotypnost může být odpudivá i v běžném životě. Markus Schleinzer tento motiv ovšem vzal a umocnil ho v příběhu o pedofilovi. Divák je vržen do prostřed soužití malého chlapce se svým trýznitelem. Příčinny vzniku této situace se dozvídáme jenom v náznacích. Přesto nás děsí samozřejmost, s jakou je utrpení chlapce vyvedeno. Možná o to víc, že žádné explicitní zobrazení se ve filmu téměr nevyskytuje. Naopak se režisér velmi chytře soustředil na rozvedení detailů normálního života a jejich řešení, aby divák nabyl dojmu, že Michael může být i jeho soused. Právě touto dokonalostí všedního běsu film děsí. ()
Zrůdy jsou pro okolí takřka normální. Nikdy nevíme jestli náš soused nebo kamarád není takovýto zvrhlík. Silný příběh s úsporně dokonalým herectvím dvou hlavních představitelů. Takovýto film nám sáhne hluboko do citlivých duší, obzvláště jsme-li rodiče. ()
Další film ve stylu Nataschy Kampusch až na to, že tentokrát je naší Natashou desetiletý kluk. Film pojednává o podle mě téměř nejhorší věci, kterou může člověk člověku udělat a přes (naštěstí) velmi malou grafičnost jsem stejně nedokázal snímek sledovat dýl než půl hodiny v kuse. Sálá z toho řemeslný perfekcionismus, který přes docela vyčerpaný námět toto dílo posouvá do první filmařské ligy. Herec byl obsazen geniálně a pocit že takovýho chlapa přece odněkud znám byl všudypřítomný a v nuancích dodával filmu na děsivé civilnosti. Ta představa, že existují lidi, který jsou něčeho takového schopní a můžou to být klidně i rodinní příslušníci nebo přátelé, nahání hrůzu (nemluvě o lidech, kteří to neudělají, ale chtěli by). Film je vytrvale klidný, divácky necitlivý, temný a co je zásadní a často se na tom tvůrci u těchto témat nevědomky pohřbívají, je to, že se vyvaroval melodramatičnosti. Úplně mi nesedly ty náznaky humoru, které se občas vyskytly, ale na druhou stranu svým způsobem také přidávaly do znepokovojivého celkového dojmu, který si z filmu odnáším. ()
Reklama