Michael

„Michael se už jako dítě nemohl určitých dnů dočkat. Jeho sestra Karin mi vyprávěla, že jednou, krátce po Velikonocích, dal své boty před dům. A když se ho člověk zeptal, proč to udělal, odpověděl, že to udělal proto, aby Mikuláš věděl, že už může přijít. A možná byl i Bůh, co se týče Michaela, trochu netrpělivý. A ze své lásky k nám, lidem, si Michaela k sobě zavolal.“ Ze života pedofilní zrůdy věznící kluka. Skvěle zahraný Michael fascinuje a děsí svou navenek dokonalou sebekontrolou, uměřeností i nenápadností (až na ten zkrat s kolegyní). Ale v soukromí odhazuje masku a mění se v cholerika s primitivním humorem. Ovšem dětský sexuální otrok takřka bez emocí začne pomalu ale jistě vzdorovat. A pak se už jen čeká na tyranovo zaváhání…Sterilní, odosobněný jakoby nezúčastněně pozorující styl svým chladem diváka mrazí a nepotřebuje k tomu explicitní scény zneužívání. V publiku to přesto bublá. I kvůli konci, který je vůči divákovi zlomyslný (a cynický spolu se závěrečnou Sunny). Tento silně zneklidňující snímek hodnotím solidními 4*. (22.09.2023)

Zralý, soustředěný a precizní debut castingového režiséra Jessicy Hausner a Michaela Hanekeho. Pověst, že se jedná o plagiát Hanekeho stylu je falešná. Schleinzer se svým mistrem nechal v mnohém poučit (prudký střih, chladná, analyzující kamera, televizní zpravodajství v podkresu), ale jde svou cestou. Zdaleka není tak chirugicky precizním patologem děje, nebojí se do něj ponořit, použít sarkasmus, více propojit události a nedělat jen úsečné hanekovské fragmenty náhody. Michael je strhujícím ponorem do abnormální normálonosti pedofila. Navzdory vyhrocenému tématu má uměřený a civilní tón, dokáže se vcítit a nemanipuluje. Hypnotický sled scén v závěru graduje a končí typickým střihem "do tempa" přesně ve chvíli, kdy končit má. Vedle Dresenovy Konečné uprostřed cesty jasný vrchol 46. ročníku MFF Karlovy Vary. (06.07.2011)

Michael je pedofil... Michael je plešatý, brýlatý chlap, který něco skrývá ve sklepě a zdá být trvale v nevrlé náladě, ale zároveň přitom zvládá být svědomitý manažer v pojišt´ovně. To je vše. Následuje banalitní pohled den po dni do jeho života, ale cítíte jak nesnesitelně houstne atmosféra. Posledních pár minut, je nejsilnějších a nejhrůznějších z celého filmu... (20.10.2015)

Hodně komentovaný autorský film Markuse Schleinzera, který se měl skutečně o co opřít. Kromě známých reálií poslední doby a estetiky Michaela Hanekeho, to může být i román Johna Fowlese "Sběratel" (1963), který vychází z podobné akční situace (použití někoho jako katalyzátoru pro své temné cíle). Dalším momentem je fenomén nacismu, který v Rakousku propukl nečekanou měrou, a po válce zase (ne)čekaně zmizel - kam zmizel? co čeho se převtělil? Schleinzer se tedy postaral nejen o vysoce efektivní režii, ale i jeden nejlepších scénářů posledních let. Na Michaelovu smrt jsme připraveni, ale stejně tak i na možnou smrt jeho "chráněnce" (viz Fowles). Ostatně nemůže to jít tak dál věčně! Nebo může? Nebo tomu tak někdy je? Nebo tomu je tak právě teď?... Kdo dává pět hvězd, nemůže se mýlit. (26.02.2015)

Filmy, ktoré dokážu vyvolať znepokojivý pocit mam pomerne rád. Jediné čo nemusím je fyzické a psychické násilie páchané na deťoch. Musím však uznať, že M. Schleinzer doviedol snímok po režisérskej stránke takmer až k dokonalosti. Perfektne vystihol psychologickú podstatu takéhoto zvráteného vzťahu, dokonca aj typovo (obyčajne ide o ľudí, o ktorých by ste si to nemysleli). Celý ten nechutný obraz dopĺňa nezvyčajne tiché, ale o to viac reálne spracovanie, kruté a smutné. Ešte teraz mi je z toho zle. 85/100 (10.09.2015)