Miestnosť samovrahov

Jan Komasa natočil velmi alarmující film o problémech současné dospívající mládeže, v němž hlavní roli ztvárnil Jakub Gierszał, který podal neskutečně přesvědčivý až dechberoucí výkon. Není tedy divu, že za něj byl nominován na Polish Film Awards. Na snímek Místnost sebevrahů by se povinně měli podívat všichni rodiče, kteří žijí v mylné představě, že finanční zabezpečení a hmotné statky jejich dětem vynahradí lásku a péči, jež jim nechtějí nebo nemohou dát, jelikož si na ně prostě nedokážou udělat čas. Přiznejme si na rovinu, kolik času v dnešní uspěchané době trávíme se svými nejbližšími... (85%) (07.04.2022)

Nahlédnutí pod pokličku jedné moderní a úspěšné rodiny působí tísnivě a bolestně. Doposud bezproblémový Dominik se nečekaně ocitne v překvapivé situaci, která ho hluboce zraní. A od této zlomové chvíle se vše začne ubírat jiným směrem, než by mělo. Zaneprázdnění rodiče mu nevěnují žádný čas, ani pozornost a tak utíká na net. Zoufale hledá útočiště, pomoc, spojence, prostě někoho, kdo by mu rozuměl, naslouchal… Zajímavě zpracované tíživé téma s přesvědčivou a zároveň uvěřitelnou hlavní postavou za doprovodu krásné hudby. Season Challenge Tour, září 2015. (27.09.2015)

Film vypráví o klukovi jménem Dominik. Na první pohled se zdá úplně normální. Všechno se ovšem jednou zvrtne. Spolu s ostatními spolužáky popíjejí alkohol a provokují se navzájem, dokud nedojde na polibek dvou holek a potom Dominika s dalším klukem. Všechno to zaznamenávají na video a než se naděje, video je na facebooku. Později se objeví ještě další věci a všichni si z něj dělají srandu. Díky tomu nechce chodit do školy, upne se na internet, kde potká tajmenou růžovovlasou dívku Sylvii. Ta ho přivede do 'místnosti sebevrahů'. Je to místo plné mladých lidí s problémy, kteří už nechtějí žít. I když je to jenom chat, přes internet, je to jako závislost. Všechno se rázem změní, Dominik přichází o všechno co kdy měl, nepoznává sám sebe, nechodí do školy ani ven a je jasné že tohle nemůže skončit dobře. Tento film má děj, je realistický, procítěný a nemá happyend. Je to zase trochu jinak pojatý a určitě stojí za to se na to kouknout. (22.01.2019)

Čím víc Chopina a Schuberta, tím víc art. Čím víc bohatství, tím horší nálada. Čím víc černých patek do čela a růžových vlasů, tím víc sebevražd. Čím víc záběrů z předpotopní počítačové hry, tím modernější film. Jak je to všechno jednoduché. Nejabsurdnější byla reakce hlavní postavy na dvě fáze jeho coming-outu aneb francouzák s chlapem před celou školou mu nevadí, dokonce si užívá i následné "dozvuky", ale jakmile někdo napíše na facebook cosi o ejakulaci, oheň je na střeše a šílenství propuká jako lusknutím prstů. Výborná první scéna a kvalitní kamera, ale jinak těžce umělé, vykalkulované a vedoucí do slepé uličky. (07.01.2015)

Téměř famozní technofobní laskomina, jedinečná zejména v tom, jak prvotřídní formou zpracovává rozličné aspekty emo subkultury, kterou mají tvůrci velmi dobře nastudovanou, přičemž si sama vesele podřezává větev důrazem na absenci rodinného zázemí, která vysvětluje veškeré dění. A ještě se u toho tváří jak smrtka z Bergmana. Takhle strukturovaně, náročně a profesionálně zpracované téma, které si pak sami tvůrci zruší DOSLOVA odpojením kabelu se prostě nevidí. Radost skrze slzy odstrkovaných dětí zde na databázi je neskutečně srandovní u filmu, který jim celou dobu řiká, že zdání jejich vlastní vyloučené individuality stojí a leží na tom, jestli s nimi maminka s tatínkem chodí o víkendu na výlety. Bravurní příklad toho, jak vynikající tvůrčí schopnosti jsou schopny podržet prakticky jakékoli téma. Ten film totiž, přes veškerý výsměch, funguje na dramatické úrovni až překvapivě dobře. A jak je poslední dobou v Polsku zvykem, má výborné herce._______________Anebo je fakt všechno jinak? (zdroj imdb) "I don't know how to start. I was.... crying all the time. I know those situations. This world is ill, and we are sick. I saw world as Dominik did. I had luck. I wasn't an adult, I was 17 years old. I've suffered from depresions, anxiety and distress, and selfharming. That's my illness. And virtual reality was helping me a lot. There were people, who could understand me. When my parents send me to hospital, I hated them for that, but now I know, they saved my live. You cannot be fully healed from this. But I won one fight when I came back from hospital. War is still there. My panics in crowds, my fear. But now I know, I won most of my fights, and I feel stronger when I win another one. Now... In my 21 years, I'm still doing highschool. Still waiting to pass 2 years and then graduation/school-leaving exam. I can't say I feel happy. But I'm alive. That's the meaning. Stay alive to see and try more. " (25.06.2013)