Laurentie
Laurentia
Obsahy(1)
Mladík Louis bydlí v Montrealu. Nemá žádné zájmy, skutečné přátele, ani sny. Jeho jediným koníčkem je sledování pornografie a sebeukájení. Louisova frustrace narůstá. Po přestěhování do nového bytu má navíc nového souseda, který je jeho pravým opakem: pohledný mladík je obklopen přáteli, je zábavný, je šťastný. V zakomplexovaném Louisovi tento muž vyvolává nové podněty, které mu nakonec promění život. Laurentie je dramatem o maximální vyprázdněnosti života v současné společnosti. Vnější i vnitřní drama Louisovy existenciální cesty je vyprávěno vytříbeným asketickým stylem prostřednictvím dlouhých záběrů a s pouhým minimem dialogů. Díky formálním aspektům lze snímek zařadit do proudu spirituální kinematografie. Laurentie nejednoduchým způsobem tématizuje sex, smrt i duchovní rozměr života. Svým vyzněním připomene snímek Bitva na nebi (Batalla en el cielo, 2005) režiséra Carlose Reygadase. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (22)
Ano a mame tu (omluvte muj slovnik) sracku festivalu. Opet "hlubokej" film o malo dialozich s dlouhejma zaberama a bez hudby je pouze pro zasvecene, coz jsou asi tak 3 lidi ze salu (reziseri a producentka). Film je proste zlo a pokud nejste masochisty tvrdyho kalibru a nechcete se unudit k smrti nebo se nejvic znechutit, tak vam to opravdu nedoporucuji. Do ted si lamu hlavu jak dali dohromady scenu s deodorantem, ze by osobni zkusenost rezisera/scenaristu? Pak vam dale vypichnu jednu z dalsich vybornych scen, kterych ma tenhle film nezpocet. Ano, jedna se o 11 minutovy zaber na tri typky v kuchyni co sedej a cumej. A to se reziseri chlubili jak tuhle scenu dali na prvni pokus; jasne ze to dali ne prvni pokus, kdyz tam jenom cumej, co se na tom asi tak da zkazit?! No proste a jednoduse, film pod nasim pracovnim nazvem "Honič" je opravdu dilo! **IFFKV 46th** ()
Při sledovaní Laurentie jsem měl problém s několika, řekněme, hluššími místy, která mu z mého pohledu ubraly na působivosti. Zaroveň tam však ale byly silné okamžiky a celkovový "feeling" z filmu byl převážně pozitivní. Větší problém jsem měl ale s diváky ve velkém sálu hotelu Thermal. Nejen, že v průběhu celého filmu houfně odcházeli a bouchali dveřma, což bych jim ještě snad i odpustil, ale byli i poměrně hluční, aniž by odcházeli. Za námi seděla skupinka mladých slečen a ty se naprosto bez ostychu zhruba od 30. minuty filmu polohlasně bavily a chichotaly a vůbc je nezajímalo, že třeba v sále sedí i někdo (třeba JÁ - nejen producentka a režiséři, jak tady někdo "vtipně" zmiňuje), kdo chce film sledovat. Vrcholem pro mě byl okamžik, kdy přišla předem vyzvdivžená scéna v kuchyni, kterou jedna ze slečen komentovala se slovy: „Na tý scéně je zajímavý, že na ní neni vůbec nic zajímavýho.“ A všechny se samozřejmě rozesmály. Čiliže scénu, která se mi zdála fakt povedená, jsem si nedokázal pořadně užít, protože jsem měl totální rudo před očima. Děkuji mnohokráte! Kdykoliv se ale objevil penis halvního hrdiny na plátně, tak za náma nikdo ani nedutal, zvláštní. No nic, zpět k filmu.. Mladí režiséři ještě mají jistě co pilovat, ale jejich první společný snímek má co nabídnout a já jsem rád, že jsem jej viděl. 60% ()
(MFF KV 2011) Ne úplně nezajímavý film, který však trpí celou řadou nešvarů, z nichž zmíním např. pouze povrchní sledování psychických problémů hlavní postavy s absencí jakékoliv snahy o rozpitvání toho, proč vlastně je takový "jebo", či samoúčelnost některých dlouhých záběrů, které sledují věci a scény, na kterých nic zajímavého není a slouží asi jen k natažení stopáže. Ovšem obsahuje i některé velmi silné scény, které mají větší kadenci od kuchyňské "one take" scény, která je prostě skutečně silná, i když se tam toho na první pohled tolik neděje. Některé následující scény jsou pak skutečně výborné (návrat domů po přespání v parku s následným "přivítáním" svého souseda, cesta vlakem, "pohoda" u rodinného stolu...). Avizované narážení na politické problémy neviditelné (kromě klení na anglickou adresu). Výkon mr. Schwartze ovšem zamyšlení a respektu hodný, co ten kluk neměl problém na plátně předvést, se jen tak nevidí a "jeba" mu lze velmi snadno uvěřit. Jen kdyby se trochu více pitvalo to, kdy a proč se vlastně "jebem" stal... ()
Celý film jsem se snažil přistupovat k dílu dvou mladých Kanadanů pozitivně, neustále jsem hledal v nekonečných onanovacích scénách smysl, význam, ale nejspíš marně. Z Laurentie odešlo bezkonkurenčně nejvíce diváků a nikdo jim to nemůže mít za zlé. Sledovat 11 minutovou scénu, kde hraje klasická hudba a tři postavy popíjí pivo dokáže být pěkně otravné a uměleckou hodnotu jsem v tom vážně nezaregistroval. Jednu hvězdu dávám za závěr, který svým twistem připomíná aspon trochu film. Nejvtipnější na tom ovšem je, že zrovna tenhle snímek, který patří mezi nejhorší a nejdivnější, které jsem letos ve Varech viděl, mi i několik dní po projekci utkvěl v paměti. [MFF KV 2011] ()
Film mě v každém případě zaujal. Je pravda, že první polovinu filmu jsem myslel, že umřu, některý scény mě vyloženě iritovali (hospoda a odchod z hospody). Ale od předem zmiňované scény z kuchyně, se film docela "rozjel". Bohužel, pro mě měl skončit scénou ve vlaku. S happy endem, by se mi ten film líbil mnohem víc. ()
Reklama