Bojovníčky

Takový nepatrný výlet k náckům na západě od našich hranic. Opravdu hodně mě děsilo, co i dítě může mít v hlavě a co za bolest ve svém okolí svojí revoltou může způsobit. Některé momenty byly lidsky vysloveně nepříjemné, což byl účel. Jen škoda, že hlavní postava Bojovnice neměla větší prostor pro to, aby se vyjádřila a vysvětlila svůj přístup k životu. Nicméně i tak musím sklonit klobouk Němcům, kteří se skrz filmy snaží katarzí odčinit svojí minulost. Je to těžké, bude to ještě dlouhé a stejně se toho nikdy nezbaví. Nicméně o tom alespoň mluví…a to je také důležité. (16.03.2016)

To byla zas po čase brutální sračka. Němci se za svou historii oprávněně stydí a ve většině případů by se měli stydět i za domácí kinematografii, protože jejich produkce je něco vážně strašného. Bojovnice je extrémně nezáživný a nereálný příběh o tom, jak se z neonacistické vypatlané krávy stal l(ž)idumil. Děj k posrání. 15% (07.03.2017)

Celkem zajímavý filmek z prostředí mladých německých nácků. Natočený to je celkem věrohodně, ale ten konec mi přišel jako vykrádačka Romper Stromper. Celý film je spíš pomalá podívaná, kde se spíš povídá a kouká na životy hlavních protagonistek a reakce jejich okolí. Hlavní dívčí role byly zajímavý a obrat jedné z nich po životní tragédii pěkně zahraný. Škoda toho konce, jinak bych dal 4* Za mě 55% :) (20.12.2012)

Točit film o neonacismu s mizerným scénářem je peklo. Přesvědčil se o tom i německý režisér David Wnendt se svojí Bojovnicí. Celá dějová linie kolem Svenjy je naprosto zbytečná a přebytečná. Morální twist hlavní hrdinky je vtipný, ale to je problém téměř všech neonacistických filmů. Vybavuje se mi snad jen povedený Svatý boj, který téma neonacismu nepoužil jako prostředek k tupému moralizování na účet kvalit filmu... (21.10.2012)

Těšil jsem se těšil, ale jak už to v takových případech bývá, dorazila deziluze, ačkoliv v tomto případě se nejedná o tu totální. Bojovnice je v zásadě hloupá a jednoduchá. Marisa je oddaná neonacistka, která však v jistý okamžik prohlédne zvrácenost celé ideologie a rozhodne se páchat dobro. Jasně - 80% filmů pracuje s klišoidní osou, ale tady mi to přišlo skoro až příliš, což navíc umocňoval fakt, že se jedná o klubovku. Navíc kolikrát mi přišlo, že se tvůrci ani nesnažili zjistit si to obecné minimum o neonacistické scéně, což bylo vidět zejména na vizáži nazi skins. No a že by se snažili nějak hlouběji zamýšlet nad tím, co vede mladé lidi k tak radikálním názorům, nehrozilo vůbec. Musel jsem se spokojit jen s ohranou dysfunkční rodinou a podobně. Jediné, nebo spíše jediná, kdo vybočoval z těžjého šedivého průměru, byla Alina Levshin. V tuto chvíli nedokážu posoudit, jak moc byl její výkon zvýrazněn okolní bídou, ale troufám si tvrdit, že i kdyby byli scénář s režií na špičkové úrovni, vyčnívala by tato ukrajinská rodačka stejným způsobem. 50% (28.10.2012)