Lásky jednej plavovlásky

Forman rozhodně umí točit filmy ale ne pro všechny. Když jsem před nedávnem viděl jeho "Hoří, má panenko" překvapilo mě jak jsem se u filmu bavil avšak v tomto případě tomu bylo naopak. Snímek je to rozhodně zajímavý a Hana Brejchová zahrála svojí postavu výborně ale děj plyne až moc pomalu a hlavně ze začátku jsem se dost nudil. Ale úvodní scény na bálu a posledních cca 20 minut jsou dokonalé. (02.11.2008)

"Každý z nás dospěje ke ztrátě iluzí, které choval v mládí ke svým bližním." (S. Freud) První lásky a vzplanutí jsou ty, které si v sobě neseme celý život. A také celý život neustále ztrácíme iluze. Jen v mládí pro nás bývají podobná vystřízlivění obzvláště těžká. Až mnohem později se naučíme těmto ztrátám čelit se shovívavou skepsí a "moudrým" nadhledem. Nebo to alespoň předstírat. Ta čistota už v nás není. Nádherný a přitom velmi realistický pohled na "sladká" léta mládí. "Když já Ti nevěřim... Věřím, nikomu jsem tak nevěřila... " (31.12.2014)

Top 10 Českého filmu. Geniální filmová souhra a nemalý podíl všech tří pánů a to sice Jaroslava Papouška, Ivo Passera a samotného Formana. Věřte tomu že tyto tři pánové málokdy filmového diváka zklamali. Hořká tragikomedie o osamělé dívce, která vytrvale hledá tu svou pravou lásku. Krásné a vtipné dialogy, nádherná dobová amtosféra se všemi tehdejšími atributy, skvělé scény-především ta závěrečná postelová, dobré herecké obsazení-především ve spojení ze všemi těmi neherci kteří zde hrají, osobně bych vyzdvihl především lidské herectví, hřejivý a vtipný humor naučený a poznaný hodně ze života v podání původně neherce J. Šebánka, dále zde zazněli pěkné dobové písničky atd. atd. Opravdu excelentní tragikomický film, od mého oblíbeného režiséra a pro mě osobně jeho druhé nejlepší československé filmové dílo hned po filmu Hoří má panenko které si přeci jenom cením ještě o malý stupínek výše. Formanův nesentimentální, ale chápavý pohled, s nímž se dokázal podívat na všechny ty obyčejné lidi kolem sebe, ho proslavil nejen doma a nejen v tomto filmu ale už třeba v dřívějším snímku Černý Petr či pozdějším již zmíněném Hoří má panenko. České filmové režiséry znal už ve světě kdekdo, a Forman bylo to nejzvučnější a nejžádanější jméno už hodně dávno předtím. Prostě světový pojem. Snad jsem ještě zapomněl dodat že film se tenkrát natáčel ve Zruči nad Sázavou ke které dodnes svým způsobem tíhnu také, a to sice z jednoho prostého důvodu. Měl jsem tam odtud mojí babičku která by mohla vyprávět. No nic nemůžu jinak než za 5* prostě 95 %. (16.07.2006)

V inscenování trapnosti neměl Forman sobě rovného. Ve filmu snad není dialogu, při němž by oba mluvčí byli naladěni na stejnou vlnu a navzájem se poslouchali, který by proběhl bez rozpaků, dlouhých zámlk a hledání vhodných slov a který by jednu či druhou stranu ve výsledku něčím obohatil. Lásky mají ještě epizodičtější strukturu než Černý Petr, protože jsou nejen vyprávěné v několika časově vzdálených a prostorově oddělených kapitolách, ale navíc postrádají protagonist(k)u, byť se většina dějových linií sbíhá k jedné nešťastné holce, kterou nikdo nechce (partu fotříků v uniformách zase nechce ona) a která po celý film stojí tak trochu bokem (nebo za dveřmi). Vyprávění přitom postupuje od hlediska těch, kteří rozhodují (armáda, vedoucí závodu) přes hledisko mladých hrdinů zpět k autoritám (rodiče – represivní aparát přitom reprezentuje zejména matka, jejíž prohlížení cizího kufru provokativně doprovází státní hymna), takže mládež se zdá být z obou stran sevřená systémem, který jí vnucuje své představy o tom, jak by se měla chovat. Není proto divu, že se mladí nedovedou svobodně rozhodnout. Neměli možnost se to naučit. Přestože filmu dominují ve vší přirozenosti zachycené sociální interakce, k jeho oživení napomáhají nápadité kompozice (Pucholt opřený o nahou Brejchovou) a mistrovsky vystupňované gagy jako z němých grotesek (lovení snubního prstýnku, stahování rolety během první ze dvou geniálních postelových scén). Taky během nich je dominujícím pocitem trapno z toho, že lidé a věci selhávají a komunikace se zadrhává. Suicidální Andula je přitom jedním z nejsmutnějších živoucích Formanových důkazů, jaké důsledky tato neschopnost porozumění může mít. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, sportovec (15.04.2018)

Vrchol českej novej vlny! Film ktorý sa dá pozerať spredu aj odzadu, po scénách, po dialógoch aj ako celok a nikdy nenudí, zakaždým nadchne, zaslúži si večný obdiv. A ešte k tomu je tak smutne aj úsmevne pravdivý, jednoducho krásny a neopakovateľný. Jedno z tých diel, ktorým sa podarilo zachytiť niečo viac, než je vidieť, niečo, čo nejde naplánovať, čo nejde zadefinovať, čo sa dá len vycítiť... kúzlo správnej chvíle? (18.08.2008)