Lásky jednej plavovlásky

Jeden z nejtrapnějších filmů v české historii. Samozřejmě v tom nejlepším možném smyslu. Forman zcivilnil formu až na samou hranici možností, Ondříčkova kamera působí chvílemi až úsečně, dialogy (které prý Forman hercům předehrával) jsou absolutně realistické a zcela prosté jakékoli stylizace. Jsou to prostě útržky odposlechnuté řeči, poskládané do odkoukaných situací, kterým zdánlivě chybí komika, ale jakmile se člověk do toho proudu banalit a šedivých frází zaposlouchá, vyloupne se neobyčejně bohaté a poetické jádro Lásek. Film je bezvadaně podkreslený komunistickou uniformitou, stupidními dechovkami, stupidními melodiemi z televize, hučením továrny atd. Z jednotvárnosti vyniká právě naivita a odevzdání Anduly, která je sice pubertálně naivní, ale přitom krásně drzá a plná ideálů. Za absolutní vrchol však považuju "postelovou" scénu Pucholt-Šebánek-Ježková, která je takovou malou čítankou humoru nové vlny. Strašně nenápadný a strašně krásný film. (10.02.2007)

Dalsi super film od Formana natocenej jeste u nas, ale u Hori ma panenko jsem se precejen bavil asi vic, ale to je tim, ze tohle je i krapet drama. Nejvic mi na filmu vadila asi Brejchova, ne ze by zahrala nak hur nez ostatni, koneckoncu tu je opet spousta nehercu, jen se mi proste nelibila. Jinak ty ruzny situace, co Forman nachystal, jsou fakt trapny - vtipny a super a dialogy jsou taky skvely, misty to hercum zadrhava nebo to nemuzou vykoktat a pridava to na realisticnosti. Kdybych mel hodnotit jen naky scenky, treba Mensik a spol bali holky, Brejchova u rodicu, tak bych okamzite narval 5*, ale jako celek film precejen sem tam vytuhne, takze jen hodne dobry 4*. (17.09.2007)

Po dvojboji Černý Petr + Lásky jedné plavovlásky si asi neodpustím dvojkomentář, protože tyhle dva filmy toho dle mého mají tolik společného, že by se ty komentáře beztak značně překrývaly... Docela dost dobře chápu lidi, kterým tyhle filmy nesedly, protože jsou o ničem. Ony JSOU o ničem, ale tak kouzelným, banálním způsobem, že tomu prostě nelze odolat. A nemohu se ubránit pocitu, že je tam něco z britského humoru. To typické protahování absurdních, trapných scén až za hranu je to, co známe z britských sitcomů. Ať už je to Petrovo hlídání v obchodě či sledování podezřelého pána přes celé město nebo úchvatný rozhovor Mildových rodičů před Andulou, následovaný "nekonečnou" postelovou, zcela absurdní, scénou. A to jsem si naivně myslel, že průkopníkem tohoto typu humoru je Ricky Gervais... 80% (01.06.2020)

Konfrontace vidění obyčejných věcí očima zamilované ženské, očima mužskýho (nezamilovaného) a očima rodičů. Všednodennost skvěle navozena záběry do továrny, do hospodského sálu nebo do obýváku. Skvělé dialogy. I když scénář občas působí roztříštěně, stejně se celkově jedná o zážitek, i díky hereckému obsazení. (30.09.2009)

Andula je jako vyplašené zvířátko s velkýma očima. Naivní slečna, která stále tápe a hledá, která prostě jen touží po tom, aby ji měl někdo rád. Jenže to je těžké… Sny jsou jedna věc a skutečnost druhá. Milda není žádný princ na bílém koni, ale prostě obyčejný kluk („ucho“), který sám neví, co chce. A ona? Schoulená na posteli, s úsměvem na rtech vypráví. Její slova možná říkají pravdu, ale poněkud upravenou. Všichni jí mohou závidět… Můžu se celou dobu smát, ale přesto tu bude přítomná hořkost. Jedna ztracená světlovláska a omezenost jistých lidí… To bylo před čtyřiceti lety. A teď? Doba se změnila, naše rozhovory se změnily, jen ty citové zmatky pořád zůstávají stejné. Láska (nejen) pro plavovlásky. (11.01.2008)