Súkromné neresti

H:Nemůžeme hovořit v rádiu vuilgárně, tak si zahrajeme soutěž Riskuj! Jednotka času je nanose..., doplňte! R:Já mám kunda! H: Já mám velkou kundu! I: I já mám kundu..., H:Doplňte Chanell.... R: cock! H: Big cock, Yeah, great! I: Stejně jako chlapci i já mám kokot. H:Irine ukaž nám to výš, ať vidíme jak velký máš kokot...:))) (13.07.2008)

Proměnlivo. Většinu filmu jsem souhlasil s Alison, že Howard je hnusný hovado. Byly to hrozný oplzlosti a trapnosti, co si divák musel vyslechnout, a scénář v těch chvílích nikoho nešetřil a nikam nespěchal. Občas se něco podařilo, a hodně tomu pomohla filmově klasická černobílá silně kontrastní šablona - špatný-dobrý (nedaří se-daří se), a nic mezi tím. (22.12.2013)

Vzpomínám, jak se mi tenhle film dostal zhruba před deseti rokama poprvé do rukou a jak jsem z něj byla unešená. Jenže tehdá jsem ho měla za 30 kaček půjčený a vhska byla kódovaná, tudíž jsem si mohla o opětovném pouštění nechat jen zdát a kamarádům vyprávět, aneb než započal komiksový boom, byli našimi hrdiny obyčejní lidé, kteří se pro svůj sen nebáli jít proti proudu a nadutým (čti konzervativním) bossům. Lidé jako Larry Flint, Andy Kaufman, nebo právě Howard Stern. A tací stojí za pozornost i dnes, tudíž jsem se za Howardovými memoáry po letech poohlédla a musím konstatovat, že ačkoli už jsem nebyla tak unešená jako kdysi, pořád je to parádní jízda plná břitkého humoru, který potěší. (15.12.2011)

"Hodil som granát na školskú budovu a zabil prinajmenšom dvesto detí..." Autobiografický film o najväčšom hoväde v obore rozhlasového moderátorstva svojej doby - Howardovi Sternovi. To jest Private Parts. Prešpikované hláškami, slovnými hračkami, primitívnym humorom a inými škandalóznosťami (napr. odstavec 2 a zákaz užívania siedmich obscénnych slov a ženský orgazmus v priamom prenose), ale tento film je najviac originálny a oceniteľný tým, že obrovské množstvo hercov/nehercov hralo samých seba a to sa len tak hocikde nevidí. Charakter hlavnej postavy je vymyslený celkom dobre a je tu veľmi pekne znázornený jeho osobnostný vývin. Nuž, čo už - nikdy som v podstate veľmi nevedel, kto Howard Stern v skutočnosti je, ale na základe toho, že prijal rolu v niečom ako je toto a dokonca si to nepochybne užíval, je mi všetko jasné. (26.11.2017)

Filmařsky poměrně průměrný životopisný snímek, jehož vliv na diváka stojí a padá s otázkou, zda a jestli vás jméno Howard Stern nějak zasáhlo či ne. Za sebe říkám že jsem o něm měl jisté povědomí, ale spíše jen jako o jménu než abych někdy opravdu slyšel jeho rádiovou show. Některé vtípky byly celkem povedené, ale já celou dobu čekal na až se něco stane, něco přijde, až se to pořádně rozjede. A ono nic. Celá stopáž filmu působí jako příprava na něco co nepřijde. Ve výsledku mě tedy Stern a jeho osobní kult nijak neoslovil a to ani v negativním ani v pozitivním smyslu. Prostě prošel kolem. (30.07.2009)