Bojovník

Je to dražší a více nabubřelé Million Dollar Baby s opačným pohlavím v hlavní roli a místo fyzické újmy je to ta psychická. Fuqua zapadá do mainstreamu daleko více než Eastwood a tak tam, kde si Clint scénu vypiplal svým pomalým klavírem, tupými zvuky úderů a bravurní kamerou snímající šedou tělocvičnu, tam jde na to Fuqua s ukřičeným hip-hopem a trhanými střihy. Možná by to mohlo znít jako hanění, ale nikoliv. Fuqua na sobě v poslední době zamakal, chytl pořádného dramaturga a sic má stále nudného a obyčejného scénáristu, tak jak Equalizer, tak především Southpaw u diváka generují přirozenou cestou emoce. A tak mohu směle říci, že Bojovník je režiséra nejvyzrálejší a nejplnohodnotnější film po všech stránkách od Training Day a to mohu hned hravě na to přihodit druhou paralelu, kdy podobně výrazní, jako hlavní představitelé v oscarovém hitu, kteří na sebe strhávali v podstatě celý film, jsou i zde, tentokrát trenér vs učeň. Whitaker je jednoznačně nejlepšé persona filmu, ale Gyllenhaal by si mohl svým explicitním herectvím a fyzicky náročnou rolí vydupat nejedno prestižní ocenění. Kupodivu je tak Southpaw přes všechno to klišé, předvídatelnost i jednoduché narativní vyprávění o snu, pádu, vzestupu a nalezení těch správných hodnot dostatečně autentický, upřimný a syrový tak, že bude bavit nejen jednoduchého konzumenta, ale i člověka, který chce od filmu trochu víc a zároveň je ochoten u klasických neduhů velkých produkcí přimhouřit oči a nechat se vtáhnout. (25.07.2015)

Sentimentální boxerské drama rozředěné ,,rodinným" filmem, navíc plné schematismů a žánrových klišé dodávající filmu punc mimořádné nezáživnosti. Kdysi velmi kvalitní režisér Antoine Fuqua se s výzvou boxerského dramatu nepopasoval se ctí a po syrovosti jeho někdejšího kultovního Training Day už není ani památky. Hlavní problém je ovšem v doslova podpásovém výkonu debutujícího scénáristy Kurta Suttera, který umělecky zapadl do melodramatických mokřad a nechal v nich utopit sebe, příběh i diváky. Jediným světlým bodem je tak herecký výkon Jakea Gyllenhaala a hlavně přerod jeho fyzické stránky - zatímco ve Slídilovi zhubl kvůli roli psychopatického bulvárního novináře několik desítek kilo, pouhý rok poté disponuje skutečně úctyhodnou muskulaturou, na kterou je radost se podívat...připomíná tak třeba Edwarda Nortona před a při natáčení jeho legendárního Kultu hákového kříže...ta proměna vyzáblého kloučka v nabušeného boxera za pouhopouhý rok je neuvěřitelná... (24.05.2016)

Jako první mě napadlo, k čemu svět potřebuje další boxerský film, navíc ve kterém nehraje Stallone? Ale to si asi jen Jake Gyllenhaal chtěl taky jednou střihnout roli boxera... A nutno podotknout, že se mu to docela podařilo. Problém je scénář v čele s všudypřítomným, otravně "emerickým" vyzněním. Na emoce se tlačí příliš a přitom např. způsob, jakým Billy přišel o ženu, patří mezi ty nejméně důvtipné. Taktéž opětovný vzestup Billyho nepůsobí úplně přirozeně (jakoby byl zkratkovitý). Ve srovnání s Creed nemá Southpaw mnoho, co nabídnout. 6/10 (14.03.2016)

Sportovní filmy vážně nejsou šálek mého čaje. Zatímco nad fotbalem a hokejem nezúčastněně filosofuji, že vlastně nevím, co z toho nenávidím víc (zpravidla to, co zrovna běží), u boxu mám jasno. Je to agresivní, eklhaftní a naprosto odporná odnož volnočasových aktivit. Bojovník je, až na jednu drobnost, (je cynické označit násilnou smrt - ups, spoiler, jedné z hlavních postav jako drobnost, ale co už) originální a nápaditý jako příběh v písmenkové polévce. Z bídy k bohatství, průšvih, ztráta prestiže, peněz, dosavadního života a dosavadních přátel, kolikrát jsme to tu už viděli? Člověk se skoro ptá - proč to je vždycky trenér v nějaké zaplivané hnusné tělocvičně, kde se i plíseň štítí bydlet a spíš jen zdrženlivě hostuje? Jsou tam chvíle, které měly být dojemné a nebyly (zmíněná smrt jedné z hlavních postav, kdy moje hlavní myšlenka byla - takže další hnusné nevkusné šperky už neuvidíme? uffff), jsou tam okamžiky, které jsem prakticky doslova čekala (a samozřejmě, že jsem i slzu uronila, což neznamená, že mi tyhle prvoplánově citově vyděračské věci nejdou bytostně proti srsti, brečící malé dítě, fakt hnus, rozbrečte mě monologem ke starému dubu, jako svého času Bondarčuk, a řeknu, že jste dobří), není tam rozjuchaný závěr, kterého jsem se bála. Jsem ráda, že s konečnou platností bylo odhaleno, že box je něco jako šachy. Je to srovnání, které se pro hlubokou filosofii jednoho a druhého dere na jazyk a nerozumím tomu, proč to není více zdůrazňováno. Pohlédněme pravdě, a Jakeovi Gyllenhaalovi, do očí, (nebo do toho jednoho, do kterého mu ve filmu pohlédnout jde, druhé prakticky nevidíme). Bojovník není žádný převrat, je to solidně odvedené řemeslo, které sem tam vykřeše malou jiskru emocí. Jake se mi víc líbil, když krotil horu, než když předváděl svou obranu spočívající v tom, že strkal hlavu soupeři do rány. Pokud jsem ale Warriorovi, což je nehorázně tupý film obsazený tupými ksichty, u nichž chápu soupeřovu snahu přeformovat to na něco jiného, třeba na karbanátky, dala hvězdy dvě, nebylo by fér Bojovníka hodnotit stejně, protože tady jsem hlavnímu hrdinovi nepřála smrt pomalou, strašlivou a krutou, ale kromě toho sportovního úspěchu, o který tu nakonec jde až v druhé řadě, jsem mu zcela upřímně přála, aby vyhrál ten zápas, který opravdu něco znamenal. (04.08.2015)

V maximální míře kreativity, jaké byl distributor schopen, je český název filmu "Bojovník". Ale ono to sedí, protože podobně "kreativní" je celý film. Scénář pochází patrně z nějakého automatického generátoru, kam stačilo zadat základní proměnné jako vzhled hrdiny, věk jeho dítěte, místo konání závěrečného mače a v kterém kole dojde ke knock-outu, a pak zmáčknout "CREATE SCREENPLAY". Kdyby měli tvůrci dost koulí a kulturního rozhledu, aby aspoň místo rutinéra Hornera angažovali Southpaw, dal bych o hvězdičku víc:) (22.07.2015)