Predstav si

Poměrně divoká koprodukce čtyř evropských zemí se naštěstí dokázala vyhnout úskalím tzv. "europudingu". Mezinárodní ústav pro slepce kdesi v malebných uličkách Lisabonu je sice poněkud vykonstruovaným dějištěm, ale zbytek filmu rozhodně násilně nepůsobí. Imagine je pomalý až kontemplativní snímek s rafinovaně potlačenou dějovou zápletkou. Opravdu nevšedně seznamuje skrze výuku orientace slepých pacientů s našim okolním světem a dokáže převýšit jeho každodenní vnímání, což je vlastně úsilí o něž se film snaží téměř od samých svých počátků. Jakimowský toto přepnutí na jinou percepci, v níž hraje hlavní roli především zvuk a na něj navázaná představivost, povyšuje na působivou hru obohacenou o motiv nejistoty a nevíry. Vstup kvaziromantického motivu s izolovanou německou pacientkou, která v nevyzpytatelném muži s neznámou minulostí nachází jedinou naději, jak dostatečně skrýt svůj handicap a vstoupit do světa normálních lidí, usazuje hru pevně na zem skrze zesílený motiv dychtivé naděje a zodpovědnosti za druhé. Film obětuje vyklenutý a uzavřený děj, aby nás lapil do sítě domněnek a dohadů, zároveň působících příslibů a zklamání a nakonec vše zakončil těžko uchopitelným okamžikem podněcujícím k dlouhému přemýšlení. Zvláštní zážitek je navíc podán skrze malebné a vizuálně originální obrazy prosluněných zákoutí starého města, pracujícími často vzhledem k odlišnému vztahu k běžnému vnímání s evokací a prostorem mimo rám. Imagine je bezesporu jedním z nejoriginálnějších evropských počinů minulého roku, i když jeho odlišnost a tempo občas nutí k trpělivosti a notnému vnitřnímu zklidnění. Pak v některých scénách poodkrývajících skryté dimenze našeho světa neuslyšíte ani svůj údivem zatajený dech... (03.10.2013)

Natočit tak citlivé téma, aniž by byl divák citově vydírán, je docela obtížné, protože většinou to bývá právě naopak. Já to tady v žádném případě tak necítila a to nesmírně oceňuji. Byla jsem jen v jiném světě, tam kam bych se nikdy nechtěla v žádném případě v reálu dostat, ale on pro mnohé existuje a já jsem mohla alespoň tímto způsobem do tohoto světa nahlédnout a zjistila jsem, že zdaleka nevyužívám všechny svoje smysly takovým způsobem, jak mně to přiblížil právě Ian ve světě nevidomých. A i když je to drama, tak Andrzej dokázal vytvořit i moc příjemnou atmosféru tím, že celý příběh prosvětlil teplými barvami a i trochu té romantiky tam vložil velmi citlivě a jemně. Určitě doporučuju, jeden z filmů, který stojí zato vidět. (23.09.2013)

Zajímavý a působivý filmek na téma nevidomí. Velmi kladně hodnotím herecký projev hlavní postavy, Edward Hogg byl jedním slovem výborný. Dalším kladem snímku je nepochybně způsob zpracování, citově nevydírá, nevidomé nelituje a umožňuje nám, obyčejným vidícím, zase jednou "vidět", tj. nejen nahlédnout do neznámého světa, ale zamyslet se nad tím vším.. P.S. Ještě se mi nestalo, abych u filmu zavírala oči kvůli sluchu, pozoruhodné.. (22.11.2019)

Moc hezké. Velmi oceňuji, že se tvůrci nevydali cestou podbízivého sentimentu, ke kterému taková látka přímo vybízí a místo toho mě dokázali vtáhnout do střízlivě podaného, přesto poetického vnitřního světa plného zvuků, vůní, pocitů a představivosti, ale také neustálé nejistoty i nebezpečí, se kterými se nevidomí lidé dennodenně potýkají. A znovu, jako už nesčetněkrát, jsem se jen ujistila o nepochybných kvalitách současné polské kinematografie. (14.09.2015)

veľmi citlivo a zaujímavo natočený film. Nečakajte , že budú s vami lomcovať emócie ako to vo filmoch, zameraných na "postihnutosť ľudí", niekedy býva. Režisérovi sa podarilo dosť dobre vžiť do situácie nevidiacich a urobiť film o tom ako poznať svet a okolie okolo seba aj inými zmyslami. Bez bielej palice vytvoriť si vlastný systém "echolokácie" keď len pomocou mľaskania, luskania prstami či výberom vhodných topánok (mimochodom užasne pekných a na užasne krásnych herečkiných nohách ... hihi .... akurát by človek musel mať až netopierie uši aby zachytil stojacu tridsať-metrovú loď či v ruchu ulice rozoznať zvuk holiaceho strojčeka z turistickej výletnej lode... Ved si skúste zaviazať oči a prejsť sa po dvore hore dole bez ujmy na kolene či na nose alebo na čele :) (19.02.2015)